Od brigády v dorostu přes extraligu až mezi hvězdy NHL. Jaký je příběh rozhodčího Suchánka?

Jediný evropský sudí v NHL Libor Suchánek byl hostem Čisté hry Martina Procházky. Proč začal s rozhodováním už v patnácti letech? Mají hráči v zámoří stejný respekt k sudímu z Evropy jako k borci z USA nebo Kanady? Co mu dalo pískání turnajů na Tchajwanu? Jak se připravuje na jednotlivé hráče, kteří během zápasu rádi provokují a vyvolávají konflikty? Jak dlouho by chtěl v NHL ještě pískat? Má oblíbené stadiony, kde si zápasy užívá nejvíc? Poslechněte si hokejovou talkshow.

Jaká byla vaše cesta k pozici hokejového rozhodčího?

Už jako malý jsem hrál hokej. Věděl jsem, že zrovna nemám výkonnost na NHL, ale mamka mi dala červíka do hlavy s tím, že bych to mohl zkusit jako rozhodčí. Ve 14 letech jsem si udělal základní kurz a od 15 let jsem začal pískat zápasy dětí v minihokeji. Byla to velmi dobrá brigáda a viděl jsem šanci, že se můžu prosadit a někam to dotáhnout.

Čtěte také

Jaké vlastnosti by neměly chybět kvalitnímu rozhodčímu?

Dobrý postřeh, všímavost, cit pro hru a férovost. Jde o to, aby zápas proběhl nejen podle pravidel, ale hlavně fér.

Od minihokeje mezi profíky

Měl jste někdy myšlenky, že s rozhodcováním skončíte? Pokud vám třeba jako hodně mladému spílali rodiče hráčů..

Začátky byly nejhorší. Dodnes si pamatuji první zápasy minihokeje v Třemošné u Plzně, kde na mě jako šestnáctiletého kluka sprostě křičeli rodiče hráčů. Říkal jsem si, že to musím překonat, protože cíle byly jiné, než zůstat u minihokeje. Zvládl jsem to.

Dotaz posluchače: Nepocítil jste někdy v zámoří, že rozhodčí z Evropy nemají od hráčů takový respekt jako kanadští nebo američtí rozhodčí?

Je to spíše otázka na hráče, ale myslím si, že mě tam docela berou. Hráči dobře ví, kdo z rozhodčích je právě na ledě, ale měl jsem asi jen jeden incident, kdy mě posílal hráč domů. (smích) Jinak jsem nezaznamenal žádný disrespekt.

Kdy jste se v rozhodování zápasů dostal do české extraligy?

Když mi bylo dvacet tři nebo dvacet čtyři let. Pak jsem dostal už nějakou delegaci na mezinárodní turnaj na Tchajwanu pro hráče do 18 let, ta nejnižší divize. Věděl jsem, že to se mnou ale myslí vážně, protože kluci jezdili třeba pískat i do Mexika. Takže se začínalo v exotice.

Čtěte také

Jak vypadal hokej na Tchajwanu?

Šlo o dorostence, ale spíše šlo o zkušenost pro rozhodčí, abych si dovedl představit jak to chodí na mezinárodních akcích. Hlavně mi to otevřelo oči v tom, že bych se měl naučit anglicky, protože jediné, co jsem uměl po návratu, bylo one beer nebo one more. Každopádně jsem viděl možnost, že to lze dotáhnout někam i na mezinárodní scéně.

Jak jste vnímal to, že jste se z české extraligy dostal do NHL?

Vůbec mě nenapadlo, že bych se tam mohl dostat. Byla možnost, že Mezinárodní hokejová federace měla spolupráci s NHL a NHL si vyžádala před Světovým pohárem 2016 osm evropských rozhodčích. Dva z Ruska, dva ze Švédska, dva z Finska a dva Čechy.

Jel jsem s Honzou Hribikem na kemp do Buffala. Absolvovali jsme kemp s rozhodčími, kteří bojují o šanci v NHL. Hrajeme mezi sebou a když zrovna nehrajeme, tak to pískáme. Skauti rozhodčích to pozorují a vybírají si kluky buď do AHL nebo NHL. Po absolvování kempu jsem v Praze pískal přípravný duel před Světovým pohárem Česko - Rusko. Šéf skautingu rozhodčích to viděl a pozval mě do Toronta na tři zápasy AHL. Ke konci června mi nabídl smlouvu.

Role rozhodčího v NHL

Jak reagujete, když se pere na ledě v jednu chvíli třeba deset hráčů?

Když je hromadná bitka, tak si vyberu tu, kde se pere hvězda týmu, aby se předešlo nějakým zraněním. Nemáme žádné předsudky, ale o některých hráčích víme víc, o některých míň a pak s tím pracujeme.

Příprava na konkrétní zápasy a konkrétní hráče probíhá jak?

Máme aplikaci, do které se přihlásíme a projdeme si části zápasu, pro mě jako čárového rozhodčího jsou důležité třeba vhazování. S rozhodčími pak probereme, co od zápasu čekat, kdy hráli naposled a jestli tam byl nějaký větší hit, faul nebo že se může někdo chtít mstít.

V české extralize mají rozhodčí delegáta nebo supervizora, který za nimi chodí i o přestávkách. To v NHL nemáte?

To nemáme. Pokud máme na zápase toho kouče rozhodčích, pokud by se to tak dalo říct, tak přijde až po zápase. Po třetině za námi nechodí. Pokud jsme udělali chybu, tak to musíme přejít dál a pořád pokračovat ve stoprocentním výkonu.

Pamatujete si na první odpískaný zápas v NHL?

Ano. Byl to zápas New Yorku Islanders proti Carolině na Long Islandu. Byl jsem ohromně nervózní, ale dopadlo to dobře. Čím víc zápasů má člověk odpískáno, tím je to jednodušší. Vzpomíná se na to moc hezky, i když v té době jsem byl hodně nervózní.

Zažil jste při rozhodování zápasů nějaký úraz?

V Česku jsem zažil vyražené zuby nebo zlomený prst. V NHL jsem zatím dostal jen hokejkou do zubů a pukem do ucha. Vše se zašilo a pokračoval jsem dál. Jsou ale daleko horší případy, kdy vím, že letos v sezoně měl jeden z čárových rozhodčích zlomenou nohu. Někteří kluci odcházejí ze zápasů také s otřesem mozku.

Jak náročné je při hybridních ofsajdech stíhat ty nejrychlejší hráče světa?

Musíme dobře číst hru, protože je těžké je stíhat. Už jsme si na to ale zvykli.

Pozice rozhodčího v NHL připomíná trochu kočovný život. Můžete se věnovat nějakému koníčku mimo zápasy a tréninky?

Občas když to v den volna vyjde, tak vyrazíme na golf. Jinak si rád zaposiluji, ale jinak moc času na koníčky není. Běžně strávím tři čtvrtě dne na cestách, pak na hotelu a to je tak nějak náš denní chleba.

Máte v zámoří oblíbenou halu, kde rád pískáte?

Madison Square Garden, kde to na vás dýchne parádní atmosférou. Celkově v New Yorku si říkáte, kam jste se to vůbec dostali. Vždy se mi dobře pískalo i v St. Louis, kde je o nás dobře postaráno. Nejhlučnější zápasy jsou pak asi v Montrealu nebo Bostonu.

Je v NHL nastavený stále stejný metr při rozhodování sporných zákroků v základní části i v play-off?

Je nám kladeno na srdce, že se musí držet standard v základní části i v play-off stále stejný. Když si hlavní rozhodčí není jistý, tak nechce písknout nějakou kravinu, ale snažíme se to držet stejné po celou sezonu.

Jak vás baví instruktorská činnost, kdy se snažíte vzdělávat mladé rozhodčí v Česku?

Vladimír Šindler, který měl na starosti výchovu mladých rozhodčích, tak mě vždy zval na kempy a semináře. Každý rok jsem něco měl, takže doufám, že v tom budeme pokračovat. Baví mě předávat zkušenost.

Máte v NHL stále číslo na dresu jako rozhodčí?

Mám číslo šedesát. Dostal jsem ho, když jsem tam přišel a už mi to zůstalo. Někteří kluci si berou čísla po kamarádovi z jednoho města, aby mu ukázali respekt. Pro mě je to jen číslo a tolik to neřeším.

Jak je to s vybavením pro rozhodčí?

Mám jednu výstroj na sezonu a s tím si vystačím. Někdy používám věci i dva, tři roky. Brusle mi vystačí třeba i dvě sezony. Máme jen zápasy a jen se občas jdeme sklouznout mimo. Rozhodně nemáme takový zápřah jako hráči.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport

Mohlo by vás zajímat