Všude mám puchýře a několikrát týdně se při tréninku pozvracím, odhaluje realitu šermu bronzový Choupenitch

Čtěte také

Bylo vidět, že Choupenitch chce mít medaili na krku. Přepsal dějiny, myslí si šermíř Beran

Co je v šermu pro vítězství rozhodující? „Rozpoložení, vnitřní svět člověka a jak dokáže využít moment. Je třeba obrovská koncentrace a vlastní plán. Šerm je strašně rychlý a skóre se během sekund může zvrátit,“ vysvětluje sportovec.

Střední šermířský věk

Po mistrovství světa v Budapešti změnil trenéra, k medaili ho dovedl Stefano Cerioni. „Jsem dříč a on viděl můj potenciál a také, co mohu zlepšit v technice a taktice. Jako mladý jsem byl magor,“ vrací se ke svým výbuchům zlosti.

„Teď už jsem ve středním šermířském věku. Na trenérovi nechám úplně všechno a jen šermuju. Včera jsem navíc přidal bojovnost a vůli,“ dodává.

Za nejdůležitější považuje být ve správné vzdálenosti a mít dobré načasování. „Šerm v Riu byl úplně jiný než dnes, s tím by už nikdo nevyhrál. Strašně rychle se vyvíjí,“ myslí si. On sám má rád, že se může vyjádřit: „Na šermu mám nejradši, že mohu absolutně projevit svou kreativitu. Jsem strůjcem zápasu. Jednám podle toho, jaká je moje osobnost a jak se cítím,“ vysvětluje. 

Nepohodlí? Zábava!

„Trénink je náročný. Nemohu dostat po držce, ale všude mám puchýře, několikrát týdně se při tréninku pozvracím. V Itálii nebyla klimatizace, v hale ve čtyřiceti stupních se mi zužovalo vidění a dělalo se mi špatně. Ale baví mě to.“

Při zápasech panují podobné podmínky, ale ve větší rychlosti: „Člověk má vysoký tep, je mu horko a chce se mu zvracet, řve na něho trenér a rozhodčí otočí zápas... a vy se v tomto stavu musíte rozhodovat, co uděláte. Je to docela zábava,“ usmívá se s nadsázkou.