Důležité zápasy se hrají hlavně na srdce, říká bývalý reprezentant Kadlec. Doufá, že soupeři Čechy podcení
Miroslav Kadlec před 36 lety odehrál všechny československé zápasy na mistrovství světa v Itálii, kde tým skončil ve čtvrtfinále. Byl také kapitánem stříbrného českého týmu na mistrovství Evropy 1996. Sám úterní výkon reprezentace chválí, doufá také v její postup ze skupiny mistrovství světa.
Kde jste se v úterý díval na zápas a jak jste ho prožíval?
Byl jsem doma, do Prahy jsem jet nemohl, ale na zápase jsem byl i ve čtvrtek proti Irsku. Průběh zápasu byl podobný, i výsledek, takže na stadionu jsem si to užíval ve čtvrtek.
Vy víte, jaké to je proměnit velmi důležitou, rozhodující penaltu, zvládl jste to v semifinále mistrovství Evropy proti Francii. Dokázal jste se vžít do pozice Michala Sadílka, který byl tím, kdo Česko poslal na světový šampionát?
Penalty kopat v tak důležitém momentu není vůbec jednoduché, nějak se rozhodnout a proměnit ji. Je to válka nervů, člověk s tím bojuje, pak mu ale spadne kámen ze srdce. My penalty umíme, což jsme opět dokázali. Chtěl bych všem popřát a pogratulovat, ať si to užijí. Je to velký úspěch a pro tak velký národ, jako jsme my, je to nádhera.
Čtěte také
Je to spravedlivý systém, dostat se na mistrovství světa přes dva penaltové rozstřely?
Můžeme o tom polemizovat, ale je to tak nastavené, každý to ví dopředu. Na umělecký dojem se tyto zápasy nehrají, hraje se na srdíčko a na morál. To jsme my určitě dokázali, i když to herně nebylo optimální. Důležité zápasy se ale hrají hlavně na srdce.
Po zápasech se všichni shodli právě na tom, že se nehraje na estetický dojem, ale že zápas je prostě potřeba urvat, což se Čechům dvakrát povedlo. V zápasech se ale neprosadili ze hry, pouze ze standardních situací. Do začátku světového šampionátu zbývá deset týdnů. Kdy začne čas zabývat se tím, co by se mělo zlepšit? A co by se podle vás mělo zlepšit?
Nemyslím si, že za dobu, která zbývá do začátku mistrovství světa, bychom mohli něco měnit. Bude to složité, my jsme nikdy neměli hráče, kteří umí diktovat hru a udržet míč. Většinou jsme hráli přes brejky, rychlost a bojovnost. To zůstává pořád stejné, jsme silní ve standardních situacích. Znovu se ukázalo, že standardní situace rozhodují důležité zápasy, ve čtvrtek i v úterý.
Češi dali v celé baráži ze standardních situací 11 gólů, což je nejvíce ze všech týmů, které se na turnaj probojovaly. Vy jste býval skvělým obráncem, jak hodnotíte hru vašich nástupců?
Zvládli to velmi dobře. Byla tam samozřejmě nějaká okénka, ale v tak důležitém zápase je nervozita i kvalita soupeře byla enormní. Dánové i Irové měli dobrou útočnou fázi, zápasy byly náročné. Klobouk dolů, že to kluci zvládli, dvakrát 120 minut, pak penalty. Je to psychicky i fyzicky vyčerpávající.
Čtěte také
Když už se podíváme na mistrovství světa, dva a půl měsíce dopředu, čeká nás domácí Mexiko, Jihoafrická republika a Jižní Korea. Jak se na tyto zápasy těšíte?
Je dobré, že se máme po konci ligy na co těšit. Ta mužstva jsou kvalitní. Vidíme, že nikdo se nedá podceňovat, i když to nejsou mužstva, která bychom si přáli. Bude to zajímavá konfrontace a těšíme se na to.
Koho přesně máte na mysli, když mluvíte o mužstvech, která bychom si přáli? Argentina nebo například Brazílie?
V těchto týmech jsou zvučnější jména, ale také v jiných evropských týmech. I tak budou ta mužstva velice kvalitní, nic nebude jednoduché. Budeme se mít na co těšit a v létě budeme mít co sledovat.
Zažil jste mistrovství světa i Evropy. Často se říká, že na světovém šampionátu je to o něčem jiném. Jak tyto dva turnaje z vlastní zkušenosti porovnáváte?
Mistrovství světa, které jsme hráli v Itálii, byla úplně jiná liga. Hrál se tam nejlepší fotbal na světě. V roce 1990 hrálo 24 týmů, na letošním šampionátu jich bude 48, takže to bylo v menším počtu. Mistrovství světa je ale pro fotbalistu to nejvíc, co jde, dostat se na něj je snem. Klukům to přeji, hlavně ať jsou zdraví a ať to dobře dopadne.
Na šampionátu je 48 týmů, a z některých skupin dále postoupí i tři týmy. Na co věříte výběru Miroslava Koubka?
Pro nás ideálním stavem bude to, když nás všichni budou podceňovat, nic lepšího se nám nemůže stát. Věřím, že naši překvapí a postoupí ze skupiny.

