V Ďolíčku je zrádný sedmý schod při cestě z tunelu na hřiště, přibližuje specifika stadionů Folprecht

Zdeňku, jaké je nejhorší klišé, které se používá ve fotbalovém prostředí?

V rozhovorech tak určitě, to už si neodpářeme. To bych možná ještě prominul, ale horší je takové to, jdeme zápas od zápasu a je to kulatý. 

Oceňuji, že se klišé vyhýbáš, ale proč fotbal ta prázdná slova tak přitahuje?

Fotbalisté, když jdou na rozhovor, tak jsou vytržení z přirozeného prostředí. Když jsem byl mladej, tak jsem to tak měl, postupem času už jsem to měl víc na háku. Snaží se mluvit dobře, ale v tom jsou právě hrozně strozí. Omezí se na tyhle fráze. Fotbalistů velkých rétorů je málo. Vůbec se tomu ale nedivím. 

Zdeňku, můžeš potvrdit, že se o tebe před sezonou zajímaly prvoligové Pardubice?

Ano, tahle varianta byla ve hře. 

Fotbalové stadiony

Podíváme se na stadiony. Když jsi se během kariéry fotbalově stěhoval, zajímal tě vždy stadion?

Nebylo ta první věc, o kterou bych se zajímal. Tou první bylo město a také bydlení. Když jsem končil v Liberci, tak lítaly různé nabídky. Takže to fungovalo tak, že jsem si jako první hledal město, druhou věcí byl stadion.

Nejkrásnější stadion, na kterém jsi hrál?

Bohužel jsem si nezahrál na stadionu Olympique Marseille, protože jsem byl zraněný. Líbil se mi stadion ve Fiorentině, i když byl trochu starší. Na PAOKU byla bouřlivá atmosféra a dobré vzpomínky mám i na Groningen, hezká byla i Braga.

Co znamená zrádný schod v Ďolíčku?

Když na Bohemce jdete z tunelu, tak jako hosté jdete po jedenácti, dvanácti schodech na hřiště. Sedmý schod je o trochu větší. Když tam jdete poprvé, tak o něj vždy zakopnete. Hrál jsem tam asi šestkrát, vždy si na to vzpomenu. Pokud to neopravili, tak to tam je pořád stejné. 

Čtěte také

Ďolíček pražských Bohemians je stadion, kde si můžete doslova sáhnout na hráče i rozhodčího

Ve Zlíně je useknutá tribuna, co to má být?

Když jsem tam jako hráč působil, tak jsem se ptal, proč to tak je. Údajně tam byly problémy s pozemkem, tribuna se postavila na hranu pozemku, který patřil majiteli stadionu. Nemohlo se dál stavět. Opravdu je pak divný pohled kamery z hlavní tribuny. Zpravidla bývá hlavní tribuna nejhezčí a my proto vidíme tu ošklivější část stadionu. Třeba v Jablonci je hlavní tribuna celkem v pohodě, ale to ostatní už nic moc. Když by byly i záběry z protilehlé tribuny, vypadalo by to lépe. Mladá Boleslav, Teplice, Jablonec tam chybí tribuna za bránou, což je hrozné. Moje Pája je unešená ze dvou stadionů, to je Jablonec a Dukla, což podle mě jsou šílené stadiony. Jí se ale líbí výhled na Prahu a Ještěd. 

Umíš si představit Spartu a Slavii na jednom stadionu?

No, když můžou hrát Inter a AC Milán, tak proč ne. Letná by si určitě zasloužila nějakou rekonstrukci, Sparta nepůjde do Edenu, ale třeba na bývalý stadion na Evžena Rošického. Pokud se Sparta bude chtít pustit do rekonstrukce, tak to bude muset řešit.

Cesty na zápas

Zdeňku, co jsi tak v autobusu dělal při dlouhých cestách na fotbalové zápasy?

Během působení v Liberci, kdy jsme jezdili dlouhé štreky do Ostravy nebo Karviné, tak se hrály karty. Měli jsme vzadu v autobuse stoleček a hrávali jsme já, Marek Bakoš, Vašek Hladký a vždy jsme hledali čtvrtého do party. Občas se chytnul nějaký mladý hráč, který nám odevzdal kapesné (smích).

Existuje v autobuse zasedací pořádek?

Ano. Složité to je, když přijdeš novej do týmu a nevíš, kam si v autobuse sednout. 

Bez ohledu na věk, kde jsi sedával?

Většinou vzadu. Když jsem byl mladý ve Spartě, tak jsem byl rád, že můžu sedět na záchodě (smích). V Liberci už jsem sedával druhý, třetí odzadu a hrály se ty karty.

Zažil jsi cestou na zápas nějakou stresovou situaci?

Se Žižkovem jsme jeli do Táborska a na cestě před námi ležel kus velkého klacku a auto před námi na něj najelo, vystřelilo to k nám a řidič měl tu prohlubeň přímo před obličejem. Vnitřní sklo šlo i na řidiče, on si to smetl, řekl no ty....  a pokračoval dál. Dojelo se to v pohodě, zpátky už jsme jeli jiným autobusem. 

Jsou řidiči autobusu součástí týmu?

V Liberci jsme měli suprového. Přezdívalo se mu "Děda". Vždy na zápasech pomáhal kustodům, sbíral balony a vždy nadával, ať v autobuse nenecháváme nepořádek, že druhý den veze babičky z domova důchodců na plavání. On totiž s našim polepeným autobusem jezdil i jiné štace. 

Jaká je nálada při dlouhých štrekách autobusem z fotbalových zápasů?

Daleké cesty jsou ošidné, vždy to závisí na výsledku. Na Žižkově jsme třikrát na cestu zpátky brávali i kytaru. Vyndali jsme ji jen jednou, protože se zápasy nepovedly, nálada se odvíjí od konečného výsledku. Když se vyhraje, tak se na benzínce koupí piva, ale není to nic velkého. Když jedete pět hodin z Karviné, vypijete čtyři piva. 

Na zápasy jsi cestoval i letadlem, je to výrazně komfortnější?

Když se na zápasy létá, tak to většinou není, tak jak jsme zvyklí z dovolené, že má člověk být na letišti dvě hodiny předem. V Praze to většinou bylo z terminálu 3, který je určen pro soukromé lety. Jako fotbalisté jsme neprocházeli typickými procedurami, vše bylo rychlejší.

Cesta ze Splitu po 4. předkole Evropské ligy byla z tvé strany i celého Liberce hodně veselá, že?

To byla nejveselejší cesta, co, jsem zažil. Znamenalo to postup do Evropské ligy, což pro nás bylo něco nového. Už na letišti se začalo pít pivo, prožívali to tam s námi i fanoušci, bylo to skvělé. Při cestě letadlem zpět mě trenéři a kluci vyhecovali a šel jsem předvádět bezpečnostní pokyny, které běžně předvádí letuška. Zklamalo mě, že nafukovací vesta, s kterou to běžně předvádí, se nedala nafouknout. Rval jsem to, ona mi pořád říkala, že to nejde (smích).

Představ si situaci, že jsi u autové čáry a za tebou na střídačce nestojí trenér, ale "pouze" asistent. Jde o to, že docela často je hlavní kouč potrestán a může zápas sledovat jen z tribuny. Hraješ ve větší pohodě, že nedostaneš tradiční fén?

Tak jsem to nevnímal, protože trenér už toho na hřišti v těch devadesáti minutách už tolik neovlivní. Ovlivní střídání, ale pokyny, že se máš víc soustředit a běhat, to už tak ne. Nejvíc práce trenér udělá v týdnu před zápasem, konkrétně od středy, kdy se soustředíte na soupeře. Pokud kouč nemůže být na zápase přítomen, tak vede taktickou přípravu třeba i na hotelu a vše potřebné předá asistentům.

José Mourinho prý byl jednou na zápas propašován v koši na prádlo...

Propašovali ho z kabiny, on šel na stadion sám pět hodin před zápasem, kdy to tam nikdo nehlídal. Z kabiny ho pašovali už v koši na prádlo, protože byli přítomní delefáti UEFA. Většinou, když je trenér vyloučený, tak za to může čtvrtý rozhodčí, který všechno hlásí hlavnímu rozhodčímu.

Jak dopadl fotbalový kvíz mezi reportérem Radiožurnálu Sport Adamem Procházkou a moderátorem čtvrtečního pořadu Zdeňkem Folprechtem? Proč bývalého ligového fotbalistu uchvátil stadion v Braze? Pamatuje si, jakou absolutní rychlost mu naměřili? Věřte nevěřte si tentokrát vyzkoušel fotbalový fanoušek Václav. Poslechněte si celý díl. 

První dotek Zdeňka Folprechta|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas