Podzim bude rozhodující, ale zatím zvládám kombinovat trénink a čas pro rodinu, říká Adamczyková
Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byla snowboardcrossařka Eva Adamczyková. Jaké to je cestovat s osmiměsíčním synem? Jak si poprvé v životě užila návštěvu Livigna? Jak zatím zvládá letní přípravu? Láká jí návrat do závodního kolotoče? Řešila po porodu změnu váhy? „Nechci, aby to znělo špatně, ale těším se na sport, kde si psychicky odpočinu. Dřív jsem neměla ráda posilovnu, ale teď jako matka se na tenhle trénink těším,“ hlásí úspěšná česká reprezentantka.
Evo, na Lipno si za námi přijela z italského Livigna. Bylo to z dovolené nebo ze soustředění?
Byla to dovolená, ale chtěla jsem tam i trénovat, což se povedlo. Livigno je vyhlášená destinace sportovců a já tam do teď nikdy nebyla. Bylo skvělé jaká je tam koncentrace sportovců, pořád tam někdo běhal, jezdil na kole, rychle chodil nebo posiloval. Do posilovny jsme museli chodit v "mrtvé" časy, jinak tam bylo ohromně narváno. Okoukla jsem tam kopce, ale i olympijské centrum, které připravují na příští rok. Hlavně to byla ale dovolená, protože ráno jsem si odskočila na krátký trénink a pak už jsem se věnovala rodině.
Jak vypadá typická dovolená u Adamczyků?
Nejsme typ rodiny, že bychom do týdne chtěli narvat čtrnáctidenní program. To se nám docela daří. Nechceme to přeplnit a zároveň tohle byla první dovolená s dítětem, tak jsme moc nevěděli, co čekat.
Co syna baví na dovolené?
Být pořád venku. Na apartmánu se nudí, takže to bylo hodně o vycházkách venku. Dvakrát, třikrát denně spíš, takže je to hodně rozdělené do uspávání. Manžel Marek říká, že to má po mně. Myslím to, že nevydrží doma nic nedělat. (smích)
Jak to s tebou momentálně vypadá s výhledem na olympijskou sezonu?
Absolvovuji klasickou letní přípravu, která je někdy omezenější kvůli rodině, ale zatím se to docela daří. Rozhodující bude podzim. To teprve začne nabitý program, kdy se přidá hodně cestování a trénink na ledovcích. Člověk si to musí naplánovat dopředu a pak se uvidí, zda to klapne nebo ne.
Na olympiádu zatím kvalifikovaná nejsem, protože jsem loni, kdy se o olympiádu jezdilo, nezávodila. Kvalifikace se uzavírá 18. ledna 2026, takže musím objet Světové poháry, které začínají v prosinci. Je jich tam pár v Číně a další už se nepočítají. Kvalifikace je otevřená, jde o sbírání bodů, takže zatím nevím, jaká umístění na velkých akcích budou potřeba.
Co všechno obnáší letní příprava?
Třikrát týdně chodím do posilovny a pak je tam hodně atletické průpravy. Věnujeme se hodně i gymnastice a obratnosti, fyzickou přípravu si pak doladím ještě běháním a jízdou na kole. Můj tréninkový režim je podobně nastavený jako roky před tím. Vždy mi to tak vyhovovalo. Naše letní příprava není tak náročná, jako u vytrvalostních sportů. Nemusím na tréninku strávit tak velké kvantum hodin. Zatím se to dobře kombinuje s časem pro rodinu.
Co tě nejvíc láka k návratu k závodění?
Asi ten samotný pohyb. Těším se na ten samotný sport. Může to vyznít blbě, ale já si mentálně odpočinu a při tréninku se tak nějak vracím k sobě. Samozřejmě je krásné trávit čas se synem Kryštofem, ale pořád je to nová role a pořád si na to zvykám. Patnáct let jsem byla profesionální sportovec hlavně proto, že jsem to ježdění měla ohromně ráda. Často jsem si stěžovala, že se mi nechce do posilovny, tak to tam teď moc není. Na závodění se také určitě těším, protože ten souboj ve čtyřech lidech a radost z jízdy, to mě moc láká.
Jak se sžíváš s rolí, kdy nyní musíš nabírat váhu?
Něco jsem nabrala, docela se mi to daří. Je super, že nyní nemusím vůbec řešit jídlo. Pamatuji si, že jsem hodně zhubla po StarDance a jak jsem byla pak celou sezonu v zápřahu, tak se mi nedařilo přibrat. V těhotenství jsem na své předporodní váze byla relativně brzo, ale jinak je to vtipné. Jsme jeden z mála sportů, kde musíme nabírat hmotu. Je to ale ta aktivní hmota, nemůže ze mě být kulička. Pomáhá mi v tom posilovna a rozhodně jsem na tom lépe, než po StarDance.
Čtěte také
Jak moc jsi během mateřské pauzy sledovala snowboarding a změnilo se něco?
Sledovala jsem to hodně. Ať už náš snowboardcross, tak Kubu Hroneše ve freestylu. Po porodu, když je člověk hodně doma a snaží se zkonsolidovat, tak bylo k vidění hodně sportovního programu a mě to moc bavilo. Psala jsem i klukům, jak jezdí a jaký na to mám názor. Strávila jsem u toho hodně. Ptala jsem se kluků, jak se cítili a jak jim bylo, zároveň jsem se je snažila podpořit. Právě když závodili ve čtyři ráno českého času, tak já jsem vstávala na kojení.
U holek se vylouply nové, šikovné holky a pole se obohatilo. Jedna mladá Francouzka se skvěle vyjezdila a jezdí fantasticky. Přišla nová jména, takže už to není jen o čtyřech holkách, ale třeba o deseti top závodnicích. Nyní už se musí závodit naplno od kvalifikace a některé semifinále už vypadají kvalitou, jako kdyby se jelo finále.
Co říkáš na výkony mladičké Karolíny Hrůšové a budeš chtít být jejím aktivním vzorem?
Káju jsem začala registrovat už sezonu před tím, protože se k nám párkrát připojila na Světové poháry. Myslím si, že hlavně pro ní je důležité, že se takto posunula. Velký posun pro ní znamenal trénink s A-týmem a s kluky, což mi v minulosti také hodně pomohlo. Je mi líto, že jí nevyšlo juniorské mistrovství světa, které jí bohužel nevyšlo. Ještě má určitě na všechno čas. Každopádně je super, že člověk má v týmu zase další holku, s kterou může jezdit. Určitě ale nechci podsouvat, abych byla její vzor a nechci si na tom zakládat. Baví mě, že můžeme být na tréninku sparingpartnery.
Jak vnímáš to, že nejsi známá jen jako sportovní osobnost, ale i jako významná společenská osoba?
Je to asi tím, že jsem zestárla. (smích) Trochu se to začínalo prolínat i s tím, že žijeme s Markem, který je také ve společenské sféře dost známý. My chceme mít ale naše kariéry oddělené. Ve výjimečných případech se pro nějakou dobrou věc s Markem spojíme.
Máš v hlavě jasno, jak bys chtěla svoji společenskou roli zužitkovat?
Je vždy složité, jak to pojmout. Být tváří něčeho je super, ale chtěla bych pomáhat především jako fyzická osoba. Když začnu někomu pomáhat, tak je to dobré i pro moji duši.
Co tě na roli maminky baví?
Zatím to všechno nechávám tak, jak to přichází. Naštěstí teď to o úplné výchově ještě není. Od těch třech měsíců života už vnímáme, jak se směje, co malého baví a jak se chová. Je super sledovat, jak on sám sleduje svět. Třeba jak kouká na ruku a je z toho úplně vyřízený. (smích) Je pravdou, že člověk znovu poznává svět skrze dítě.
