Sledování zápasů z tribuny nesnáším. Je to o nervy, přiznává Kovařčík, který je mimo soupisku

Na světovém šampionátu v Praze si zatím nezahrál, ale je nedílnou součástí týmu. Útočník Michal Kovařčík čeká na šanci, aby se mohl prosadit do sestavy Radima Rulíka. Před duelem se Švýcarskem byl hostem Speciálu Radiožurnálu Sport, kde ho zpovídal i olympijský šampion z Nagana Martina Procházka. Jak to vypadá s možnými posilami z NHL, které mohou doplnit český tým? Uslyšíte i jako to vypadá ve fanzóně před O2 arénou.

Michale, jaké to je stále být mimo soupisku a čekat na šanci?

Je to zvláštní. Zažívám to poprvé. Škoda, že tam nemůžu být s klukama, ale rozhodně se nesnažím tahat do kabiny nějakou negativitu. Prostě to respektuji. Kluci odvádí skvělý výkon a doufám, že to tak bude pokračovat. 

Martine, udělali bratři Kovařčíkové dobře, že odešli do Finska?

Jednoznačně to byl krok dopředu. Zahraničí jim určitě otevřelo obzory nejen po hokejové stránce, ale po lidské stránce. Trenéři národního týmu si jich všimli a kluci si na šanci počkali. Teď záleží na tom, jaký dostanou kluci prostor. Určitě není nic jednoduchého se dostat do zahraničních klubů a prosadit se tam. Finská liga je hodně o bruslení, což klukům určitě pomohlo ve vývoji.

Michale, jaký vztah máte s bratrem Ondřejem? Snažil jste se ho vždy překonat?

Minisouboje, kdo dá víc gólů a bodů, tam vždy byly. Ondra byl v mládežnických kategoriích vždy mnohem pracovitější, já jsem trochu spoléhal na talent. Kdybych začal makat možná o trochu dřív, tak bych se dostal výš. Díky Ondrovi jsem se ale hodně posunul, protože mě motivovalo být lepší.

Čtěte také

Michale, kontrolujete výsledky ze zámoří, protože podle výsledků Bostonu nebo Caroliny se rozhodne, zda dostanete šanci?

Radši bych řekl, že mě to nezajímá. Určitě to ale sledujeme. Když přijedou hráči jako Pastrňák, Nečas nebo Zacha, tak tam pro mě místo nebude. Nemá cenu se stresovat, prostě to tak bude.

Jak se vám líbily výkony národního týmu v úvodu šampionátu?

První zápas byl hodně ubojovaný. Mohli jsme to klidně vyhrát i za tři body. Proti Norsku sice kluci rychle prohrávali, ale ukázali bojovnost a srdce. Sledovat zápasy je hodně na nervy. Úplně to nesnáším.

Odkud sledujete s Radanem Lencem a Janem Ščotkou, kteří jsou zatím také mimo sestavu, utkání českého týmu?

Jsme v rohu tribuny nahoře. Máme dobrý výhled na všechno.

Spustit audio

Související