Před novou sezonou změnila lyže i trenéra. Jak se Martina Dubovská cítí před nadcházející zimou?

Martino, jak se těšíte na zimu?

Na zimu se hodně těším, protože závody jsou pro mě to nejvíc, co může být.. Jediným problémem je ale to, že nesnáším zimu (smích).

Co na zimě nesnášíte?

To, že je mi zima. Doma často spávám i pod dvěma peřinami. Jinak sníh miluji.

Od jakého období se začínáte těšit na sníh?

Snažíme se využít maximálně podmínky, takže trénujeme dokud neroztaje sníh až do května. Po krátké letní pauze už se vždy těším na sníh, protože kondiční část přípravy není moje oblíbená část roku. Kdyby to šlo, tak bych lyžovala klidně celý rok. Víc se na lyže dostáváme od září. 

Kde se dá v květnu kromě ledovců lyžovat?

Teď jsme dva roky trénovali u nás v Jasnej, vzhledem ke koroně, tam nebyly lidi, takže tam nebyl sníh tak vyježděný. Ještě v půlce května jsme tam měli poslední trénink.

Na jakých kopcích jste se naučila lyžovat?

Moje cesta byla jasná, protože otec byl lyžařský trenér. První krůčky už byly na sídlišti v Podbrezinách, kde se na lyžích chodilo i do obchodu. Úplně poprvé jsem na lyžích stála někdy ve třech letech.

Kdy se rozhodlo, že hlavní disciplínou Martiny Dubovské bude slalom?

Už od dětství. Mamka si ze mě dělala vždy srandu, že na největším padáku u nás šly vždycky děti rovnou dolů a já si lyžovala slalomovými obloučky. 

Momentálně jste ve finální fázi přípravy. Jaké bylo léto?

Mám za sebou náročnou kondiční přípravy a myslím si, že jsme odtrénovali všechno, co jsme chtěli. Na lyžích za sebou mám tři soustředění, kde vyšlo skvěle počasí i tréninky. Nyní se chystám na další a tam to s počasím nevypadá úplně ideálně, ale věřím, že před sezonou vyladíme detaily.

Před sezonou jste změnila trenéra. Promítlo se to nějak už v letní přípravě?

Snažíme se udržet cestu, která fungovala. Nějaké změny s novou osobou tam jsou, ale nic velkého.

Čtěte také

Nadějná slalomářka Dubovská: Dříč s dobrým srdcem, který to nemá v životě jednoduché

Jak se cítíte připravená ve své hlavě? 

Minulý rok jsem pracovala o mnoho více s mentálním koučem oproti letošku. Občas si samozřejmě voláme. Ale před závody v zimě s ním začnu znovu více spolupracovat.  

Máte během léta nějaké testy, které vám pomáhají ke zjištění aktuální formy? 

Máme fyzické testy, ale zrovna já nejsem velmi dobrý příklad pro toto testování. Jsem silná, výbušná, ale nevydržím dlouhou dobu. Mám to asi v genetice, že můžu dělat cokoliv a VO2 max se mi nezlepší.  

Jak se na ledovcích upravuje podklad, aby byl zledovatělý?

Na ledovcích se to nedá, proto máme halu, v které jsem byla před týdnem, kde je úplně čistý led.

Kde jezdíte v hale?

V Litvě, kde je velmi dobrá hala. Je to perfektní v tom, že tam odtrénujeme, to co chceme a nepokazí nám to počasí. Je to tam čistý led, ale je to mentálně těžké v tom, že dvakrát denně lyžujete v hale. 

Jaké jsou tam klimatické podmínky?

Jsme skoro jako hokejisté (smích). Přijdeme tam jen v teplákách, je tam zima kolem mínus čtyř stupňů Celsia a když tam jdeme po obědě, tak už je to takové vlezlé. 

Kam se chystáte na první závody?

Pojedu 19. listopadu do finského Levi.

Je to vaše oblíbené lyžařské středisko?

Velmi se tam těším, ale samozřejmě jsou tam ode mě velká očekávání. Budu se snažit tomu nepodlehnout, užít si to a udělat hezký výsledek.

K jakým vrcholům letošní sezony vzhlížíte?

Světový pohár ve Špindlerově Mlýně, kam se určitě těšíme na domácí publikum. Potom se určitě zaměřujeme ještě na světový šampionát do Courchevelu a Méribelu.

Před sezonou jste změnila nejen trenéra, ale i lyže. Jak moc zásadní zásah do tréninku to znamená?

Devět roků jsem byla na stejných lyžích, takže chci vyzkoušet něco nového. Ukázalo se to jako dobrý materiál navíc mi firma nabídla i servismana, což je velká pomoc. V zimě se pak uvidí jestli to bylo správné rozhodnutí.

Fungujete ve velmi malém týmu. Na kolik závodníka zatěžuje, že se musí starat i o manažerské povinnosti?

Větší profesionální tým mám až od letošní sezony, do té doby jsme tam byli jen já a trenér. Naučila jsem se žít s tím, že si manažerské věci musím obstarat sama. Navíc mě to naučí i hodně nových věcí do života. Někdy je to i na úkor toho, že se nemůžu soustředit jen na lyžování.

Máte spočítáno, kolik musíte vynaložit peněz na jednu lyžařskou sezonu?

Pohybuje se to kolem zhruba tří milionů.

Nejlepší výsledek ve Světovém poháru jste zajela loni v Levi, kdy jste skončila šestá. Kde vidíte rezervy?

Druhé kola nebývají z mé strany úplně nejlepší, zároveň v poslední části trati bych potřebovala udržet tempo, které mám nastolené od začátku. Většinou jsem schopna to držet čtyřicet sekund, pak už ne. Přes léto jsme na tom pracovali, tak věřím, že to letos prodám.

Na čem jste s trenérem nejvíc pracovali?

Jeden oblouk mám jiný než druhý, s čímž souvisí můj problém se zády. Pracujeme na tom i s fyzioterapeutkou, protože jeden oblouk mám velmi rychlý a ten druhý mi to celé zbrzdí. Nikdy to nebude stejné, ale určitě chceme pracovat na detailech, aby se technika zlepšila. 

Nechtěla jste se jako čistokrevná slalomářka někdy věnovat i obřímu slalomu?

Na obří slalom už potřebujete člověk navíc a není to tak jednoduché. Navíc na klasický slalom se dá natrénovat opravdu všude. V tréninku mě baví si zajet obří slalom. 

Spolupracujete někdy i s většími konkurenčními týmy?

Občas ke spojení dochází, například v hale jsem trénovala s Rakušankami. Vzhledem k tomu, že jsem sama a s trenérem, tak většinou nebývá problém nás vzít s sebou na trénink.

V posledních letech je ženské alpské lyžování hodně o soubojích Petry Vlhové a Mikaely Shiffrinové. Kterou z nich obdivujete?

Všichni obdivujeme techniku, s kterou závodí Mikaela Shiffrinová a je navíc přitom neskutečně rychlá. Je to radost se na to dívat.

Geniálně závodí i Petr Vlhová. Bylo tomu tak už od mládí?

Určitě ano. Každý v Petře viděl obrovský talent a po zásluze se dopracovala i k velkému křišťálovému glóbusu. 

Představte si, že máte možnost vstoupit do některého z velkých týmů. Jaký by si vybrala Martina Dubovská?

Nejlepší to mají asi Italky, navíc jsou hodně kamarádské. Teď už bych si ale osobně nedokázala představit, že funguji v týmě. Jsem navyklá na režim, kde je trenér jen pro mě a ne pro ostatních několik děvčat. 

Čtěte také

Vysněná země je Itálie. Mají tam skvělé hory, nejlepší jídlo a dobré počasí, říká lyžařka Martina Dubovská

Jak to funguje u Mikaely Shiffrinové s realizačním týmem?

Má vlastní tým, ale třeba sjezdové tréninky, které nemůže absolvovat sama, kombinuje s americkým týmem. 

V uplynulé době jste prožila rodinnou tragédie, přesto jste zůstala silná.. Kde jste našla vnitřní sílu pro pokračování v kariéře?

Celý život jsme s rodiči zasvětili lyžování. Pomáhali mi dělat to, co chci. Když se ta událost stala, tak největší oporou pro mě byl trenér. Navíc při sportu si člověk tak nějak vybije zlost a je tak unavený, že nepřemýšlí nad ničím jiným. 

Na co si myslíte, že by byla na vás maminka pyšná?

Podle mě za všechno, co jsme dokázali. Mrzí mě, že to nemůže vidět. A pořád tam někde nahoře určitě je.

Co si nejraději dopřáváte, když zrovna nelyžujete?

Ráda trávím čas s kamarádkami, dám si dobrou kávičku nebo si pustím nějaký film. 

Páteční finiš K. Neumannové na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík