Momenty loňského zlatého šampionátu: „Nemohlo to přijít v lepší čas než u nás doma,“ říkal Pastrňák

„Roman Červenka ten pohár přiveze pro svoji zlatou partu. Zlaté konfety létají, Češi slaví titul mistra světa, Martin Procházka tleská nad hlavou a já na výrazu jeho obličeje, sorry Martine, vidím dojetí,“ znělo nad oslavami titulu mistrů světa v roce 2024.

Čtěte také

Procházka o mistrech světa: Pastrňák se podřídil týmu, Dostál vyzrál a Nečas si dělal ze Švédů srandu

„Tohle člověk musí ořvat, protože to k tomu patří, emoce tam jsou úžasný. Kluci si to teď užijí, já jsem si to taky párkrát užil. Bylo to úžasné, skvělé, děkuji za všechno,“ líčil zlaté pocity hokejový expert Martin Procházka.

„Blázinec, skákání, řvaní, všechno možné. Člověk se to snaží užít co nejvíc, ale ani neví, co dělá. Tělo je najednou plné euforie. Těším se z toho, je to úžasné,“ říkal těsně po zápase se zlatou medailí na krku Dominik Kubalík. Když Češi vyhráli první samostatné zlato po rozdělení federace, nebyl mu ani rok.

A třeba střelec rozhodující branky celého turnaje přišel na svět přesně dvacet dní po českém zlatu ve Vídni 1996. Ano, je to David Pastrňák. „Dlouho jsme na tu zlatou medaili čekali. Nemohlo to přijít v lepší čas než u nás doma na mistrovství – jak pro nás, tak pro fanoušky v hledištích, kteří tady vytvořili neskutečnou atmosféru,“ popisoval Pastrňák.

Doba žní a medailový půst

Po Vídni z roku 1996 a olympijském zlatu z Nagana následoval zlatý hattrick. A pak tituly mistrů světa, které nebyly zase až tak moc daleko od sebe, v letech 2005 a 2010. Po dvou dalších bronzech přišla dlouhá, desetiletá éra bez medaile. Další bronz přišel v roce 2022.

Čtěte také

MS 2015 lidi pobláznilo. Čeští hokejisté vzpomínají na skvělou atmosféru navzdory „bramborové“ medaili

Hned dva roky poté si Češi sáhli na medaili znovu. „Prostředí a atmosféra – nejenom tady, protože oni to vnímají, vědí, že v té fanzóně to je, věděli, že na tom Staromáku to je – pro ty lidi si myslím, že tam kluci nechali všechno,“ vyzdvihoval trenér Radim Rulík.

Rulíkovi do Prahy v průběhu turnaje přiletěly tři posily z NHL: Pastrňák, Zacha a Nečas. Všichni se dokázali střelecky prosadit v play-off a také si rozdělili rozhodující branky ve čtvrtfinále, semifinále i finále.

Nad tím vším se ale tyčí celá parta v šatně národního týmu a okolo ní, která čítá všechny, které v Česku zajímá hokej. I proto Praha překonala návštěvnický rekord z roku 2015 o více než 50 tisíc fanoušků. Celkové číslo návštěvnosti jen o kousek nedosáhlo 800 tisíc fanoušků za celý turnaj. Ve spojení s výsledným českým zlatem představují závazek do budoucna.

„Český hokej musí začít pracovat na neskutečné obrátky, aby zase byla šance vychovat generace, které budou úspěšné tak, jak to tady bylo kdysi,“ předestřel trenér Radim Rulík, jehož tým bude v Dánsku a Švédsku obhajovat zlaté medaile.