Mrzí mě první pokus, soutěž se mohla odvíjet úplně jinak, říká po bronzu koulař Staněk

Tomáši, nyní už vypadáte spokojeně, ale v prvních momentech po závodě jste nevypadal úplně nejšťastněji.
Nebyl jsem nejšťastnější, protože vím, že na delší pokusy mám i v deset hodin ráno. Mrzí mě, že jsem neustál první pokus, protože se soutěž mohla vyvíjet úplně jinak. Zaspal jsem tam s nákopem a na „kdyby“ se nehraje.

Jak moc finálovou soutěž ovlivnilo, že jste absolvovali druhý závod během osmi hodin?
Bylo to od Holanďanů nehezké. Po kvalifikaci jsem ještě rychle běžel na autobus, abych ho stihl. Na hotelu jsem pak byl asi hodinu a půl, když to počítám i s obědem. Cítil jsem se super, ale bylo znát, že časování nebylo ideální. Jak jsem to dobře chytil dopoledne, tak už jsem to odpoledne nechytil, když jsem chtěl zabrat.

Cítil jste během finále, že by to mohlo letět podobně daleko jako v kvalifikaci?
Ano. Snažil jsem se spíš uklidnit. Bublalo to ve mně a říkal jsem si, že volným hodem tam dám něco za 21 metrů. Stejně jak jsem bojoval já, tak bojoval třeba i Ital Zane Weir a spousta dalších. Byl to náročný den, čemuž odpovídají i výkony. Nebyla to žádná přestřelka hodná současné mužské kouli.

Jak jste vnímal, že do finále nepostoupili favorité Leonardo Fabbri nebo Konrad Bukowiecki?
Ranní kvalifikace dělá svoje. Fabbri byl pod tlakem, všichni Italové na něj spoléhají. Určitě bych mu tu situaci nezáviděl.

Ve finále to bylo vyrovnané i na pozicích za vámi. Dva centimetry za vámi byl s nejlepším výkonem Brit Lincoln. Vnímal jste to?
Věděl jsem, že má dobrou techniku. On umí házet v dešti a kdykoliv. Ještě, že dnes nepršelo, to by to jinak hodil. (smích) Jakmile hodil poslední pokus, tak jsem věděl, že mám medaili. Určitě jsem ještě chtěl mířit dopředu, ale nepodařilo se mi to.

Začínáte si pomalu uvědomovat, že vaše sbírka medailí je obdivuhodná?
Trochu se to ode mě čeká, tak jsem rád, že jsem to naplnil. Trochu mě mrzí, že jsem mohl útočit na ještě lepší výkon. Začal jsem házet v polovině prosince a modlil jsem se, aby vydržel můj loket. Těší mě, že jsem se dokázal vyburcovat a soutěžit s nejlepšími na Evropě.

Nezměnil jste po finále názor, že neodcestujete na halové mistrovství světa do Číny?
Nezměnil. Za týden letím do Afriky, takže teď musím opečovávat loket a nechat chvíli atletiku být, abych znovu dostal hlad do dalšího tréninku.