Líbí se mi, když chodí hráči na nájezdy opakovaně, říká k rekordnímu maratonu mezi Vítkovicemi a Litvínovem Martin Procházka

Nedělní extraligový duel mezi Vítkovicemi a Litvínovem orámovaly dva rekordy. Už v desáté vteřině otevřel skóre domácí Lukáš Krenželok, který vstřelil nejrychlejší gól Ostravanů v samostatné české lize. Martine, dal jsi nějaký bleskový gól od začátku zápasu během kariéry?

Nevím přesně vteřiny. Když jsem hrál na Kladně, tak jsme byli nasazováni jako první lajna a naším cílem bylo soupeře překvapit a snažili jsme se dát rychlý gól. S Otou Vejvodou a Pavlem Paterou se nám občas podařilo dát gól během prvního střídání.

Někdy tým inkasuje brzký gól, značí to, že je úvodní pětka ještě nekoncentrovaná na úvod utkání?

Hráči ještě nejsou tak vtaženi do zápasu a můžou mít v hlavě myšlenku, že ono se to nějak rozjede. Dochází k chybám, kdy obráncům přeskakují puky přes hokejku. Trenéři se snaží hráče nabudit hned od začátku zápasu, ale chyby se stávají.

V NHL hokejisté před začátkem zápasu čuchají čpavek, pamatuješ si na něco takového?

Nikdy jsem čpavek nepoužíval. Moc se mi to nelíbilo, považoval jsem to jako zbytečnost. Důležitější je připravit se v hlavě. Já byl zvyklý na poklepání se spoluhráči, nějaký ten pokřik. Hodně často trenéři dbají na to, aby se v úvodu všechny formace rychle protočily.

Měl jsi před zápasem raději svůj klid, nebo jsi měl rád, když v kabině hrála hlasitá hudba?

Zažil jsem všechno, ticho, klid, nabuzení, písničky, společný pokřik, dokonce i tým, který se držel kolem ramen. Většinou je to týmová práce, i když existují hráči, kteří si po pokřiku udělají svůj rituál.

V zámoří se kameramani dostanou i do kabiny, kde se čtou sestavy. Tento rituál dost často dostanou na starost i malé děti, pro které je to velký zážitek. Pamatuješ si takové tmelení kolektivu a celkově organizace už během tvé aktivní kariéry?

V NHL, kde jsem byl chvíli, jsem to nezažil. Každopádně je to sympatické, pro děti velkým zážitkem a často vídáme, že za mantinelem mají děti nápis, že chtějí puk. Hráč pak přijede, pozdraví se s dětmi, vyfotí se a dá mu ten puk. Každé takové zpestření zvyšuje popularitu hokeje. Všechny novinky běžně přichází právě z NHL.

Čtěte také

Michigan jsem nikdy nezkoušel, stačil mi bekhendový blafák, přiznává o hokejovém triku Martin Procházka

V utkání 40. kola extraligy mezi Vítkovicemi a Litvínovem se rozhodlo až ve třinácté sérii samostatných nájezdů, což znamená rekord nejvyšší domácí hokejové soutěže. Martine, vzpomeneš, jaký nejdelší penaltový rozstřel jsi absolvoval?

Nebyl jsem součástí žádného dlouhého maratonu samostatných nájezdů. Málokdy to jde do úplných extrémů. I když samořejmě jsou i dny, kdy jsou gólmani neprůstřelní. To je pak zábava pro fanoušky, když vidí dvacet, třicet nájezdů. 

Je z pohledu trenéra lepší při dlouhém maratonu nájezdů posílat střelce na nájezdy opakovaně nebo raději zvolit hokejistu, kterého nemá gólman tak nakoukaného?

Je to věc trenéra. Většinou má ozkoušené hráče, kteří jezdí nájezdy i na tréninku. Ono se to i nabízí, že i když se mu nepovede jeden pokus, tak ho tam pošle znovu, protože mu věří. Naopak někdy zápas rozhodně hráč, který zas tak často nejezdí. To se stalo i tady, kde rozhodl Michal Gut.

V NHL nemůžou hráči jezdit opakovaně samostatné nájezdy, to v Česku neplatí. Peter Mueller jel pětkrát, Roberts Bukarts čtyřikrát. Jaký systém se ti líbí víc?

Líbí se mi, když můžou hráči jezdit opakovaně. Jde o důležitý bod, když tým má šikovné hráče, proč by toho nevyužil. Neznamená to automaticky, že pokaždé když ten hráč pojede, že vstřelí gól.

Druhou odlišností je, že v NHL se jezdí tři série nájezdů a pak už KO systém. V Česku mi to přijde možná zbytečně moc natahované, je to tak?

Když to dojde tak daleko, jako se to stalo v neděli ve Vítkovicích, tak už to zas nemusí být taková zábava. Už je to utahanější a hodně se čeká na ten gól. Zároveň v dnešní době, kdy se hraje prodloužení při hře tři na tři, tak většinou padne branka a k nájezdům ani nedojde. Situace se přelévá ze strany na stranu, pokud už dojde na nájezdy, tak tam už je nálada pohodovější a spoléhá se vyloženě na vyzkoušené střelce.

Posluchač Braňo ze slovenského Martina: Pane Procházko, dostal jste někdy tvrdý hit, že jste musel být vyřazený i na pár týdnů ze zápasů?

Tak tvrdý bodyček jsem nikdy nedostal. Přiznám se, že když jsem dostával dlouhou přihrávku, po které jsem mohl dostat strom, tak jsem se díval kolem sebe, zda u mě nikdo není. Nikdy jsem nebyl vypnutý tak, že bych se probudil až v kabině a museli mě dávat na nosítka. Žádný otřes mozku jsem z těchto situací neměl, vždy jsem se stihnul periferně podívat, zda někdo nečíhá.

Pokud se hokejista alespoň trošku připraví na přicházející střet, tak se asi dá síla soupeře absorbovat?

Je tam důležité zpevnění těla. Mnohem horší je, když se jedná o zákeřný zákrok, kde je hráč uvolněný a dojde tam k ostrému nárazu do hlavy. Občas když jsem viděl riskantní nahrávku, při které bych se nestihl podívat dopředu, tak jsem jí nechal projít (smích). 

Existují ale hráči, kteří tvrdé střety vyhledávají. Jedním z nich byl v zámoří i Scott Stevens. Byl někdo v tomhle směru vyhlášený i v české extralize?

Každý tým měl nějakého hráče, který tohle uměl. Nevadilo mi to, když to bylo čisté. Když si hokejista dokáže najít soupeře, dá mu čisté tělo, tak je to chyba protihráče. Je to pak kombinace umu útočícího hráče a nepozornosti inkasujícího střet. Vadilo mi, když to bylo zákeřné, třeba když někdo šel dopředu kolenem a chtěl někoho zranit. Úplně neřeknu nějaké hráče, ale třeba obránce Kurtoš z Jihlavy když někoho srazil, tak soupeř tam prostě zůstal ležet. 

V tomto týdnu probíhá v Královéhradeckém kraji Olympiáda dětí a mládeže. Měl jsi někdy možnost akci poznat i trochu blíž?

Je to skvělá akce. Nevím v jakém roce to bylo, každopádně jsem byl členem výpravy Středočeského kraje. Má to nádech olympijských her, pro děti to musí být velký zážitek a už se v nich může rodit myšlenka, že by se to jednou mohlo povést na velkou olympiádu. 

Čtěte také

Olympiáda dětí a mládeže může být pro sportovce důležitým prvkem i v životní kariéře, říká šéf projektu Filip Šuman

Navíc mladí sportovci na této multisportovní akci potkávají svoje idoly, kteří většinou působí v roli vlajkonošů, Eva Adamczyková, Kateřina Neumannová a další byli třeba letos na slavnostním zahájení. Je i tohle plus pro motivaci mladých sportovců?

Jednoznačně. Už jenom podpis a fotka se známými sportovci děti hodně potěší. Je to skvěle zorganizované a přeju si jen víc a víc takových projektů.

Hokejová extraliga vstoupila do poslední čtvrtiny základní části. Na čele mají Pardubice šestibodový náskok na druhé Vítkovice, třetí Sparta na Severomoravany ztrácí už dvanáct bodů. Bude souboj o Prezidentský pohár záležitostí už jen Dynama a Vítkovic?

Nabízí se to, ale vzhledem k tomu, že je před námi ještě poslední čtvrtina a Sparta navíc hraje ve velkém stylu, má o dva zápasy méně než Vítkovice a čeká je ještě vzájemný zápas, tak může do boje o druhé místo zasáhnout. Každopádně si myslím, že Pardubice už si to pohlídají a zvítězí. 

Martine, v závěrečných kolech se nebude bojovat jen o místa v elitní čtyřce a v předkole, ale na někoho zbyde třináctá příčka, která znamená konec sezony už po základní části. Komu prorokuješ, že skončí na předposledním místě tabulky?

I dole je to hodně nacpané. Devátá Mladá Boleslav má 51 bodů, poslední Kladno pak 41. Kdo skončí na třináctém místě, tak bude mít sice klid, ale určitě bude považovat sezonu jako neúspěšnou. Momentálně nejde říct, jeden tým, který by tam měl skončit. Litvínov a České Budějovice za sebou mají v poslední době dobré zápasy, uvidíme.

Blíží se i konec přestupů a výměn (31. ledna). Očekáváš, že podobně jako v minulých letech se moc velkých změn nebude konat? 

Moc výměn nebude. Není, kde brát. Spíše se bude jednat o nějaké doplnění, když se někdo zraní. 

Co hokejový expert Martin Procházka říká na odlišnosti v pravidlech mezi NHL a českou extraligou? Speciálně se s moderátorem Filipem Šedivým pobavil o zvláštnostech ohledně prodloužení a samostatných nájezdů. Věří olympijský vítěz z Nagana, že se Kladno ještě vzchopí a dostane z posledního místa? Užijte si celou Čistou hru. Každý hrací den extraligy poslouchejte na Radiožurnálu Sport pořad S mikrofonem za hokejem.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík