Výsledky a výkony národního týmu z Karjaly znamenají celkem dobrý vstup do sezony, hodnotí Procházka

Nekonečný seriál hledání trenéra pražské Sparty nemá konce. Usedne na lavičku kritizovaného celku Varaďa, Hořava nebo někdo úplně jiný? Deset dní po odvolání Pavla Patery vedení Sparty stále nemá jasno. Co si o tom myslí hokejový reportér Filip Šedivý? Měl někdy Martin Procházka velký konflikt s trenérem? Jak snášel dlouhé přelety na zápasy? Jak rozdílné jsou atmosféry na klubové a reprezentační úrovni? To vše se dozvíte v pořadu Čistá hra.

Odlet národního týmu z Karjala Cupu v Turku se neobešel bez problémů. Martine, ty jsi lítal v Rusku, NHL, ale i na reprezentační srazy a turnaje. Máš nějakou zkušenost s komplikacemi ohledně odletu nebo příletu letadla?

Když jsem byl mladší a poprvé v NHL, tak jsem si s tím létáním nedělal žádnou hlavu. S postupem času ale když se něco stane s letadlem, tak už přemýšlí jinak, protože má většinou rodinu a jiné hodnoty. Není to nic příjemného, ale za našich dob to bylo klidnější a udělali si pohodu. Vyřešili jsme to pivkama a letěli dál. 

Měl jsi nějaké spoluhráče, kteří se vyloženě báli létání?

Ano, třeba Pavel Patera úplně nebyl nadšený z létání. Hráčů nervózních bylo víc, obzvlášť když se stala nějaká závada. 

Uměním hráčů NHL je i to, že na dlouhých letech jsou schopni spát. Třeba Jaromír Jágr dříve byl schopný usnout, aniž by postřehl, že letadlo vzlétlo. Měl jsi to také tak?

Neměl. A většinou jsme si ještě výstroj brali s sebou do letadla a měli ji položenou na sedačkách, takže to žádný komfort nebyl. Při šestihodinovém letu z Omsku do Moskvy jsme doletěli opravdu dobití a nikdo si neodpočinul. Teď už je to o něčem jiném a spát asi jde lépe. 

Slavilo se někdy na palubě letadla?

Slavili jsme jen při návratu z Nagana. Při klubových soutěžích se v letadle nic neslaví.

Vrátíme se k letu z Nagana...

Únava byla obrovská, plus dvě mezipřistání a to největší přišlo dvě, tři hodinky před přistáním v Praze. Ivan Hlinka to vzal na povel, vzal nás do prezidentské místnosti, kde byl jeden velký stůl plný občerstvení. Nesměli tam novináři, byli jsme jen hráči a Katka Neumannová. Výstup na tu plochu už si hodně hráčů ani nepamatuje. 

Tři zápasy, třetí místo, čtyři body. Jaká byla nedávná Karjala pro český tým?

Splnilo to prvotní očekávání na startu sezony. Odehráli jsme nešťastné utkání se Švédskem, které bylo ovlivněno dlouhým přerušením hry. V duelu s Finy jsme byli lepší, náramně tam fungoval útok s Chlapíkem a Špačkem a je vidět, že pod trenérem Jalonenem se nám proti Finům daří. Nedělní brzké utkání s bruslivými a urputnými Švýcary jsme tak nějak odehráli. Hodnotím to jako celkem dobrý vstup do sezony.

Martine, co se dělo v prvním utkání Karjala Cupu v Českých Budějovicích?

V osmé minutě druhé třetiny došlo k souboji u mantinelu a odštípl se docela velký kus ledu. Kra o velikosti deset centimetrů na šířku a čtyřicet na délku. Byl problém v tom, že rýha nešla zacelit. Přišlo pětiminutové přerušení, pak dohoda kapitánů, další posun o půlhodiny. Výbornou roli tam odehrál DJ, který se snažil diváky držet pořád nažhavené. Pouštěl songy jako "Jede, jede mašinka" a celá tribuna se chytla a jela mašinku, stejně jako když hasiči šli pracovat na led, tak zase zahrál "Co jste hasiči, co jste dělali". Atmosféra panovala skvělá a nakonec to byla o hodinu delší show.  

Co má dělat takový hráč, když se třeba hodinu nehraje?

Není to nic příjemného, protože člověk neví, kdy zas půjde na led. Kdyby věděl, že to bude dvacet minut, tak se svlékne, sundá brusle, pak připraví a jde znovu na to. Vypadne z rytmu a je to o tom, zda se znovu přinutí dostat se znovu do tempa. Paradoxně po té dlouhé pauze Češi hráli lépe, navíc dali i góla. Bylo zřejmé, že Švédové už zápas dohrávat nechtěli.

Jak moc je v zápasech Karjala Cupu důležitý výsledek?

Samozřejmě je příjemné, hlavně pro fanoušky, vidět český tým například na prvním místě. Na druhou stranu je to začátek přípravy a je potřeba vyzkoušet brankáře, obranné dvojice a pro trenéry možná tak důležitý výsledek ani není.

Posluchač Jiří: Jak rozdílná je atmosféra v klubové a reprezentační kabině?

V klubu jsou spolu hráči od letní přípravy a tráví spolu spoustu času. Je to víc domácké. V reprezentaci je to většinou za odměnu, zpočátku se hráči pošťuchují, protože většinou jsou to borci z jiných klubů. Maséři jsou tam od toho, aby tým naladili během krátké chvíle. V ten moment jsou všichni hokejisté spoluhráči a většinou se na tu reprezentaci těší, alespoň u mě to tak bylo. osa hráčů se znala, rivalita mezi Kladnem a Spartou vždy byla, ale na srazu jsme byli všichni kamarádi.

Čtěte také

Jak to chodí třeba u dvou hokejistů, kteří se na klubové úrovni poperou a pak se sejdou na národní úrovni?

To vše padá. Národní tým je vrchol ledovce. Nikdy jsem nezažil, že by tam došlo k nějakým extra emocím.

Filipe, nakousneme téma hokejové Sparty. Co se dělo v posledních týdnech na její lavičce?

Sparťanskou lavičku opustil po odvolání 5. listopadu Pavel Patera, který skončil po neuspokojivých výsledcích, kdy Sparta padla až skoro na samé dno tabulky. Vedení klubu slíbilo, že rychle najde náhradu, ale ani po deseti dnech se tak nestalo. Spekulovalo se tom, že by se mohla vrátit dvojice Josef Jandač a Miloslav Hořava, ale Jandač nabídku odmítl. Další verzí bylo, že Hořavu doplní jeho švédský kolega a bývalý spolupracovník. Švédský kouč ale na nabídku také nekývl. Ve hře je už od začátku i Václav Varaďa, ale ve Spartě je zřejmé, že nejsou schopni se shodnout, jakým směrem by chtěli jít dál. Tiskový mluvčí potvrdil, že dnes Sparta ještě neměla nového kouče na tréninku.

Martine, není to hledání už příliš dlouhé?

Je vidět, že výměna trenérů nebyla nijak připravená. Hráči by potřebovali vědět hned, jak to bude. Myslím si, že ve Spartě budou rázem dva tábory fanoušků. Pokud by tým měl vést například Varaďa, který v loňském finále s Třincem přemohl právě Pražany. Pavel Patera úplně nebyl spokojen s chováním hráčům, tak uvidíme, zda by to zvládl Varaďa ukočírovat.

Je momentálně v Česku jiný trenér s větším respektem než má Václav Varaďa?

Asi ne. Směřovalo to i k Hořavovi, který má podobné metody a je také přísný. I Hořava řekl, že Varaďa je ideální člověk pro Spartu. 

Čtěte také

Filipe, mluví se o tom, že k ruce by Varaďovi mohl být Patrik Eliáš...

Oni už spolupracovali u reprezentační dvacítky na šampionátu v Ostravě na přelomu let 2019 a 2020 a teď v polovině září byli na kempu New Jersey. Je otázkou, zda by chtěl Eliáš být v každodenním styku s týmem, protože má ještě závazky právě u Devils.

Martine, přejdeme od hokeje k fotbalu. Hodně rezonuje kauza Cristiana Ronalda, který se ostře vymezil vůči trenérovi Erikovi ten Hagovi. Jak by jsi v pozici kouče v dané situaci reagoval?

Měl bych to vyřešené hned. Řekl bych, fajn, nechceš tady být, tak se seber a nazdar. Je to určitě velký byznys, ale tohle je truc malého dítěte, které si nemá s čim hrát. Prostě ať si jde hledat jinou organizaci.

Stane se v hokejové kabině čas od času, že si hráči "vjedou do vlasů" nebo si nedovolí ani "ceknout"?

Stane se to, ale málokdy. V dřívějších dobách někdo ulítl. Někteří ruští nebo finští trenéři v KHL byli schopní i kopat do hráčů. Jeden z finských trenérů po hráčích házel i lahve, a bylo mu jedno, kdo to je. Zažil to i Jarda Jágr.

Je častá i diskuze, že hráč má opačný názor než trenér?

Měl jsem rád komunikativní, demokratické trenéry, kteří chtěli názor od kapitána nebo důležitých hráčů. Zažil jsem i kouče, kteří si jeli svoje a chtěli dostat hráče pod větší tlak. Hráč potřebuje mnohem víc důvěru, než cukr a bič. 

Měl jsi někdy konflikt s trenérem?

Nikdy žádný extra velký. Možná ve Vítkovicích s panem Hadamczikem. Jednou mi při oslabení tři na pět říkal, proč jsem tady, že mám na starost dávat góly. Já opáčil, že hrajeme oslabení a on, že ho to nezajímá. Ať vezmu puk za brankou a dám gól. I tihle trenéři chtějí s týmem být za dobře, i když to na první dobrou třeba nevypadá. 

Dovede si hokejový reportér Filip Šedivý představit, že komentuje utkání, které se na hodinu přeruší a na ledě se nic neděje? Kdo rozhoduje o tom, že není led způsobilý pro odehrání utkání? Proč chce Varaďa ve Spartě tříletou smlouvu? Akceptuje to vedení Pražanů? Poslechněte si celou Čistou hru.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport
Spustit audio

Související