Užívám si každý moment. Takový zážitek je jednou za život, říká Kratochvíl o převzetí vyznamenání
Nevidomému plavci Davidu Kratochvílovi je čerstvě 18 let. Už se stihl stát paralympijským vítězem, mistrem světa, světovým rekordmanem a teď už o něm také můžeme mluvit jako o držiteli medaile Za zásluhy udělené prezidentem Petrem Pavlem. „Je to nádherný pocit. Když jsem obdržel pozvánku vlastně na oslavu naší státnosti, tak bylo neuvěřitelné, že mě pan prezident vybral,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Jaké to je? Nemyslím to, že je vám čerstvě 18, ale že jste čerstvě vyznamenaný.
Je to nádherný pocit. Když jsem obdržel pozvánku vlastně na oslavu naší státnosti, tak bylo neuvěřitelné, že mě pan prezident vybral. Já jsem si to moc užil ten večer a i to, že mi je 18 let.
Prozraďte nám své dojmy z Pražského hradu, setkání s prezidentem i spoustou dalších osobností.
První co mě prásklo do nosu, bylo, že Hrad je fakt obrovský. Bylo tam strašně moc salonků, chodeb, takže to na mě hodně udělalo dojem. Nádherné bylo i to že jsme se předtím setkali i s panem prezidentem, bylo to neformální a popovídali jsme si.
S kým jste si třeba popovídal? Měl jste příležitost se s někým pobavit déle?
Já jsem si hodně popovídal s Pepou Dostálem, protože se známe dlouho. Hodně jsem mluvil s panem prezidentem nebo s panem profesorem Kopřivou, takže to bylo úžasné.
Za poslední rok jste toho stihl hodně. Nebojíte se, že se vám to zdá a že se z tohohle snu probudíte?
Já doufám, že ne. Protože je to fakt nádherné a užívám si každý moment, který se povede mně nebo lidem kolem mě.
Když jsme se domlouvali na rozhovoru, tak jste říkal, že vás čeká trénink i po večeru, který jste strávil na Pražském hradu. Tak upřímně: Chce se vám dneska?
Ne, vůbec mi nechce, ale jak dodělám rozhovor, tak už musím vyrážet.
Máte toho přece jenom ještě plnou hlavu.
Jo, určitě. Pořád na to všechno myslím. Takovéhle nezapomenutelné věci fakt, to se třeba zažije jednou za život.
Martin Fuksa vzal na Hrad svou ženu a dědečka. Tak koho vy jste potěšil tím, že se mohl dostat tam, kam se normální smrtelník jen tak nepodívá?
Já jsem vzal moje rodiče, protože si to moc zasloužili za tapperství (dávají mu signál, že se blíží konec bazénu a je třeba otočka – pozn. red.). Takže to byl můj doprovod.
Jak teď vypadá vás program?
Už začínáme s ostřejšími tréninky. Měl jsme dva rozjížděcí týdny, ale teď už máme čtyřikrát týdně plavání a každý den běh nebo posilovnu. Spíš se tedy soustředíme na sucho, aby jsem se trošičku posunul. A pak zase hurá do vody.
