Rozhodovali jsme se na poslední chvíli, říká o tvorbě finální nominace na Euro asistent Veselý

Soupiska na Euro se uzavřela v pátek o půlnoci, na turnaj do Německa pojede 26 hráčů, které jste nominovali spolu s asistentem Jaroslavem Köstlem a trenérem Ivanem Haškem i na kemp v Rakousku, do Schladmingu jste nevzali nikoho navíc, jaký byl ten důvod?

Chtěli jsme se poučit z minulosti, Ivan to sám zažil jako asistent Pepy Chovance. Znám se s hráči, které to postihlo, třeba Ivo Šolich by mohl vyprávět. Ta atmosféra by byla narušená. Pokud bychom tu byli ve větším počtu, tak by tu od prvního dne byla velká nervozita. Asi ne u těch opor, ale třeba polovina mužstva by byla v určité nervozitě. Mohlo by se něco přihodit, ať už na tréninku nebo jinde. Neumím si představit, že bychom někomu na konec soustředění oznamovali, že jede domů. Pomohlo nám, že jsme mohli nominovat o tři hráče víc. Přispělo to tomu klidu, který na soustředění byl.

Čtěte také

Euro 2024 živě na Radiožurnálu Sport. Poslouchejte všechny zápasy v přímém přenosu

Jak dlouho vznikala nominace pro evropský šampionát?

V podstatě pět měsíců. Začali jsme pracovat vlastně od 1. ledna a ještě večer před vyhlášením nominace jsme zvažovali dvě jména a čekali jsme i na ligu, jestli se něco nestane. Rozhodovali jsme se opravdu na poslední chvíli. To jádro bylo jasné, i když řešila se i kauza Belmondo, prolínala se do toho i politika. Nikdo nás ale netlačil, že bychom se měli rozhodnout tak nebo tak.

Z těch co zůstali mimo soupisku, kdo byl nejblíže nominaci? Hodně se mluvilo o Václavu Jurečkovi, dvakrát za sebou nejlepší ligový střelec.

Určitě Václav Jurečka, samozřejmě Tomáš Čvančara, kdyby byl zdravý. Zvažovali jsme, jestli neoslovit i Pavla Kadeřábka, protože také hraje velmi dobře. Roli hrálo, že už reprezentaci odmítl, ve finále jsme ho neoslovili i kvůli věku, protože už máme vize pro mistrovství světa. Zajímavé byly výkony Martina Jedličky, který tlačil na ty gólmany. Ve finální nominaci jsme se rozhodovali podle využitelnosti a variabilnosti. Bylo tam takových pět, šest jmen, která byla na hraně, kdyby se někdo zranil.

U někoho jsme se rozhodovali třeba z hlediska bránění standardních situací. Tam má Tomáš Chorý výhodu svojí výškou, je to jiný somatotyp. A co padlo ve prospěch Ondřeje Lingra nebo třeba Matěje Juráska je, že umí naskočit jako žolíci. Někteří hráči jsou zvyklý hrát, ale nejsou zvyklí takhle naskakovat. Lingr to má v krvi, Matěj Jurásek ve Slavii to také umí. A to je taky cenné, mít hráče, kteří umí vzít roli náhradníka a umí přijít a změnit děj hry.

Jaký je program asistenta reprezentačního před mistrovstvím Evropy? Jak vidí šance českého týmu? A jak zvládá kombinovat roli asistenta Ivana Haška a hlavního trenéra Pražských Bohemians? Poslechněte si celý rozhovor s Jaroslavem Veselým, audio je v úvodu článku.