Prvních šest měsíců v Liverpoolu byla řehole. Měl jsem nadváhu a byl jsem pomalý, přiznává Baroš
Hostem Ladislava Hampla ve sportovní talkshow Na place je druhý nejlepší střelec fotbalové reprezentace a vítěz Ligy mistrů z roku 2005 Milan Baroš. Jak si užívá fotbalový důchod? Radí svým dětem v tom, co dělají na hřišti špatně? Jak vzpomíná na bouřlivé fanoušky v Turecku? A proč se chtěl vrátit do Baníku, i když měl nabídky ze zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor!
Když přišel moment, kdy byla na stole nabídka na přestup do Liverpool, byl v Baníku někdo, kdo ti pomohl?
Tehdy pan Hadamczik v Baníku řekl, že budu kapitán a řekl, že budu hrát a prodá mě za velké peníze do zahraničí. To byl takový první faktor, který mě posunul. Kdyby to nenastalo, tak jsem tu ligu nehrál tak brzo a neměl bych takové zkušenosti. Potom to byl pan Paska, který sehnal Liverpool, dokázal dostat nabídku tam, kde to Baník chtěl. Pak si to nějak sedlo a v 19 letech jsem podepisoval smlouvu.
Co znamená pro tak mladého kluka přijít do tréninkového centra tak slavného klubu. Vzpomeneš si na své první zážitky?
To člověk nikdy nevymaže. Přestupoval jsem v létě a čekal jsem na pracovní povolení. Musel jsem mít odehráno 12 zápasů za národní tým, ale dostal jsem výjimku. Dostal jsem ji ale až v prosinci, takže jsem 22. prosince letěl do Anglie a 23. jsem měl první trénink. Zjišťoval jsem si, s kým hrajeme o víkendu a byl tam Manchester United, tak jsem si říkal, že nastoupím třeba na 15 minut a potom už bych mohl hrát od začátku. Jel jsme tam plný sebevědomí.
Realita byla úplně jiná. První dveře, které jsme otevřel byly od auta a vedle mě seděl Anelka, kterého podepsali a já jsem o tom nevěděl. Naštěstí jsem tam měl Patrika Bergera s Vláďou Šmicerem, kteří mi pomohli. Neuměl jsem anglicky, tak mi všechno vysvětlili. Tréninkový proces a všechno bylo úplně o něčem jiném. Připadal jsem si, že jsem v jiném světě a nestíhal jsem. Možná proto jsem potom těch osm měsíců vůbec nehrál.
Jak dlouho ti trvalo adaptovat se? Jak dlouho ti trvalo naučit se jazyk, abys mohl fungovat v kabině?
Jazyk jde rychle. Dodneška umím mluvit a rozumím, ale nikdy jsem se neučil psát, tak je to takové složitější. Trvalo to čtyři, pět měsíců, než jsem si troufl na rozhovor a takové věci. V kabině to fungování bylo strašně těžké v tom, že spousta kluků chodila za Šmícou a říkali: „To je jeden z největších talentů v Česku?“ Tehdy jsem měl nadváhu, byl jsem pomalý, neměl jsem natrénované. Prvních šest měsíců byla řehole a snažili se mě dostat do formy.
Potom jsem odjel do Česka, neměl jsme žádnou dovolenou, začal jsme trénovat sám pro sebe. Když jsme se vrátil, tak jsme měl dobrou váhu a tam se to zlomilo. Řekl jsme si, že chci něco dokázat a musím se přizpůsobit tomu, co jsem tam viděl. Naštěstí se mi to povedlo a nakonec jsem tam i hrával.
S kým se mu v reprezentaci hrálo nejlépe? A jak vzpomíná na Euro v roce 2004? Poslechněte si celý rozhovor s Milanem Barošem!
Související
-
Některým spoluhráčům bych mohl být otcem. Fotbal si zatím ale užívám, říká fotbalista Matějovský
„Musím se smát, když přijdu do kabiny a vidím tam kolem sebe ty kloučky. V podstatě se nemůžu ani zlobit, když mi někdo říká dědku,“ popisuje Marek Matějovský.
-
Rozhodcovství v Česku není v dobré kondici. Jsou tady ale kluci, kteří mají potenciál, tvrdí Příhoda
Co říká předseda Komise rozhodčích FAČR na českou fotbalovou reprezentaci a její šanci nominovat se na mistrovství světa? A proč ukončil svoji rozhodcovskou kariéru?
-
Beckham se mě bál, tak vystřídal, vtipkuje o svém reprezentačním debutu fotbalista Rajnoch
„Reprezentovat Česko pro mě bylo obrovskou motivací a měl by to tak mít každý fotbalista. Je to úžasný zážitek,“ popisuje bývalý fotbalista Jan Rajnoch.
