Jaký je život fotbalového fanouška na venkovních zápasech? Užijte si s námi výjezdy za sportovními zážitky
Podporují věrně svůj klub, dávají tomu spoustu svého času i peněz, cestují spoustu kilometrů, vytvářejí atmosféru na stadionech. Přesto často bývají označováni za potížisty, před kterými je potřeba se mít na pozoru. Jak moc jsou fotbaloví fanoušci nebezpeční a jaké prostředí je při sledování zápasů na cizích hřištích čeká, budeme zjišťovat v našem seriálu. První díl nás zavede do Teplic na fotbalový svatostánek Na Stínadlech. Poslechněte si reportáž Jaroslava Plašila.
Vstupenka za 170 korun vypadá spíš jako zkrácená účtenka od nákupu, ale turnikety s ní projdete bez problémů, osobní prohlídka u vchodu není nijak nepříjemná, jenom osahání kapes, které jsou kvůli peněžence a telefonu trochu vypouklejší.
Teplický stadion je jedním z největších a nejznámějších v lize, vždyť hostil i řadu slavných reprezentačních zápasů hlavně v éře kouče Karla Brücknera, vejde se na něj přes 18 tisíc lidí. Sektor hostí je v samém rohu podélné tribuny, z jedné strany ohraničený silnými kovovými mřížemi s kuželovými ostny, před fanoušky je síť, která má zabraňovat tomu, aby na trávník nelétaly předměty z hlediště. Je zelená, což asi není ideální, ale vidět přes ni je, a plzeňští fanoušci ji využívají i k tomu, aby na ni pověsili vlajky. Nejlépe je vidět ze středních pater tribuny, v těch vrchních ve výhledu překážejí silné ocelové sloupy, což je běžný stavební prvek starších stadionů.
Čtěte také
Samostatnou kapitolou jsou toalety, muži mají dva vchody bez dveří, u jednoho není na pohled jasné, komu patří, protože cedulka leží na zemi, vstupní dveře v obou případech chybí. Na malou se chodí do žlábků, což je praktické, je to i na moderních stadionech v zahraničí, na velkou do jedné kabinky. Už před zápasem je cítit silný zápach, připomíná to některé záchody z vysokoškolského období z devadesátých let nebo z chmelových brigád. Je zřejmé, že jakákoli zastávka na cestě domů třeba na benzínce bude příjemnější. Ženy mají svůj speciální vchod, který sousedí se zavřeným pevným stánkem s občerstvením.
Pro jídlo a pití chodí fanoušci v sektoru pro hosty do mobilního stánku na betonovém ochozu, kde jsou složené stoly se zařízením pro čepováním piva. „Bezproblémová obsluha, čtyři lidé, velmi dobrá nabídka uzenin. Při současném počtu lidí si stihnete dojít pro pivo, limonádu či klobásu za poločasovou přestávku, ale pokud by byl sektor plný, přišli byste ve frontě zřejmě o část zápasu,“ přibližuje situaci reportér Jaroslav Plašil.
Na první venkovní utkání ligového mistra dorazilo podle rychlého počtu nebo spíš odhadu našeho reportéra asi 250 až 300 lidí. Jeden společný autobus, další příznivci dorazili individuálně. Jednoduché organizované fandění, jenom hlasivky, dlaně a klubové symboly.
„Zaujaly mě tři detaily, okamžitá podpora gólmana Staňka po úvodním laciném gólu, nejprve pískání a pak i bučení na teplického útočníka Abdallaha Gninga. Šlo o reakci na opakované polehávání na trávníku kvůli zdravotnímu problému, ošetření a následné okamžité zapojení do hry bez viditelných potíží. Přišlo mi sympatické, že si kotelníci po zápase plácali s dalšími návštěvníky, bylo mezi nimi dost dětí, důchodců, velké zastoupení měly i ženy, odhadoval bych to tak na čtvrtinu až pětinu výjezdu,“ přidává poznatky Plašil.
Hned po děkovačce mohli fanoušci opustit svůj sektor, což na venkovních zápasech nebývá úplně obvyklé. Často se stává, že fanoušci hostí čekají na svých místech i několik desítek minut po utkání. Takový byl start do ročníku 2022/2023 nové fotbalové sezony z pozice hostujícího fanouška. Poslouchejte vysílání Radiožurnálu Sport, aby vám neuniklo, kam se za fotbalem vydáme zase příště.
Související
-
Liberecká fotbalová jízda stylem start cíl v roce 2006 skončila až na samém vrcholu
V roce 2006 se fotbalisté Liberce radovali ze zisku titulu i díky precizní práci trenéra Vítězslava Lavičky. Kapitánskou pásku tehdy nosil Tomáš Zápotočný.
-
Vzestup plzeňské Viktorie započal pod trenérem Pavlem Vrbou v sezoně 2010/2011
Tým kolem Horvátha, Rajtorala nebo Limberského se v roce 2011 dokázal nevídaně semknout a na konci sezony se radoval ze zisku premiérového mistrovského titulu v Plzni.
-
Fotbalista Marek Heinz: Účast na olympiádě mi ublížila, přišel jsem o možnost zahrát si Ligu mistrů
Zažil bouřlivou atmosféru na fotbalových utkání Galatasaray. Proč nechtěl letět na olympijské hry do Sydney v roce 2000? Užijte si celý rozhovor s šikovným útočníkem.
