Brankář Václav Hladký: Pozici v Championship si užívám. Ve hře byl Glasgow Rangers a Legia Warszawa

Včera jste hráli pohár, s Bristol Rovers jste vyhráli dva nula. Ty jsi nebyl ani na lavičce, ani v bráně. Byla to nějaká domluva, že se šetříš na víkend?

Ano, jsou tady poměrně jasně nastavená pravidla, že vždycky pohárové utkání nechytá brankář, který chytá ligu, takže já byl na tribuně a měl jsem odpoledne volno.

Čtěte také

V zápasech o Evropu nás poháněla i bezstarostnost. Utkání ve Splitu jsem obrečel, říká expert na předkola Zdeněk Folprecht

Když jsi odešel z české ligy, zmizel jste z očí a z myslí. Příliš dlouho se o tobě nevědělo, najednou taková anglická bomba. Jak se to přihodilo?

Za čtyři a půl roku, co jsem odešel z Liberce, se toho stalo hodně. Tak nějak jsme se vydali s rodinou a s manažery vlastní cestou. Pro mě byla Británie největší sen, postupnými kroky jsme se dostali tam, kam jsme chtěli. Dlouhý čas, ale o to víc si to užívám, že to dopadlo tak, jak jsem si naplánoval.

Mluvíš v množném čísle, jak to máme chápat?

Mám rodinu, manželku, manažerky, stojí za mnou celou cestu, každý mi pomáhá jinak. Není to jen o mně, ale o týmu kolem mě. Všichni mají svoji zásluhu a já jsem za to vděčný, nebylo to vždy jednoduché rozhodování, ale vždycky jsme se nějakým způsobem dohodli. Nebo jsem udeřil do stolu a rozhodl jsem se já. A dneska jsem tady.

Když ses rozhodl, že chceš jít do Británie, jaké byly možnosti?

Bylo to před Vánoci 2019, to jsme ještě nepracovali s nynějším agentem, akorát mi zavolal, věděl, že mám půl roku do konce smlouvy v Liberci, zeptal se, jaká je situace a řekl, že má pro mě tým ze skotské první ligy. Zajímalo mě to, během týdne jsme tam letěli třikrát na jednání, dohodli jsme se. Koncept, který jsme nastavili, se mi líbil.

Čtěte také

Při angažmá v zahraničí je základ ovládat jazyk. V Baku jsem se uvedl ruskou básničkou, vzpomíná Folprecht

Ve Skotsku jsi strávil rok a půl, vychytal jsi penaltový rozstřel a udrželi jste se ve skotské lize. Nicméně bylo jasné, že budeš odcházet, pro mnohé jsi překvapivě zvolil čtvrtou anglickou ligu. Tehdy se mluvilo i o různých klubech jako Glasgow Rangers nebo Legia Warszawa. Byly nějaké jiné možnosti?

Jednali jsme s Rangers, bavili jsme se o podmínkách... V Legii Warszawa jsem měl hovor s klubem a trenérem brankářů. Manželka ale trochu bouchla do stolu a řekla, že se jí moc do Polska nechce. Bylo to na jednu stranu složité rozhodování, protože se jednalo o čtvrtou anglickou ligu…Vydali jsme se touhle cestou, ukázal jsem se na anglickém trhu a to mi vyneslo přestup do Ipswiche.

Co angličtina na Britských ostrovech?

Přestoupil jsem do Skotska, to není angličtina, ale jiný jazyk. Snažil jsem se domluvit rukama, nohama, ale kluci, když mluví, tak to není angličtina, kterou slyšíte v televizi, kde všichni mluví spisovně. Tohle je skotština, kterou se baví borci mezi sebou, a to jsem byl ztracený. Najali jsme si s manželkou učitele a snažili se dělat pokroky. Když jsem přestoupil do Anglie, byl to balzám na uši, říkal jsem si, že jsem konečně dorazil tam, kde budu normálně fungovat.

Jak to vypadá v týmu, který hraje druhou anglickou ligu? Poslechněte si celý rozhovor.

První dotek Zdeňka Foprechta|foto:Aleš Vavřík, Shutterstock