Sportovní střelec Nymburský: Čím víc disciplínu trénuji, tím je to horší. Vždy chci problém vyřešit

Do křesla ve studiu Radiožurnálu Sport usedl letošní vicemistr světa ve sportovní střelbě Petr Nymburský. V pořadu Na síti si s Andreou Sestini Hlaváčkovou povídal o disciplínách, kterým se věnuje, ale také o těch, které mu úplně nesedí. Prožíval nezapomenutelný olympijský závod Jiřího Liptáka a Davida Kosteleckého, kteří dominovali v Tokiu? Dá se sportovní střelbou v České republice uživit? K čemu slouží oblek, ve kterém závodníci střílí? Poslechněte si celý rozhovor. 

Kde se v klukovi z Tábora, který hrál fotbal, probudila touha střílet?
S fotbalem to bylo hodně rychlé. Na prvním tréninku jsem dostal přímo do obličeje a pak padla památná věta: „maminko, já tam teda chodit budu, ale jenom jestli chceš, abych byl zabitý.“

Kam jsi chodil v Táboře střílet?
Pocházím z vesničky, nebo spíš ze samoty Rytov. Tam jsme začínali s tatínkem na zahradě a pak jsme objevili malý klub v Obratani, kde to fungovalo jako kroužek při základní škole. Táta tam z nuly v Černovicích rozběhl střelecký klub a zakládal to hlavně kvůli mně. Byl myslivec a nejdřív mě chtěl naučit střílet na myslivost.

Můžeš mi popsat, co znamená třípolohová střelba?
V našem sportu je nazývaná jako královská disciplína mezi námi puškaři. Už dle názvu se jedná o střelbu ve třech různých polohách. Začíná se v kleče, pak je střelba v leže, končí se střelbou ve stoje. Posluchači to můžou znát z biatlonu, ale my jsme oproti ním hodně statičtí.

Vzduchovka tě baví víc než malorážka?
Stává se mi, že čim častěji disciplínu trénuji, tím je to horší. Mě to baví a chci problém vyřešit. Často se v tom asi zahrabu a přebíhám mezi disciplínami. Je to asi v každém sportu, že když tomu člověk chce moc dát, tak je to až kontraproduktivní.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport

Související