Většinu penalt jsem kopal doprostřed brány, přiznává Folprecht

Folpi, kdyby nám teď sudí písknul penaltu, přihlásil by ses o ni nebo bych mohl jít já?

Pokud by sis na ní věřil, tak bych ti to nechal. Už v dorostu jsem byl vždy druhá, třetí volba. Nebyl jsem nikdy extra ambiciózní chrt ohledně penalt. Říkal jsem vždy, že to klidně kopnout půjdu, ale jestli chce někdo víc, tak ať jde. 

Občas se spoluhráči dohadují, kdo na penaltu půjde...

Jo, když se tam sejdou dva nebo tři tihle chrti, tak se hádají. Tomu jsem se chtěl vyvarovat. Přišlo mi to trapné se hádat o penaltu a řídil jsem se heslem, že moudřejší ustoupí. 

Kdo má v tomhle směru rozhodující slovo?

Je to určené před zápasem, ale většinou jde o tři lidi. Záleží na tom, jak se v zápase hráči cítí. Když ten první určený je v pohodě, tak jde.

Báli se tě brankáři při exekuci pokutových kopů?

Jako určený první exekutor jsem byl jen jednu sezonu, ve Viktorce Žižkov v druhé lize. Bylo to znát na mojí produktivitě, protože jsem z jedenácti gólů dal čtyři z penalt. Penalty jsem často kopal doprostřed. Na Kypru jsem dal jednu ze dvou. Je to trochu na hlavu, protože jsem kopal vždy doprostřed a spoléhal, že brankář na nějakou stranu skočí.

Na co při exekuci pokutového kopu myslíš?

Když už jsem rozhodnutý, kam to budu kopat, tak abych to nezměnil. Nejhorší je to v poslední situaci změnit. Chce to dělat to, co má člověk připravené. Penaltu jsem totiž vždy pokazil tehdy, když jsem zazmatkoval a udělal to jinak. 

Je penalta víc o psychice nebo o fotbalové kvalitě?

O psychice. Kluci v Tuchlovicích budou klidně kopat penalty lépe než já.

Nelíbí se mi penalty, kdy fotbalisté zadrobí a střílí z kroku...

Je to taková frajeřina. Děláš něco navíc, když to vyjde, tak jseš extra frajer, pokud ale ne, tak jsi ještě větší blbec, než když to jen nedáš.

Čtěte také

Nezvládli jsme to, lituje bezbrankové remízy s Moldavskem trenér fotbalové reprezentace Šilhavý

Kopou se na tréninku penalty pravidelně?

Ani moc ne. Kopou se před pohárovým zápasem, když se ví, že by na ně mohlo dojít. Exekutoři si to třeba zkouší po tréninku. V Žižkově se mě vždy ptal Ivan Horník, zda jsem si na tréninku zkoušel penalty.

Jaký byl Ivan Horník?

Vím, co se dělo. Ale jak jsem ho poznal já, tak byl skvělý. Pro hráče to bylo v pořádku z jeho strany.

30. března slaví narozeniny Jan Koller a Karel Poborský. Vzhlížel si jako mladý k této fotbalové dvojici?

Ani ne. Možná ke Karlovi Poborskému, který pak působil ve Spartě. Honza Koller byl fantastický, ale spíše jsem vzhlížel k typologicky podobným fotbalistům, což Koller zrovna nebyl.

Z mládežnických kategorií si kromě úspěšných fotbalistů, kteří to dotáhli daleko, určitě pamatuješ i ty, z kterých se stali fotbaloví odpadlíci. Je to tak?

Je to kruté, ale můžu říct, že jich byla většina. Když jsme byli v reprezentaci U18 a už si tak myslíš, že jsi hodně dobrý a blízko seniorské reprezentaci. Nedávno jsem viděl nějaké foto z Memoriálu Václava Ježka a z těch jedenácti kluků to do repre áčka dotáhl jen Honza Bořil a v lize jsme si zahráli já a David Vaněček. Jinak ty kluci měli jednotky startů v lize, jinak šlo o druhou, třetí ligu. Přechod z mládežnického do dospěláckého fotbalu není úplně jednoduchý a ani mně se nepovedl podle představ.

Co kromě památných fotografií najdeme v pokojíčku Zdeňka Folprechta?

Teď už je to spíše herna pro moje děti. Plakát Tomáše Rosického a Fabregase tam mám, protože to byli oblíbení fotbalisté.

Čtěte také

Z trenérů vzpomínám rád na Jindru Trpišovského a Camerona Toshacka, říká Folprecht

Když jsi byl v mládežnických kategoriích, tak už jsi měl choutky na reprezentační áčko?

V šestnácti ještě ne, ale pak už v devatenácti letech jsem si brousil zuby, navíc když jsem začal trénovat s áčkem Sparty. Maloval jsem si, že za rok budu v seniorské reprezentaci, ale to síto při přechodu je obrovské. 

Co se může při přechodu mezi kategoriemi pokazit?

Celou mládež můžeš být zvyklý, že jsi vůdčí osobností a patříš mezi ty nejlepší. Dřív to bylo i tím, že starším hráčům si jako mladý v kabině byl víceméně ukradený. Musíš se s tím ale vypořádat. Dnes už je to asi lepší, protože ti starší hráči se s mladými asi víc baví.

Učili jste se jako mladí fotbalisté společně na reprezentačních srazech?

Jako do školy? Jasně, že ne. 

Co říkáš na "krádeže" reprezentačních koučů A-týmu, kteří si povolávají do kádru hráče z výběru jednadvacítky?

Teď na kvalifikační utkání jsem třeba pochopil nominaci Juráska a Čvančary, protože jednadvacítka hrála jen přáteláky. Až se v létě bude hrát mistrovství Evropy jednadvacítky, tak je logické, aby tam tým jel nejnabitější. Turnaj je sledovaný a mladým hráčům to může obrovsky pomoci.

Jakou historku má Zdeněk Folprecht s brankářem Václavem Hladkým a obráncem Marošem Klimplem ohledně pokutových kopů? Vzpomíná v dobrém na první reprezentační sraz mládežnické kategorie, kdy nastoupil proti Hazardovi? Jak dopadl fotbalový kvíz mezi bývalým ligovým fotbalistou a reportérem Petrem Tomáškem?

První dotek Zdeňka Folprechta|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas