Ze čtvrté soutěže do Premier League? V Anglii bezproblému, v Česku nemyslitelné jít z divize do ligy

Folpi, kdy jsi byl nejblíž přestupu do Anglie?

Dvakrát to bylo ve hře. Nebyla to ale Premier League, ale Skotsko. Poprvé to přišlo, když jsem odcházel z Liberce, kde jsem za sebou měl povedené období, kdy jsme hráli Evropskou ligu, ale nakonec jsem si vybral Pafos na Kypru. Ve hře tehdy bylo skotské Hibernian. Zpětně když si to vezmu, tak jsem mohl ještě počkat, ale prostě mi pro kluka z Liberce přišla na stůl skvělá smlouva od Pafosu. Ze životního hlediska pro nás byl Kypr super, ale to Skotsko by bylo možná lepší po fotbalové stránce.

Byl jsi tehdy pohodlný?

Možná jo. Spíše jsem to chtěl mít vyřešené. Možná jsem byl zbytečně moc nervózní z toho, že nikdy nejsem. Když jsem přišel na Pafos, tak nás tam bylo jen třináct, tak jsem se hodně divil. Pak ale přicházeli dobří hráči, kteří měli Pafos jako plán B a stále čekali, zda nepřijde ještě nějaká lepší nabídka. Pro mě byla nabídka z Pafosu tenkrát super.

Čtěte také

Pěruška: Tottenham má ambice na top čtyřku, ale proti Fulhamu předvedl nejhorší výkon v sezoně

Setkal ses v mládežnických kategoriích na nějakých turnajích se soupeřem z ostrovů?

Ne. My hrávali v Německu, nebo Němci u nás v Praze. S Anglií jsem se setkal pouze, když jsem byl ve výběru české reprezentace do 19 let. Hráli jsme v Anglii přátelské utkání, které skončilo 0:0. To byla moje jediná zkušenost s anglickým fotbalem, hrál na mě tehdy Jack Rodwell, to si vybavuji.

Může hráč, který už tuší, že bude v klubu končit, přijít za agentem a požádat ho, aby ve výběru dalšího angažmá preferoval britské ostrovy?

Určitě. Když jsem byl na Pafosu, tak jsem mu to také řekl. Agent mi ale řekl, že to je hodně těžké. Je tam prostě hodně moc hráčů. V Anglii je téměř osm profesionálních soutěží. Když si rozklikneš jednotlivé hráče, tak se dozvíš, že třeba hráč čtvrté ligy hrál Premier League, to u nás není vůbec možné, aby divizní hráč kopal první ligu. Fluktuace hráčů v Anglii je vysoká, proto je hodně těžké se na ostrovy dostat i do nižších soutěží. Málo klukům se to pak povede.

Folpi a Anglie

Jak sis před Vánoci užil návštěvu zápasu Premier League?

Cítil jsem velké emoce. Byl to velký stadion a já vlastně nechodím moc živě na fotbalové zápasy. Když si vezmu minulou sezonu, tak jsem byl jednou na Slavii a jednou na Spartě a v Pardubicích. Je to skvělé a hlavně jsem to dělal tak, aby se to líbilo především synovi. On se totiž zbláznil do Manchesteru City, do Erlinga Haalanda nebo De Bruyneho.

Když se mě pak někdo ptal zpětně, tak jsem říkal, že jsme si se synem užili takový klasický klučičí výlet, ale kdybych tam měl jet sám, tak mě to zklamalo. S ohledem na to, jaký jsem viděl fotbal, tak to byla velká nuda. Manchester City to jenom obehrával a Crystal Palace úplně rezignovali na nějakou hru. Ze hry i atmosféry jsem byl zklamaný, protože pár dní před tím jsem byl na zápase Sparty s Jabloncem a atmosféra tam byla lepší než v Anglii.

Čtěte také

Pulkrab: V jeden moment jsem měl nabídku smlouvy od Sparty i Slavie. Šel jsem radši do Německa

Čím to je, že v Česku jde fandění směrem nahoru a v Anglii je to naopak?

Podle mě jsme měli zafixované, že v Anglii je top atmosféra, aniž bychom věděli, jak to je doopravdy. Určitě jsem to někdy řekl a to jsem tam až do mé první návštěvy o Vánocích nebyl. V Česku to prostě táhnou Sparta se Slavií, ale i nově postavené stadiony v Hradci Králové a Pardubicích. V Anglii je to možná tím, že se na stadionu potkává více etnických skupin a už tam nejsou ty typičtí rowdies, které jsme znali z minulosti.

Co si myslíš o tom, že na sociální síti X se rozmohl názor, že anketu Fotbalista roku v Česku vyhrál „nefotbalista“?

Tomáš Souček není žádný Lionel Messi. On je ale typologicky anomálie. Je to extrémně slušný kluk. I když je kapitán české fotbalové reprezentace, tak to není ten frajírek. Kdyby mi někdo v devatenácti letech, kdy hrál Tomáš vedle mě, řekl, že Souček bude kapitán reprezentace a hrát v Premier League, tak bych tomu rozhodně nevěřil.

Pro jeho hru je důležité, aby dával góly. Hodně to jeho hru okoření. On má všechno vydřené, naběhané a vysoubojované. Když přestal ve West Hamu dávat góly, tak na něj začali mít fanoušci kecy, protože neviděli ten jeho přínos pro tým, což je ale ta jeho černá práce při obranných standardních situacích atd. Dokázal ze své kariéry vydolovat opravdu hodně a plno lidí to docení až s odstupem. Zároveň měl štěstí, že potkal ve správný moment pana Trpišovského. Musíš mít štěstí a jít mu naproti, to jsou prostě spojené nádoby.

Když jsi ve Spartě zažil bouřliváka Tomáše Řepku, tak vzpomínal někdy na angažmá v Anglii?

On se se mnou moc nebavil. Já byl rád, když jsem mu mohl asi po sedmi měsících začít tykat.

Folpi, jak jsi měl vůbec naplánovanou tvoji kariéru jako fotbalový expert v médiích?

Šlo asi hlavně o Twitter, což byl gamechanger. Den po operaci jsem tam dal, že mě operoval pan Krejčí a pak jsem tam postupně začal něco přidávat. Celé se to tak rozjelo a asi i Jarda Plašil mě doporučil směrem k Radiožurnálu Sport.

Posluchač Honza z Pardubic: V čem je anglická fotbalová liga tak specifická, že se nedaří českým hráčům tam výrazně prosadit?

Jde i o to, že je nám geograficky blíž Německo, což je příjemnější i pro kluby. Anglické kluby mají úplně jiné budgety. Děje se tak to, že třeba hráči ze čtvrtého nebo pátého celku španělské ligy jdou do čtrnáctého týmu anglické ligy. Každý se chce do Premier League dostat a konkurence je tam největší. Třeba i hvězdný hráč Valencie půjde do podprůměrného týmu Premier League. Konkurence je tam prostě největší.

Myslíš si, že Patrik Schick a Adam Hložek berou Leverkusen jako mezikrok ve snu, že by se někdy chtěli dostat do Premier League?

Samozřejmě. U Patrika vzhledem k tomu, jaký věk má, nevím, zda tam ta možnost ještě je. Myslím si, že do průměrného týmu by to šlo. Kluci ale nemají v Leverkusenu takovou minutáž. Hložek to podle mě tak naplánované měl, že Leverkusen bude takový mezikrok. Paradoxně mu jízda, kterou teď Leverkusen prožívá, může ublížit. Uvidíme, co bude, ale Premier League je rozhodně piedestal pro všechny kluky.

První dotek Zdeňka Folprechta|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas