Postava rybáře nakonec v Žižkovi nebude, ale na film se moc těším, říká Petr Jákl starší

Pocházíte z prostředí juda, kde je fair play hluboce zakořeněné. Čím to je, když je to na jednu stranu bojový sport a na druhé straně intenzivně respektuje tyto zásady?

Čtěte také

Trenér judistů Jaromír Ježek: Kromě zkušených matadorů u mužů se v českém judu začíná prosazovat silná generace žen

Judo je jediný sport, který má svou filozofii, záležitost fair play je součástí filozofie juda. A záležitosti a pravidla pro fair play jsou ve filozofii více méně zabudovaný... Ve všech sportech si podáváme ruce, kdyžto v judu se ještě navíc pokloním. Každý trénink začíná poklonou, to je běžnou součástí, která je pro judisty samozřejmostí.

Judo jako sport se od té doby, co jste závodil, významně posouvalo. Jaký vidíš posun do doby, kdy se pral Jiří Sosna a kdy se teď pere Lukáš Krpálek?

Judo je stejné tenkrát i teďka, ale myslím si, že posun je hlavně v tom, že teď mají reprezentanti mnohem lepší podmínky než my, jsou správně zabezpečení. Trénuje se stejně co se týče obsahu a množství, jak jsme trénovali my dříve. Ale mají to dnes dobře zabezpečený.

České judo je v současné době o Lukáši Krpálkovi. Ale Jiří Sosna v době minulé také sbíral medaile. Kde se v českých podmínkách ukážou takhle šikovní kluci a kdy se dá jejich významný talent odhalit?

Na to je těžké odpovědět, protože je to na tom, aby se takový člověk ukázal. Proto se dnes hodně věnujeme mládeži a dětem, které projdou kurzy, stanou se členy oddílů, a tam se talent objeví brzy. Hodně talentů brzy skončí, protože na to nemají psychiku. Tam to musí být v souvislosti s psychikou člověka, morálními vlastnostmi tak, aby to všechno zapadlo do sebe a skutečně se stal vrcholovým sportovec, který se ve světě proslaví nebo dostane na špičku.

Na začátku jsme mluvili o tom, že judo a fair play patří k sobě. Je to něco, co by mělo být motivací pro rodiče, aby své děti dali na judo?

Myslím si, že ano. Záležitosti kolem sportu, tréninku a soutěží, třeba poklona, tak ta vychovává člověka, že má úctu k druhému, váží si toho, že má příležitost se setkávat v tomto kolektivu. Výchovně je to sport, který po této stránce má svůj význam.

Se synem Petrem spolupracuje na přípravě filmu Jan Žižka. Kdy se můžeme těšit na premiéru?

Premiéra bude 7. září, na to se těším. Film máme dlouho hotový, ale vzhledem ke covidu byly kina zavřený. Petr si vymínil, že světová premiéra bude v Čechách, tak mám radost, že už se to konečně přiblížilo.

Jednu scénu, kterou si ve filmu natočil, prý tvůj syn vystřihl?

To bude hodně špatný pro film, že tam nebudu hrát (směje se). Ale ne, prostě chtěl, abych se objevil ve filmu, když jsem asi ve 350 filmech před tím účinkoval. Tak si říkal, že by bylo dobrý, abych i v tom jeho filmu se ukázal. Nabízel mi různé role, všechny jsem zásadně odmítal, pak přišel s tím, že bych tam udělal postavu rybáře pod Karlovým mostem. Já jako rybář k tomu mám hodně blízko, tak jsem tam natočil to, co se po mně chtělo. No a pak Petr přišel ze střižny a říká, že to musel vystřihnout.