Rulík: Nejvíc mi vždy daly sezony, které se nepovedly. Můžu se spolehnout na skvělý realizační tým
Necelé čtyři měsíce zbývají do startu světového šampionátu v hokeji, který letos hostí Praha a Ostrava. Co má v nejbližší době v plánu reprezentační kouč Radim Rulík a jak probíhá výběr a komunikace s hráči, kteří by se mohli na mistrovství světa představit fanouškům? Nejen o tom mluvil v pořadu Páteční finiš Kateřiny Neumannové. Chybí mu práce v klubu? Jak moc ho těší nedávné úspěchy českých juniorů a juniorek na světových akcích? Dejte si celý rozhovor.
Co je hlavní náplní reprezentačního trenéra zhruba čtyři měsíce před startem světového šampionátu v hokeji?
V únoru nás čeká třetí turnaj Euro Hockey Tour, což jsou Švédské hokejové hry. Práci mám rozdělenou na dvě části. Z evropských soutěží musím nominovat hráče na únorový turnaj a druhou věcí je sledování hráčů, kteří působí v zámoří. Sleduji, kolik mají odehráno a jak je klub využívá. Je potřeba si udělat představu, jak bude vypadat sestava na šampionátu, což obnáší zhruba půlroční práci.
Čtěte také
S blížícím se začátkem mistrovství světa na vás bude vyvíjen větší tlak. Jak to snášíte?
Moc to v médiích nesleduji. Zatím je to únosné, ale vím, že jak se bude Praha blížit, tak všech spekulací a odhadů bude víc a víc. Budu se plně soustředit na moji práci a práci realizačního týmu. Totálně se do toho ponořím a nemám čas vnímat věci okolo.
Můžete si zajít do hospody na pivo, kde je plno hokejových fanoušků, kteří o mistrovství světa určitě debatují?
Ano, ale určitě to nepřeháním. I v Praze půjdeme celý realizační tým na pivo. Nějakou obavu nemáme a budeme veřejnosti normálně přístupní.
Úspěchy juniorů
Máte ještě čas na vzpomínky na úspěch s reprezentací do dvaceti let, kterého jste dosáhl jako trenér?
Trošku jo, protože i letos jsem byl na mistrovství světa juniorů se podívat z pozice trenéra A-mužstva. Byl jsem tam v pozici pozorovatele a poradního hlasu pro současné trenéry. Byl jsem tam od 25. prosince do 6. ledna, tak se mi určitě vrátily vzpomínky k předchozímu šampionátu. Kdybych tam ale nejel, tak už jsem naplno zahleděnej do práce, která nás čeká se seniorskou reprezentací. Nejsem úplně vzpomínací typ.
Po dlouholetém půstu získala česká juniorka za poslední dva roky ze světových šampionátů dvě medaile. Je to známka nějaké systematické práce s mládeží, která právě dorostla do věku dvacítek?
Ukázalo se, že pořád máme dobré hráče. Je nutno říct, že osmdesát procent hráčů působí v zahraničí. Hodně jich hraje ve Finsku, Švédsku a zámořských juniorkách. Abychom mohli mluvit o tom, že je to odraz lepšího období pro český hokej, tak to chce mít v kádru víc hráčů z české extraligy. Bylo to asi šest hráčů a to číslo by chtělo alespoň zdvojnásobit. Ta doba ještě není, ale na svazu se snažíme dělat maximum.
V čem jsou naši hráči konkurenceschopní s hokejisty z celého světa a co jim naopak chybí?
Poslední dva výběry juniorů se mohly měřit s jakýmkoliv výběrem na světě. Nemáme tolik Jirků Kulichů, jako třeba Kanada nebo Amerika, ale jako tým jsme konkurenceschopní. Nemůžeme říct, že by nám něco chybělo, ale nemáme tolik těch hráčů. Celky jako Finsko, Švédsko, Kanada a Amerika mají několikanásobně víc draftovaných osmnáctiletých hráčů. Mají daleko širší základnu než my.
Co čeká nejlepší české mladíky v dalších letech, aby z nich byly Jágrové a Pastrňákové..
Jágrové, to nevím. To je prostě ojedinělé. Takový hráč bude v České republice možná jednou za tisíc let. U těch současných mladých kluků máme dvě úrovně. Jedna úroveň je třeba Jirka Kulich, který už hraje za dospělé v AHL na farmě Buffala a pak většinou jsou kluci v juniorkách v kanadsko-americké soutěži nebo v Evropě a české extralize. Kluci z Evropy mají možnost, že jsou draftovaní a dostanou se do AHL. Druhá cesta znamená, že dostanou šanci v nejvyšší profi soutěži ve Finsku nebo Švédsku. Když se jim to nepodaří, tak mají šanci kontrakt získat v české extralize. V Americe se pak snaží z AHL probojovat do NHL a myslím si, že kluci mají obrovskou motivaci. Postupně by se tak počet českých hokejistů v NHL zase mohl zvyšovat, protože teď tam máme jen kolem dvaceti hráčů.
Kolik času hokejisté ve výběru do 20 let potřebují, aby dozráli?
Tak tři roky. Věk 23 let je takový mezník, kdy se ukáže, zda hráč na tuhle úroveň dozrál nebo ne.
Máte pro seniorský světový šampionát v hlavě optimální poměr hráčů ze zámoří, Evropy a extraligy?
Mám to spíš udělané jako Evropu a zámoří. Nerozlišuji moc rozdíly mezi finskou, švédskou a českou nejvyšší soutěží, jsou totiž na podobné úrovni. Možná ta švédská liga je o trochu výš.
Komunikace s hráči
Kdo z vašeho realizačního týmu nyní nejvíce komunikuje s hráči, kteří nepůsobí v Čechách?
S hráči z evropských soutěží komunikuji já. Před sezonou jsme se sešli s klukama, kteří působí v zámoří, abychom se trochu poznali. Teď je s nimi v největší komunikaci Petr Nedvěd, který odletěl na tři týdny do Ameriky. Počkám s čím Petr přijede a pak se těmi hráči budu v rámci možností v komunikaci i já. Marek Židlický bude komunikovat hlavně s obránci, já s Petrem Nedvědem s útočníky a Ondra Pavelec s brankáři.
Mají hráči náladu komunikovat o akci, která se bude v Praze a Ostravě konat až v květnu?
Zatím nekomunikujeme směrem ke květnu, to se bude dít až na začátku dubna, kdy budeme mít první kemp a zveřejněnou první nominaci. Máme tam šest přípravných zápasů a posledním turnajem budou České hokejové hry.
Máme to rozdělené tak, že komunikujeme s hráči před turnajem a po turnaji. Jdeme postupně krok za krokem. Komunikace směrem k mistrovství světa začne probíhat až někdy v dubnu.
Je výhodou, že součástí vašeho realizačního týmu jsou bývalí vynikající hokejisté – Pavelec, Židlický, Nedvěd nebo Plekanec?
Pro mě je to důležitý. Když na obránce promluví Marek Židlický, který toho má tolik odehráno v NHL, tak to má obrovskou váhu. Jsem rád, že takové kluky trenéry máme v týmu, jinak bych si to vůbec neuměl představit. Před nástupem k reprezentačnímu áčku pro mě bylo zásadní, aby se mnou šli i tito kluci, s kterými jsme udělali úspěch u juniorky a neskutečně jsme si sedli i lidsky. Musí to být vyvážené. Trenér může být světový, ale musí kolem sebe mít lidi s hráčskými zkušenostmi.
Čtěte také
Jaký turnaj pro vás bude směrem k nominaci na světový šampionát nejdůležitější?
Nelze určit turnaj, který by měl větší význam než jiný. Nejen během turnajů se snažíme vytvořit největší přehled o hráčích, abychom potom udělali správné konečné rozhodnutí. Výkonnost během sezony je důležitá, ale nejdůležitější bude od ledna směrem ke konci sezony. Kromě výkonnosti bude záležet i na zdravotním stavu. Výkony na hraně v play-off často přináší i zranění.
Národní tým kromě dobrých výsledků sbírá v sezoně i pochvaly za hezký styl hokeje. Máte z toho radost?
Radost budu mít, když v tom budeme pokračovat a když na mistrovství světa předvedeme konstantní výkon a směrem k vyvrcholení turnaje se to bude zlepšovat.
Jak moc se rukopis trenéra v oblasti herního stylu propisuje do týmu?
Je to těžké. V extralize jsem začal trénovat v roce 1996 a prošel jsem i těmi mládežnickými výběry i dospělých, takže člověk má za sebou velké množství zápasů. Mám to založené na zkušenosti. Snažím se, aby styl hry byl pro hráče přirozený a aby to nebylo nic na čem by museli na ledě přemýšlet. Chci, aby to bylo jasné a vycházelo to z přirozenosti hry.
Trenérská cesta
Kdo vás na trenérské cestě nejvíce ovlivnil?
Měl jsem velké štěstí už je to, jak jsem se dostal do extraligy. To byla velká zásluha Marka Sýkory a plzeňského vedení, protože jsem tam přišel v roce 1996 jako bezejmenný člověk. Pak jsem se dostal k dvacítce, i Ivanovi Hlinkovi do Omsku i k reprezentaci. V roce 2003 jsem začal spolupracovat s Milošem Hořavou, což byla další skvělá zkušenost. Na mistrovství světa 2005 jsem byl s Vláďou Růžičkou a nechci na nikoho zapomenout. Trenérů a kolegů bylo hodně a musím uznat, že jsem nikdy nikoho nekopíroval. Šel jsem si podle sebe, ale samozřejmě člověk neodřízne kým je obklopen. Těchto lidí si všech vážím a pomohlo mi to k tomu, abych se vyprofiloval v osobnost, kterou nyní jsem.
Nechybí vám klubová práce?
Ještě loni jsem jí měl. Takže teprve letošní sezona je bez klubu. Ze začátku jsem měl obavy, jaký to pro mě bude mít vliv, když najednou nebudu v dennodenním zápřahu. Všechno má něco do sebe a vůbec mi nevadí, že se nyní soustředím jen na reprezentaci. Skautování, ježdění po extralize a evropských soutěžích, plánování turnajů a všeho, aby to dávalo smysl pro hráče, by asi nešlo dát dohromady ještě s prací v klubu. Nyní je potřeba, abych se naplno věnoval reprezentaci.
Máte za sebou hodně úspěchů, ale co si člověk bere ze sezon, kdy to úplně nefungovalo podle představ?
Sezony, které se nepovedou, jsou nejlepší. Ty vás nakopnou v tom, aby došlo k zamyšlení, že je potřeba něco změnit a dělat jinak. Bez proher není vítězství. I to, že vás vyhodí z práce. Dřív jsem to bral jako osobní prohru, ale postupem času jsem se na to díval úplně jinak. Nejde být jenom úspěšný. Existují lepší období a pak horší období. Ty horší mi vždy neskutečně pomohly do budoucnosti.
Máte za sebou hodně extraligových štací, ale lákala vás někdy práce v zahraničním klubu?
Vyzkoušel jsem si to. Je to úplně něco jiného, protože v zahraničí jsem byl bez rodiny a chybělo mi to české prostředí. Nejlépe jsem se cítil vždy v Česku a když jsem to měl na dojezd domů. Být někdy týden, měsíc sám jen s hokejem, tak to není úplně parketa pro mě. Zázemí je důležité a v Čechách ho mám největší.
Když jste doma, tak necháváte hokej za dveřmi?
Doma se o něm nebavím, ale v hlavě ho mám pořád.
Související
-
Rulík v první nominaci vsadil na mladíky, na lavičce se naopak může opřít o zkušenosti Plekance
Čeští hokejisté odletí i s kompletním realizačním týmem ve středu do Švédska, kde se o den později utkají ve Växjö s domácí reprezentací.
-
Nový kouč reprezentace Rulík: Od hráčů vyžaduji tlak do brány, disciplínu a reakci na hru soupeře
„Myslím si, že jsem byl oslovený i proto, jakým způsobem jsme se prezentovali na mistrovství světa dvacítek, nejen podle výsledků, ale i stylem hry,“ říká nový kouč Rulík.
-
Trenér Rulík: S Pardubicemi jsme pro úspěch udělali maximum, nic si nevyčítám. Odchod byl zvláštní
„Vidím budoucnost v tom, že se v reprezentačním áčku objeví hráči z úspěšného kádru repre dvacítky,“ říká kouč Rulík. Jak hodnotí uplynulou sezonu s Pardubicemi?