Martin Procházka: Mladí hokejisté dnes hrají herní konzole, my jsme chodili na kulečník

Hodně hokejistů dnes, když nemají zápas nebo trénink, tak prý hrají herní konzoli. Mají to jako relax, ale zároveň to využívají jako vizualizaci, že jim to pomáhá při hře. Co si o tom myslíš?

Čtěte také

O ubytování se hráčům starají agenti. Nejlepší bydlení jsem měl v Omsku, bilancuje Martin Procházka

Když jsem se vrátil do extraligy z ciziny, tak mladší kluci to opravdu hráli, byli na tom schopní strávit několikrát celou noc. To mě překvapovalo, že byli schopní přijít po tréninku, sednout si ke konzoli, spojili se se spoluhráči a hráli to až do rána. Zatáhli si žaluzie a hráli komplet 24 hodin v kuse. Oni říkali, že si u toho odpočinou, ale nejsem si jistý, že by je to stimulovalo do dalších bojů.

První play station byla v roce 1994, ty jsi končil kariéru v roce 2012…

Ano, ale my jsme byli vychovaní trochu v jiný škole, tohle jsme nepoužívali. My jsme byli stará škola, s kluky jsme se spíše scházeli někde na kulečníku, v hospodách.

Dnes jsi trenérem mládeže. Setkáváš se s tím?

Vím o tom, pokračuje to dál, dokonce se o tom baví v kabině, kdo je v jakém levelu, kde kdo koho porazil. Je vidět, že to je velice atraktivní součást moderního života, kluci tím žijí, jsou schopní se tím bavit. Je to možná relax, akorát by to mělo být trochu omezený. Nedokážu si představit, že hráč, který přijde ze školy domů, pak jde na trénink a pak je schopný do rána hrát hru na konzoli, tak si nemyslím že je odpočatý a že to je pozitivní pro jeho zdraví.

Máme před sebou tabulku české hokejové extraligy. Pardubice mají už šest výher v řadě. Co říkáš na jejich výkony?

K domácím zápasům, které hráči Pardubic vyhrávají, přidali i ty venku. Bodují, vyhráli v Boleslavi, ukázali efektivitu, dokázali dát dva góly po vhazování. Je vidět, že tým, který dali dohromady, funguje, hrají velice dobře dopředu, což ukazuje i to, že Robert Říčka je nejlepším střelcem extraligy, dal 19 branek. Je tam velké sebevědomí, hráči jsou jistí, není to postavené na dvou hráčích, ale na celém týmu.

Na druhou stranu, trable mají Karlovy Vary, pět proher v řadě. Co se tam děje?

Hráči kromě posledního zápasu, kdy vyhořeli ve Vítkovicích, tak před tím prohrávali utkání o gól. Nehrají špatný hokej, ale nedávají branky, přestávají jim tam padat góly, přestávají jim fungovat přesilovky, ze kterých hodně těžili. A týmy, které proti nim hrají, tak si dávají pozor na protiútoky. Karlovy Vary měly skvělé protiútoky, soupeři si na to dávají pozor. Problém Karlových Varů je na to zareagovat a možná trošku pozměnit styl hry.

Čistá hra Martina Procházky každé úterý na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík