Lukáš Sedlák do rozjetého týmu Pardubic zapadne bez problémů, myslí si o návratu útočníka do extraligy Martin Procházka

Martine, nedávno jsem Tě chválil za vzornou docházku, ale dnes jsme se museli spojit na dálku. Co bylo příčinou, že jsi nedorazil k nám do studia?

Omlouvám se, ale také mě zastihla kalamita. Bydlím kousek za Kladnem v údolí, kde je příjezdová cesta zhruba šest set metrů, která není upravená. Není to ani asfalt a bylo to totálně zledovatělé. Když jsem ve tři čtvrtě na osm vyrážel do rádia, tak jsem auto nastartoval bez problémů, ale v jednom kopci mě to hned vrátilo zpátky.

Co budeš dělat, abys nemusel být doma až do jara?

Už jsem samozřejmě volal na služby, že by ta cesta potřebovala protáhnout. Bylo mi řečeno, že mají na starost hlavní tahy a že až během dne sem někoho pošlou, aby to nějakým způsobem zprovoznil.

Stalo se někdy, že jsi během hokejové kariéry nedorazil včas na týmový sraz nebo nestihl odjezd autobusu?

Není to nic neobvyklého. Myslím si, že se stává při kalamitních stavech, že hráči někdy musí zvolit vlastní dopravu.

I když to člověk těžko může ovlivnit, tak předpokládám, že pozdní příjezd na týmový sraz je za nějakou pokutu...

Ano, ale když je to nějaký podobný problém jako třeba dnes, tak se to dá omluvit.

Přijel jsi někdy s celým týmem pozdě na zápas?

Stávalo se to, když jsme jezdili hrát do Zlína. Jezdilo se starou cestou přes Buchlovské vrchy. Nepomohlo nám ani to, že jsme vyjeli včas a do Zlína přijeli až těsně po začátku utkání. Tam už byla tzv. "čekačka". Domácí už byli rozbruslení, my se jen převlékli, naskočili do zápasu, schytali nářez a zase jsme jeli domů. To samé se občas stalo soupeřům, kteří přijeli pozdě k nám na Kladno.

Čtěte také

Ježíškovi už psát nemusím, těší novináře Procházku po uvedení do Síně slávy českého hokeje

Jezdí se i na daleké cesty standardně v den zápasu nebo raději s alespoň denním předstihem?

Když to finanční možnosti umožňovaly, tak se jezdilo třeba do Zlína a Vsetína o den dřív. Vyspali jsme se v místě konání zápasu, rozbruslili se, po obědě si odpočinuli a šli dobře připravení na utkání. V současnosti cestují na delší cesty den předem, případně to spojují třeba s dvojzápasem. Jinak se ale jezdí v den zápasu, příklad třeba Kladna do Vítkovic.

Petr Tomášek: Dočká se extraliga někdy tzv. tripů po vzoru zámořské NHL, že by si třeba Kladno zajelo do Vítkovic, Třince a Olomouce?

Už se o tom mluví dlouho. Cestování je finančně náročné. Třinec už to dělá několik let, že se domlouvá s týmy na různých předehrávkách. Nebylo by od věci, aby se ten model zakomponoval už do předsezonního rozlosování soutěže.

Slouží tripy i k tmelení týmové party?

Směřovalo to k tomu. Neznamená to, že by hráči někam zašli, "odbourali" se tam a nebyli druhý den schopni hrát. Jde spíš o to, že po odehraném zápase skočí na společnou večeři. V NHL jsem to zažil dvakrát. Mats Sundin po podepsání tříletého kontraktu nás v Torontu pozval na večeři. K tomu se pojí jedna historka. Byl jsem tam jako nováček a ne úplně in s angličtinou. Řekl nám, ať si z jídelního lístku objednáme, co chceme. Dal jsem si humra, ale nedokázal jsem si vůbec převést tu jeho váhu. Ostatním hráčům už začali nosit jídlo a všichni se na mě smáli. Říkal jsem si, že není něco v pořádku. Rozrazily se dveře a číšník na velkém stříbrném tácu nesl obrovského humra. Všichni byli hrozně vychechtaní, začali mě plácat po zádech, že jsem si objednal nejdražší jídlo v restauraci. Mats Sundin mi řekl, že jsem king a líbí se mu to. Byl jsem celý rudý, původně jsem si to nechtěl objednat, ale byl to skvělý zážitek. Samozřejmě jsem se o jídlo rozdělil s ostatními.

Martine, smolnou příhodu zažil hokejový útočník Filip Chlapík. Měl nastoupit v zápasech na Švýcarských hokejových hrách, ale když vystupoval z autobusu, tak špatně došlápnul, zvrtnul si kotník a o zápasy přišel. Co k tomu říct?

Je to smůla. Hráč se těší na turnaj, navíc Filip Chlapík má ve Švýcarsku docela dobrou sezonu, ale bohužel se mu stalo tohle.

Také jsi si během kariéry přivodil nějaké zranění, které se ti přihodilo mimo hokejový zápas?

Zranění, které by mě vyřadilo úplně mimo zápas ne. Vím, že někteří hráči třeba uklouznou ve sprše, zvrtnou si kotník a jsou na několik zápasů mimo hru. My měli zakázáno lyžovat, takže jsme skoro nejezdili na hory. Kluci se ale zranili třeba při hrách s dětmi venku.

Pobírá dlouhodobě zraněný hokejista plnohodnotný plat?

Myslím si, že to hráči mají ve smlouvách ošetřené. Megahvězdy je mají i pojištěné. Podle mě pobírají stoprocentní plat, i když v Rusku to může být jinak.

Petr Tomášek: Kuriózní zranění se přihodilo i bývalému gólmanovi Romanovi Málkovi, který v Mladé Boleslavi při zápase působil jako expert a dostal obrovskou ránu pukem. Máš nějakou podobnou zkušenost?

Naštěstí se mi nic takového nestalo a doufám, že ani nestane. Roman Málek by měl být v pořádku a nakonec měl štěstí, že to tak dopadlo. Pamatuji si, že při zápase v Českých Budějovicích, kde Češi hráli proti Švédům, tak jsme měli studio na místě, že při otočení směrem na rozbruslení jsem si říkal, že tady akorát dostaneme do hlavy.

Lukáš Sedlák se uprostřed sezony stěhuje ze zámoří do extraligových Pardubic. Nevzdal snahu zabojovat o lepší pozici v týmech NHL příliš brzy?

Těžko říct, co ho k tomu rozhodnutí vedlo. Co vím, tak chtěl do Colorada, kde nakonec dostal smlouvu. Odehrál pár zápasů, ale pak se dostal na listinu volných hráčů. Vzala ho Philadelphia, ale tam už to tak slavné nebylo, navíc tam asi nejsou úplně ambice hrát o Stanley Cup. To se asi nesjednocovalo s jeho vizí a posunem na nejvyšší příčky.

Petr Tomášek: Sedlákovi se stýskalo po domově a přítelkyni, protože ta za ním do zámoří ze studijních důvodů nemohla odcestovat. Zažil jsi ty, že někdo upřednostní osobní vztah před kariérou?

Je to tak. On zmínil, že už dvanáct let cestoval po světě a už to úplně není pro něj. Někteří hráči to tak vnímají. Loni to třeba předvedl David Krejčí, který se na sezonu vrátil do Olomouce, aby si ho užila rodina, babičky. Je to megahvězda NHL, a také to udělal.

Ty jsi do NHL odcházel v roce 1997. Taky jsi někdy zažíval stavy, kdy ti bylo smutno a chtěl jsi se vrátit domů?

Mě bylo smutno, že jsem nemohl hrát. Já jsem jim nic neudělal. Řekl jsem, že na farmu nechci, že jedu na olympijské hry. Když jsem se vrátil z Nagana, tak už mě nenechali hrát těch zbylých třicet šest zápasů a říkali mi, že neumím hrát hokej. Tyhle případy kluků jsou o něčem jiném. Dlouho cestují po světě a už prostě chtějí zpátky do Čech. Já to třeba zabalil v Rusku v Chimiku Voskresenks, kde byly hrozné podmínky. Jednu noc jsem to sbalil a druhý den už byl na Kladně.

Je v zámoří větší konkurenční prostředí a je pravdou, že vztahy mezi hráči na farmě nejsou úplně ideální?

Pořád je to nejlepší soutěž na světě, takže se s tím dá počítat. Na farmě se hráči moc nemusí, protože všichni chtějí nahoru do NHL. Když se zraní jeden hráč, tak by tam nejradši chtěli jít všichni. Jsou schopní si dělat i naschvály. Rivalita je tam obrovská a někteří hráči to třeba podstupovat nechtějí a raději jdou hrát do Evropy.

Petr Tomášek: Může příchod Sedláka, který určitě bude chtít v Pardubicích hrát v prvních dvou lajnách, udělat zlou krev?

Také mě to napadlo. Myslím si, že v Pardubicích to nehrozí. Do týmu zapadne ještě společně s Tomášem Hykou, s kterým hráli v KHL. Odskáče to spíše nějaký mladý hráč, který půjde hrát do B-týmu.

Máš zkušenost, že na tebe starší hráči někdy koukali, že jim jdeš zabírat místo?

Starší hráči nekoukají úplně hezky, když přijde do týmu mladý hráč, který dostává víc prostoru než oni. Měl jsem tu výhodu, že jsem ze začátku na Kladně hrál s Vladimírem Kamešem a Milanem Eberlem, kteří mi řekli "mladej" konečně tu máme někoho, kdo bude bruslit a my máme pohodu.

Čtěte také

Pardubice táhne především první řada v čele s Radilem a Zohornou, říká Martin Procházka k formě Dynama, které útočí na jedenáctou výhru v řadě

Posluchač Lukáš: Zajímalo by mě, jestli je finále mistrovství světa nebo olympijských her větší nervák pro hráče, trenéra nebo diváka?

Pro hráče je to nervák do té doby než utkání začne. Nevěřím tomu, že někdo z hráčů není nervózní. Když se vhodí první buly, tak na to hráči zapomenou a věnují se naplno hře. V té chvíli přechází největší tlak na trenéra, protože najednou musí vše řídit. Na třetí pozici je fanoušek, který při špatném výsledku oblíbeného týmu může zápas maximálně přepnout.

David Nyč: Já jsem před důležitými závody špatně spal a potil se. Jak se nervy projevovaly na tvém těle?

Před mistrovstvím světa v roce 1996 ve Vídni jsme si šli po ranním rozbruslení lehnout, aby jsme si odpočinuli před utkáním. Pavel Patera si lehnul a ihned usnul. Mně to naopak vůbec nešlo. Šel jsem pryč z pokoje, sednul si na schody, z kterých byl výhled na řeku. Pořád jsem přemýšlel a snažil se trochu zklidnit. Nervózní jsem byl stejně, ale po prvním buly už to ze mě spadlo.

Posluchač Lukáš: Jak si Martin, popřípadě celý tým, připevňuje štulpny, podvazky, frčka nebo něco jiného?

Při oblékání si plno hráčů jako první dává suspenzor a potom podvazkový pás. Připíná si ty štulpny a o tom ostatním nevím.

Martine, je suspenzor nejdůležitější částí hokejové výstroje?

Každopádně.(smích) To je bez diskuze.

Nastoupil jsi někdy do zápasu bez nějaké důležité části?

Řekl bych, že ne. Jako hráč si na to dáváte pozor. Člověk to má jako automatismus a nestává se, že by takovou věc zapomněl.

Jak dlouho ti trvalo se obléknout do výstroje?

Byl jsem puntičkář a nikam jsem nespěchal. Pro mě byl ideální čas patnáct minut úplně na pohodu. Nejdřív jsem bral kalhoty, štulpny, zatáhnout brusle, chvíli se vydýchat, protože hráč ve starším věku, když se předkloní, tak je hned zadýchaný. Postupně nahoru, nasadit nárameníky, náloketníky, utřít si plexi a jít na věc.

Petr Tomášek: Někteří hráči si dokonce dělají čárky u tkaniček, aby si je přesně uvázali.. 

Každý má nějaké rituály. Když jsem byl mladý, tak nás na Kladně trénoval Eduard Novák a ten říkal, že když hrajeme úplnou tužku, ať se snažíme alespoň dobře vypadat. Vražedná kombinace je, když hráč hraje úplně kulový a ještě vypadá špatně. Tkaničky jsem měl vždy srovnané a štulpny také hezky uvázané.

Co pro hráče znamená, když zapomenou chrániče na brusle? Zažil Martin Procházka na ledě nějaký ošklivý karambol? Užijte si celou Čistou hru.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík