Jaký je život fotbalového fanouška na venkovních zápasech? Tentokrát ze sektoru na pražské Letné

Sektor pro fanoušky hostí se na Letné jmenuje F, vede k němu v případě zápasu s ostravským Baníkem cesta lemovaná těžkooděnci a policejními auty, ale ještě než jsem si mohl koupit lístek, mimochodem poprvé na výjezdu jsem mohl zaplatit vstupenku kartou, pořadatelé mě nasměrovali k prohlídce. K velmi důkladné a musím říct nepříjemné osobní kontrole. Chápu, bezpečnost je důležitá, ale osahávání intimních míst, byť v rukavicích, bych z toho vynechal.

Na stadion se vchází kovovými turnikety, představte si malé otočné dveře u supermarketu, akorát místo skla máte odspoda až nahoru tyče, do kterých strčíte a jdete. Pokud se vám do něj nezasekne bota i s nohou jako jednomu z polsky mluvících fanoušků vedle mě.

Čtěte také

Baník Ostrava letos slaví 100 let. Užijte si seriál o vzestupech a pádech tradičního fotbalového klubu

Polštinu nebo slovenštinu kolem sebe občas zaslechnete, jde o příznivce družebních klubů, takže sem tam vidíte i bundy se znakem Spartaku Trnava. Jinak je to podobné jako u menších výjezdů, velmi pestrý mix lidí, od starších manželů či přátel po malé děti, poměrně velké zastoupení žen, byla mezi nimi i fotografka, která se celý zápas proplétala kotlem a fandění dokumentovala.

Zhruba nějakých 20 minut do výkopu už bylo zřejmé, že bude horní patro plné, takže lidé začali plnit i spodní část sektoru, ze které není tak dobře vidět. Občas se tak musíte sklonit, natočit, nejlépe i přejít, pokud to jde, abyste viděli, co se děje na hřišti. Sektory jsou olemované plexisklovými mantinely, od kterých ještě vede ochranná síť až ke střeše letenského stadionu.

Při plakátovém choreu poprvé zjišťuji, jak se chovají lidé, kteří pár desítek vteřin vidí jen rub velké plachty. Jsou úplně v klidu, jen ti zvědavější se scházejí u fanouška, který pohotově ukáže lidem okolo zápas na telefonu. Pravda, byl to typ zápasu, při kterém měli fanoušci Baníku velkou šanci, že nic nepropásnou, pokud jde o útočné snažení ostravského celku. I když přesto se to mnohým stalo. Baník vyrovnal z jediné střely na branku a Klíma na ni vystřelil hned po přestávce, kdy byla ještě velká část lidí u kiosků s občerstvením.

Čtěte také

Jak vypadá budoucnost stadionu pražské Sparty? Zrekonstruovat Letnou, nebo se přesunout na Strahov?

Dva stánky stojí naproti sobě, jeden s nápoji, druhý s jídlem i pitím. Velmi početná, a ze svých krátkých zkušeností mohu říct i příjemná, obsluha ve sparťanských tričkách nešetří úsměvy. V zásobě má celkem bohatou nabídku jídel a taky třeba nealkoholických nápojů, můžete platit i kartou, to také není běžné. Ale na tisícovou návštěvu mi stánky připadají malé a uspořádání nepraktické. I proto, že dvě fronty stojí proti sobě, vzájemně se propletou a pak máte potíž na první dobrou poznat, kam si stoupnout. Ale jinak se dá i korzovat po betonovém ochozu, užívat si večerní atmosféry a pohledu na nasvícený Pražský hrad či Petřínskou rozhlednu.

Když jsem popisoval některá milá překvapení, tak bych k nim přidal i návštěvu toalet. Rychle počítám snad správně 20 mušlí pro pány, k tomu 10 kabinek i s dveřmi, velký zásobník s papírem, 4 umyvadla s tekoucí vodou i mýdlem. A pořadatelé také zřejmě doplnili papírové utěrky, které byly u umyvadel i na konci utkání. Toto jsem také zatím při výjezdech zažil poprvé.

Ostravští fanoušci na Letné rozjeli choreo|foto:Jaroslav Plašil, Český rozhlas

Až doteď jsem se nesetkal s tak masivním fanděním. Neustálá podpora týmu s megafony i bubny od první do poslední minuty, krom toho jsem měl i pocit, že lidé hodně vnímají hru a také jí dost rozumí.

Skandování se ozývalo i dlouho po zápase, byla to jedna z mála věcí, co se dala po utkání na prázdném stadionu dělat. Až nějakých 35 minut po závěrečném hvizdu směli fanoušci v doprovodu policie opustit stadion. A jen předepsaným směrem. Například nebylo možné jít na druhou stranu, kde měla spousta lidí zaparkovaná auta.