Největší práci odvedl trenér Ivan Hlinka, vzpomíná na začátek turnaje v Naganu Procházka
Je to 25 let od slavného turnaje století v Naganu. Jak si Martin Procházka v roce 1998 užíval olympijský režim? Co říkal na kritické hlasy směrem k nominaci, kterou dal dohromady trenér Ivan Hlinka? Ve studiu Radiožurnálu Sport v pořadu Čistá hra dnes náš hokejový expert odpovídal i na dotaz nevidomého posluchače. Jsme rádi, že hokejovou talkshow tvoříte s námi. Užijte si Čistou hru a ve středu 22. února se můžeme potkat na speciální akci Znovu Nagano v Cinema City v Praze.
Martine, Nagano pro tebe bylo největším zážitkem kariéry?
Určitě, byl to turnaj, na který se těšili všichni fanoušci u nás. Všechny týmy měly nabité soupisky hráči z NHL a turnaj jsme si užili nejen po hokejové stránce, ale i celkově. Atmosféra byla úžasná.
Před samotným turnajem v Naganu se hodně mluvilo o nominaci, kterou udělal trenér Hlinka. Vnímal jsi tehdy hlasy, že šlo o špatnou nominaci?
Z pozice hráče jsem to nevnímal, byl jsem rád, že jsem se do závěrečné nominace vešel. V dřívějších dobách nebyly takové tlaky ze strany médií a tolik se to nerozebíralo. Ivan Hlinka byl za nějaké nenominace kritizován, ale určitě to nebyla nějaká masírka.
Ty jsi měl nominaci dopředu jistou?
Ivan Hlinka říkal, že pokud budu v Torontu hrát, tak má zájem, abych do Nagana jel. Věděl, že nás má s Pavlem Paterou ozkoušené.
Jak se v Naganu skládal tým, který byl složený z poloviny z hráčů z Evropy a z poloviny ze zámoří? Netrhalo se to na dvě party?
Největší práci odvedl Ivan Hlinka, který měl obrovskou autoritu. Dal nás dohromady hlavně tak, aby jsme si na ledě rozuměli. Nerozlišoval hráče z Evropy a Ameriky. Tolik si s tím nelámal hlavu a hodně pomohl jeho nadhled a dobrá nálada. Na ledě nikdo nedával najevo, že je z NHL a ten druhý ze Vsetína.
Čtěte také
Jaký byl pro tebe režim olympijských her?
Bylo to uzpůsobeno, aby jsme se setkávali s ostatními sportovci ve vesnici a na jídle. Ráno snídaně, odjezd na trénink, trénink, pak volno, které jsme s klukama trávili třeba tak, že jsme se šli projít do města na sushi. Nechtěli jsme to celé trávit jen na pokoji.
Vrátím se ještě k té nominaci. Volá trenér i hráčům, které nakonec nevzal, aby jim řekl důvod?
Nevolá. Maximálně volá před nominací, kdy zjišťuje, jak se hráč cítí zdravotně a v jaké je formě. Myslím si, že by nevolal ani Jardovi Jágrovi, kdyby ho nevzal. Je to prostě rozhodnutí trenéra.
Posluchač Jirka: Jaká byla atmosféra na stadionech v Naganu ve srovnání s mistrovstvím světa v roce 1996?
Pro naše fanoušky to bylo do Nagana hodně daleko, to ve Vídni jsme je potkávali na ulicích a bylo to skvělé. V Japonsku to bylo bouřlivé až při závěrečných bojích, kdy přiletěla výprava z Čech.
Martine, chtěl by ses ještě někdy podívat do haly v Naganu?
Určitě. Možná bych se po pětadvaceti letech hodně divil, jak to tam vypadá. Franta Kuna si to možná vybavuje víc.
V sezoně 1997/1998 jsi hrál za Toronto, mluvilo se i tam o olympijských hrách?
Ano, Kanada byla velkým favoritem, takže tam bylo velké očekávání a pak pro ně i velké zklamání.
Čtěte také
Posluchač Martin: V semifinále v Naganu proti Kanadě pískal utkání rozhodčí z Kanady. Vnímali jste to, jako nevýhodu?
Vůbec si nevybavuji, že to byl rozhodčí ze zámoří. V olympijském turnaji se to asi takto mohlo nasazovat.
Martine, do Nagana jste rozhodně neodjížděli v roli favoritů. Bylo cílem alespoň čtvrtfinále?
Prvotním cílem bylo odehrát skupinu tak, aby jsme se dostali do čtvrtfinále. Naše pozice nám vyhovovala a ze strany Kanady a USA tam mohlo přijít určitě podcenění. Trenér Hlinka skvěle rozdělil všem hráčům role a bylo to výborně poskládané.
Pamatuješ si na nějaký moment na turnaji, kdy jsi si řekl, že se domů můžete vrátit se zlatou medailí?
Ne. Bylo to postupné. Pořád jsme hráli stejný hokej a spíše až když jsme vyhráli čtvrtfinále, tak jsme si řekli, že si můžeme zahrát o medaile.
Na turnaji století jsi vstřelil jediný gól. Pamatuješ si přesnou trefu proti Kazachstánu?
Byl to důležitý gól na 7:2 (smích). Stál jsem u pravé tyčky z pohledu brankáře, střela od modré čáry šla po odrazu od mantinelu na hokejku a já to zametl do prázdné brány.
Jak vzpomíná reportér František Kuna na období před 25 lety a mrzí ho, že v té době byl ještě student a nemohl se olympijského turnaje zúčastnit pracovně? Jaké byly tehdy rozdíly v nominaci do juniorských výběrů a do reprezentačního A- týmu? Poslechněte si celou Čistou hru. Už ve středu 22. února Radiožurnál Sport a Radiožurnál pořádají akci Znovu Nagano, kde od 18.00 v Cinema City na pražském Smíchově bude na programu dvouhodinová talkshow a přítomní budou i olympijští šampioni z turnaje století! Soutěžit o vstupenky na akci můžete každý den v našem vysílání!
Související
-
Procházka: Lakatoš jako lídr týmu situaci vůbec nezvládl. Šarvátka s Němečkem byla zbytečná
Zákulisní boj mezi Spartou a Pardubicemi, zkrat bouřliváka Dominika Lakatoše nebo zkušenost Martina Procházky s tréninkem nejmenších hokejistů. To vše uslyšíte v Čisté hře.
-
Procházka: V NHL jsou přestupy hlavně v kompetenci manažerů. V Evropě je provázanost s trenéry větší
Jakou provizi mají agenti z platu hráče NHL? Kdo je v aktuálním přestupovém okně nejaktivnější z českých extraligových celků? Zažil Procházka někdy last minute přestup?
-
Procházka o rekordním zápase ve Vítkovicích: Líbí se mi, když chodí hráči na nájezdy opakovaně
Pardubice směle kráčí za vítězstvím v základní části hokejové extraligy. Jak to vypadá na opačném konci tabulky? Martin Procházka hovoří i o dlouhých maratonech nájezdů.
