V sezoně mám až pět závodů za týden. Je to trochu cirkus, přiznává závodník na ploché dráze Kvěch

Jak pro tebe dopadlo mistrovství světa 2024?

Nedopadlo úplně nejlépe. Když se na to podívám ze závodnického pohledu, tak jsem rád, že jsem nasbíral hodně zkušeností. Bylo vidět, že na kluky mám a extra nezaostávám. Na druhou stranu nikdo nechce prohrávat. První sezona v mistrovství světa je vždy složitá, takže jsem rád za zkušenosti a příští rok se snad budu zlepšovat. Na příští rok jsem dostal divokou kartu a snad zkušenosti zužitkuji.

Měl jsi nervy z toho, že nesmíš závody pokazit, aby jsi mohl mistrovství světa jezdit i další rok?

Nějak jsem se na to nesoustředil. Snažil jsem se k tomu přistupovat jako ke každému jinému závodu. S odstupem času ale musím uznat, že tlak a stres tam byl, protože přece jenom se jede o titul mistra světa a každý chce vyhrát. Vím, kde jsem udělal nějaké chybičky a ty se budu snažit do příštího roku odstranit.

Čtěte také

V Česku se dá bez podpory rodiny dělat motokros těžko. Chci si zazávodit v Americe, říká Stehlík

Zkušenost z mistrovství světa

Jak moc je důležité mentální nastavení závodníka na ploché dráze?

Srovnal bych to se všemi vrcholovými sporty, protože v dnešní době je to vše tak vyhrocené. Vše musí sednout a zapadat do sebe jak má. Když chci stíhat nejlepším závodníkům na světě, tak musím řešit stravu, kondici, regeneraci a všechno potřebné. Myslím si, že je to ale stejné ve všech sportech.

Kolik závodů v seriálu GP je během roku?

Příští sezonu jich bude deset, letos jich bylo jedenáct. Traťe se různě mění a závisí to také na tom, kam organizátoři dají mistrovství Evropy družstev a mistrovství světa družstev. Podle toho se to tak míchá.

Jaké to bylo závodit v Česku?

Měl jsem radost, že jsem mohl startovat před domácím publikem. Každopádně je tady větší tlak. Přijde hodně českých fanoušků, takže i to mě ovlivnilo.

My z pohledu diváků vidíme na ploše především tebe, ale čemu se věnuje tým lidí, které máš kolem sebe?

Lidé z fanouškovského pohledu vidí jen to, co se děje na dráze. Nevidí už to, co se odehrává v depu, kde je pro nás to největší dění. Mechaniky mám, přes zimu mě pak připravuje kondiční trenér.

Alchymie startovní pozice

Na závodech máš jednu motorku?

Vozíme tam tři motorky. V první motorce máme silnější motor, v druhé pak slabší. Na závodech se rozhodujeme na jaké motorce pojedeme podle stavu dráhy. Letos jsem měl dva stálé mechaniky plus ještě jednoho jsem bral na mistrovství světa a na ligové závody v Polsku. Zjistil jsem, že ho potřebuji, takže jsme se domluvili, že na příští rok budu potřebovat po celou dobu tři mechaniky. Potřebuji, aby kluci byli sehraní a fungovali spolu celý rok.

Poslední slovo při výběru motorky atd. máš ty?

Jo. Na to jak je to jednoduchý sport, tak je to docela alchymie. Poslední slovo ale má závodník. V depu mám kluky mechaniky a s těmi řeším víceméně všechno. Dřív jsem tam měl i mentálního kouče, ale to nakonec moc neklapalo.

Popiš mi alchymii startu vašeho závodu?

No, je to velká alchymie. Občas tam ani já sám nevím, co se děje. Je to sprint a start je hodně důležitý. Záleží na dráze, někde je víc jílovitá dráha, někde víc tvrdší. Na startu si často upravujeme pozici a většinou se startuje z koleje, která se tam už vyjede.

Jsou výhodnější vnitřní dráhy?

Každý stadion je specifický. Letos jsem byl na hodně závodních drahách, kde jsem byl poprvé. Třetí startovní pole je většinou nejhorší, protože na rovině se přes něj přejíždí a to pole je tvrdé. Nejtěžší je doladit motorku, když je start tvrdý a pak je dráha měkčí.

Dá se „opisovat“ od ostatních závodníků?

V nastavení motorky ani ne, ale spíše se koukáme na linii jízdy, kde závodníci jedou. Každý závodník má jiný styl a jiné motory.

Podařilo se ti někdy propracovat ze čtvrtého místa až k prvnímu místu?

Určitě se mi to povedlo. V menších závodech mi to vyšlo, ale na mistrovství světa nebo v polské lize se to děje velmi zřídka.

Je závodění na ploché dráze nebezpečným sportem?

Je, ale určitě musíme uznat, že se na bezpečnost hodně dbá a je na prvním místě. Máme na sobě dobré chrániče, ale také jsou u trati nafukovací mantinely. Už to není případně tak bolestivé, jako kdyby se narazilo do dřeva. Ale k našemu sportu patří zlomené klíční kosti, ruce nebo nohy.

Jak se u tebe zrodila láska k ploché dráze?

Bylo to náhodou. Jsem z vesnice, takže jako dítě jsem hrál fotbal, hokej nebo stolní tenis. Motorku jsme ale měli v rodině, protože táta jezdil motokros a silnici, jak to dřív bývalo. Táta se strejdou jezdili velice dobře enduro. Motorky byly všude, ale o ploché dráze jsem neslyšel. Každopádně jsme se učili na babetě nebo pionýru. V motorech jsme se pak šťourali, takže jsem u toho vyrůstal. Hecovali jsme se v tom, kdo to jak vytuní a komu víc pojede pionýr. Velice rád na to vzpomínám.

K ploché dráze jsem se ale dostal náhodou. Taťka dělal ve Strašnicích v Jawě a když tam končili, tak jeho kolegové začali dělat malé motorky stopětadvacítky pro malé děti, které začínaly na ploché dráze. Když měli sraz, tak tam taťku lákali a my to se starším bráchou zkusili. Vydržel jsem u toho do teď, ale brácha musel kvůli zranění skončit.

Čtěte také

Dakar je pro nás životní styl, který vymyslel táta. Rád v tom pokračuji, říká Macík mladší

Jaká je podpora z domova?

Velká. Taťka se mnou jezdil od dětství. Nebýt táty, tak to nedělám. Brácha se chytil jiných sportů, ale fandíme si navzájem. Jsem zastáncem toho, že každý sport, který se dělá poctivě, tak je lepší, než dřepět v hospodě.

Neříkej, že se pak nejde ale na oslavu třeba dobrého výsledku?

V sezoně to moc nejde, protože mám čtyři až pět závodů týdně.

Čtyři až pět závodů týdně?

Mám dva v Anglii, jeden v Polsku, jeden v Čechách a jeden třeba na mistrovství světa. Jsem schopen být v jednom týdnu ve čtyřech státech.

Jak a s čím cestujete? Vždyť to musí být velmi těžké logisticky zvládnout..

Mám dodávku, ve kterém vozíme tři motorky. S tou jezdí mechanici po Evropě. V anglické lize mám další dvě motorky s anglickým mechanikem. Jenom mezi nimi lítám. Je to trochu cirkus - vyložit, za dvě hodiny je po závodech, naložit a jede se jinam.

Kam bys pozval posluchače na závody?

Můžou přijít na pražskou Markétu, v Plzni na Borech se jezdí nebo třeba do Slaného mohou vyrazit. Rád lidi uvidím i na Zlaté přilbě v Pardubicích.

Talkshow Na place každou středu na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík