Orientační běžkyně Tereza Janošíková: Zisk medaile ze Světových her považuji za splněný sen
S Vavřincem Hradilkem si v pořadu Na férovku povídá žena, která se jen tak někde neztratí, protože se věnuje orientačnímu běhu. Pozvání do studia Radiožurnálu Sport přijala stříbrná medailistka z nedávných Světových her a mnohonásobná juniorská sběratelka cenných kovů z mistrovství světa Tereza Janošíková. Jak probíhá mapová příprava před závody? Poslechněte si celý rozhovor se sympatickou mladou závodnicí.
Na Světových hrách v Birminghamu jste vybojovala stříbrnou medaili. Jak na ně vzpomínáte?
Byl to pro mě neskutečný úspěch a i takový splněný sen. I když musím přiznat, že pro orientační běžce má určitě větší hodnotu výsledek na mistrovství světa. Nicméně nyní jsme měli Světové hry, jak my závodníci, tak i náš svaz, nastaveny na žebříčku důležitosti na stejné úrovní jako světový šampionát. Věřím, že můj zisk medaile a Tomáše Křivdy zase trochu odšpuntoval vlnu medailí, protože teď se na cenné kovy docela dlouho čekalo.
Závod ve sprintu probíhal ve městě. Je to současný trend orientačního běhu?
Za posledních dvacet let se ta disciplína rozvinula a nabrala neskutečné obrátky. Pět let zpátky se nám navíc zavedla nová disciplína KO sprintu. Od roku 2019 máme i rozdělené mistrovství světa, na lesní a sprintové. Každopádně jsou to odlišné disciplíny, kdy ve městě je vítězný čas kolem patnácti minut a běží se po tvrdém asfaltu. To v lese v náročném terénu se běží i hodinu a půl.
Jak jste se vůbec dostala k orientačnímu běhu?
Přičichla jsem k tomu díky projektu "Orienťák do škol", kde jsme si v rámci tělocviku zaběhali na sídlišti. Zároveň jsem už předtím dělala několik sportů, hlavně basketbal a ani s mapou jsem neměla problém, protože jsem i skaut. Ten závod jsem zvládla, o dost jsem porazila i nejlepšího kluka ze třídy. Organizátoři ze mě byli nadšení a oslovili mě, jestli bych nechtěla začít. S úsměvem jsem odmítla, protože mě pořád táhnul basketbal. Bohužel tam se postupně rozpadl tým a tak jsem se po dalších čtyřech měsících organizátorům ozvala zpátky. Zaběhla jsem si další závod, zamilovala si to, a už mě to nepustilo.
Jak vnímá Tereza Janošíková stále se rozrůstající se členskou základnu orientačního běhu? Co to je hustík? Jak vzpomíná na soustředění v Keni? Užijte si celý rozhovor s českou reprezentantkou.
Související
-
Cestovatel Petr Horký: Na Severním ledovém pólu se člověk na ledě pohybuje i během spánku
Jak zvládá nehostinné podmínky polárních oblastí? Co ho motivuje na tom, podniknout sólo výpravu? Jak těžká je aklimatizace na extrémní teploty? Dozvíte se v rozhovoru.
-
Ondřej Kopecký: Chtěl jsem s atletikou skončit, ale Roman Šebrle mě nasměroval na správnou cestu
Spolupráce Roman Šebrle a Ondřej Kopecký funguje náramně. Start na světovém šampionátu v Eugene u mladého atleta nakonec zhatilo zranění. Zadaří se mu na ME v Mnichově?
-
Lukáš Klok: Těším se na zkušenost v NHL. Z Ruska jsem chtěl pryč, ale české hokejisty neodsuzuji
Velký krok v hokejové kariéře čeká rodáka z Ostravy. Jak moc se těší do zámoří? Byl pro něj těžký odchod z Ruska? Jaký názor má na trenéra Jalonena? Užijte si rozhovor.
