Při gólu Pastrňáka ve finále jsem vylítnul. Kluci na šampionátu prakticky nezaváhali, hodnotí Jandač

29. květen 2024

S národním týmem slavil zisk titulu mistrů světa jako asistent trenéra v roce 2010. Jak prožíval letošní světový šampionát v roli fanouška, kdy hokejisté znovu vybojovali zlato? „Výkon českého týmu se mi líbil od prvního zápasu. Kluci prakticky nezaváhali a každý zápas z jejich strany byl výborný,“ pochvaloval v pořadu Na place hokejový trenér Josef Jandač. Přiblížil i to, jak se těší na novou sezonu, ve které povede hokejisty Plzně.

Existují lidé, kteří nefandí žádnému fotbalovému ani hokejovému klubu, ale když hraje národní tým, tak najednou fandí ve velkém stylu. Prožíval jsi hodně finálový zápas mistrovství světa v hokeji?

Úplně tolik ne. Když padl gól na 1:0, tak jsem vylítnul, ale při šancích nebo náznaku šancí tolik ne. Kamarádi kolem mě ale ano. Byl tam vedle třeba Ondra Tomek, který to prožíval hodně náruživě. Minulé mistrovství sledoval někde na Karibiku, kde sice bylo složité sehnat přenos, ale dokázal to. Dokonce tam nějak prolétl lodí, měl velký šrám, takže musel do nemocnice. Tak jsem se bál, aby to teď nedopadlo podobně, protože byl znovu hodně divoký. (smích)

Jak se ti líbilo vystoupení českého týmu na celém šampionátu?

Líbilo se mi to od začátku. Mužstvo bylo dobře nastavené. Nevím, zda se nám někdy povedlo projít turnajem bez porážky v základní hrací době. Kluci prakticky nezaváhali a každý zápas byl výborný. 

Čtěte také

Dát Švédsku sedm gólů v semifinále...

No, ještě s tou obranou, co Švédové měli. Samozřejmě nám také pomohlo trochu štěstí, ale to k tomu patří. Švédy tam dorazilo to, jak jsme dali během pár vteřin ve druhé třetině několik gólů.

Časy, kdy od nás Švýcarsko dostávalo příděly, jsou pryč.. Co si o nich myslíš?

Jsou urputní, agresivní, nepříjemní. Hlavně ale dospěli do fáze, kdy mají v týmu rozdílové hráče. Kevin Fiala, Roman Josi a další hráči pomáhají dělat ty dobré výsledky Švýcarska.

Jak se ti líbil realizační tým Česka, který byl poskládaný ze spousty medailistů z předchozích mistrovství světa?

Kluci byli úspěšní u reprezentace do 20 let a přenesli si to i k seniorské reprezentaci. Jsou to výborní chlapi a odvedli skvělou práci.

Na trenéra Radima Rulíka se před šampionátem snášela kritika i kvůli nepovedené tiskové konferenci. Jak jeho práci hodnotíš nyní po turnaji?

Bylo by zajímavé, jak bychom to hodnotili, kdybychom vypadli třeba ve čtvrtfinále. Každý dostává nějakou nálepku. Trenér musí počítat s tlakem veřejnosti, tlakem médií. Kouč pokud chce logicky a systematicky uvažovat, tak to musí vypustit. Radim možná žvejká víc než Růža nebo Pešán, ale byl úspěšný. Já to nehodnotím. Každý má svůj styl trénování a chování na střídačce. Vždy se to hodnotí podle výsledků.

Jak se trénuje během mistrovství světa?

Moc ne. Program je náročný a zápasy jdou rychle za sebou. Když se hraje dva dny po sobě, tak je otázka, zda jde o odpolední nebo večerní utkání. To pak určitě hráči jdou dopoledne na led nebo alespoň probíhá aktivní rozcvička. Dost často se to nechává na hráčích a dobrovolnosti. Samozřejmě probíhají různé porady, které jsou rozsekané do různých částí. Speciální porady na přesilovky, obrany, ale pak i týmová porada na hru soupeře. Během turnaje se porady zkracují, protože hráči už mají informací plné zuby. Trenér se pak snaží vypíchnout jen to podstatné. Porady probíhají pět, šest minut, aby hráči udrželi pozornost.

Co se týče tréninků na ledě, tak na ně chodí náhradníci, kteří se potřebují udržet v rytmu. Takže jsou třeba jen tři, čtyři hráči na ledě, tak se pro ně dělá speciální cvičení.

Čtěte také

Trenér chodí s hráči na led?

Hlavní moc nechodí. Když je trénink celého mužstva, tak jde vždy. Když je ale dobrovolný trénink nebo trénink těch náhradníků, tak většinou nechodí. Většinou se o to pak starají asistenti a trenér brankářů. Na větší trénink už není prostor, protože se za 17 dní odehraje 10 zápasů, když to jde nejlíp, jak může. Už je to hodně o regeneraci.

Vítězná trefa Davida Pastrňáka ve finále padla po signálu. Trénují je hráči sami nebo je mají od trenérů?

Vždy vidíš, že se pětka na ledě před buly sejde a radí se, co chtějí zahrát. Signálů třeba není moc, ale každý s něčím přijde. Teď jsme třeba rozhodli finále po vyhraném buly, stejně jako v Naganu.

Režim při šampionátu

Jak trenér vede tým, když pochoduje během zápasu na střídačce?

Hlavně to střídání hráčů je koučink. Není to tak, že by jen střídal první, druhou, třetí lajnu atd. Spíš jde o to, že třeba dává obranářskou pětku na jejich nejlepší formaci. Využíváš možnosti, když jseš vedený jako domácí mužstvo, že počkáš, kdo ze soupeřů jde na led a pak podle toho zareaguješ. Při play off dbáš na rychlá střídání, aby hráči měli pořád energii a neutavili se tam. Musí prostě vnímat a vcítít se do hry. Je to stejné, jako když jdeš na plac a také obdivuji, jak si všechno pamatuješ. Je to o zvyku a zkušenostech.

Tým je na šampionátu pohromadě zhruba čtrnáct dní. Co hráči dělají když zrovna nehrají zápas nebo nemají trénink?

Je to různé. Příprava ale trvá dlouho, takže někteří spolu jsou třeba i dva měsíce. Není to úplně jednoduché. Každý ten čas tráví jinak, ale myslím si, že jsou to dospělí hráči a ví, co dělat. Často se třeba schází u masérů, kteří dokáží udělat dobrou náladu anebo na pokoji koukají na nějaký český film.

Podle mě se neděje jako dřív, že by je někdo hlídal a zamykal na pokojích. Těžké je to se spánkovým režimem, protože hráči těžko usínají po večerních zápasech. I já jako trenér mám po zápasech problém usnout a ráno musíš přijít znovu a být připravený.

Režim se během turnaje musí dodržovat, že?

Ano. Neznamená to, že když slezou z ledu, že jdou hned domů. Následuje regenerace, posilovna. Stále trénují hráči, kteří nenastoupili nebo hráli málo. Důležitá je kvalitní strava a odpočinek.

Oslavy zlata

Co se děje po zisku titulu mistrů světa, když hráči z ledu přijdou do šatny?

Je tam spontánní radost. Jeden skáče po druhým. Nevím, zda to má nějaká pravidla. Každopádně tam je velká radost, ta největší je bezprostředně poté, co skončí zápas. Prvních pár vteřin po závěrečném hvizdu je nejhezčích. Jinak to prožívají hráči a jinak trenéři. Hráči dělají různé vylomeniny, ale člověk to ani není schopný všechno vstřebat. Je to neřízený chaos radosti a všech emocí, které člověk má. Nezapomeneš na to dokonce života.

Jaký je to pocit druhý den po zisku titulu oslavovat před plným Staroměstským náměstím?

Je to hezké. Já si pamatuji z roku 2010, jak jsme jeli z letiště na náměstí. Podél cesty mávaly davy lidí na náš autobus. Byl to krásný pocit vědět, že ten hokej zajímá tolik lidí. Úspěch vždy lidi stmelí. Já v týmu působil jako asistent, takže já byl spíše v pozadí. Úspěch to byl tehdy především hráčů a trenéra Vladimíra Růžičky.

Jak dlouho třeba tak trvají zlaté oslavy?

Tak hráči se klidně ten týden budou ještě scházet a slavit. Trenéři už tolik ne, ti spíše budou určitě směřovat na ty povinné akce. Jinak trenér s realizačním týmem se ještě třeba sejde zvlášť, posedí, zanalyzují turnaj a teď si to budou užívat. Třeba budou týden spát, bude to jako rajský plyn.

Nová výzva

Máš nové angažmá a do nové sezony povedeš hokejisty Plzně. Jaké budou tvoje první trenérské kroky?

Už byly. Každopádně mi pomohla pauza od trénování, kterou jsem měl před tím, než jsem nastoupil v Plzni. Loni se vykrystalizovaly nějaké nabídky, ale musel jsem řešit problémy v rodině, tak jsem do ničeho nešel. Kritérium pro pokračování v trénování tak pro mě bylo v dojezdové vzdálenosti. Přicházela v úvahu tedy jen Sparta nebo Plzeň. Z obou týmů jsem měl nabídku. Sparta už ale potřebovala udělat rozhodnutí, ale Martin Straka v Plzni čekal do poslední chvíle. Pak jsme se tedy dohodli s Plzní, i protože mi Straka umožnil být ještě nějaký čas k dispozici rodině.

Budu se určitě snažit, aby to v Plzni v příští sezoně dopadlo lépe, než letos. Už se na trénování moc těším. Ve Spartě se vždy hraje o titul, v Plzni takové ambice nejsou, každopádně chtějí být určitě lepší.

Cítíš na sobě tlak, že se budeš snažit s Plzní dosáhnout většího úspěchu?

Věřím svojí práci. Nervózní vůbec nejsem, protože toho mám docela dost za sebou. Třeba na začátku sezony nervozita přijde, ale teď je to úplně v klidu. Poznávám mužstvo a s Martinem Strakou se snažíme, aby se posílilo na správných místech. Plzeň hodně zabudovává mladé kluky, ale ty čeká draft, takže nevíme, zda tady budou nebo odejdou. Věřím, že se určitě posuneme, ale zatím nechci dělat velkohubé vyjádření.

Kdy ti to v Plzni začíná?

Oficiálně mám smlouvu až od 1. července, ale jak mi to čas objeví, tak už se na stadionu objevím. Asistenti už fungují naplno a příprava probíhá. První mistrovské utkání nové sezony extraligy hrajeme 18. září.

Talkshow Na place každou středu na Radiožurnálu Sport
autoři: Pavel Nečas , rej
Spustit audio

Související