Poslední dva záběry jsem do toho nedal maximum a stálo mě to zlato, mrzí Fuksu po závodě na kilometru
Kanoista Martin Fuksa vybojoval na domácím mistrovství Evropy stříbro na kilometru. O jeho konečném výsledku rozhodoval až fotofiniš, který nakonec skončil ve prospěch Rumuna Catalina Chirily. „Podle mě jsem v jednu chvíli byl před soupeřem, vycítil jsem to a nepatrně jsem povolil. Asi mě to stálo vítězství a teď mě mrzí, že jsem nejel naplno až do cíle,“ říká olympijský šampion z Paříže v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Martin Fuksa získal stříbrnou medaili a za vítězem zaostal o pouhých 57 setin. Věřil jste v cíli, že z toho bude zlato?
Věřil jsem ve zlato. Byl jsem tuhý, ale Rumun tuhnul jako blázen a už jsem si myslel, že jsem před ním. Nevím, co se stalo v posledních pár záběrech. Možná jsem to lehce podcenil a poslední dva záběry do toho nedal úplné maximum. Jestli mě toto stálo první místo, tak si sypu popel na hlavu. Člověk se i ve 32 letech pořád učí, že musí být ve střehu a makat dokud není v cíli.
O kolik by musela být trať delší, aby jste závod dokončil na prvním místě?
Podle mě jsem v jednu chvíli byl před soupeřem, vycítil jsem to a nepatrně jsem povolil. Asi mě to stálo vítězství a teď mě mrzí, že jsem nejel naplno až do cíle. Fanoušci nás v závodě krásně hnali, ale to je ten instinkt v závodě. Teď si mohu sypat popel na hlavu jak chci, ale je to k ničemu. Určitě se ale nechci rouhat, protože získat stříbrnou medaili před domácím publikem je super. Každopádně slyšet hymnu by bylo hezčí.
V průběhu trati jste na Rumuna Chirila ztrácel klidně i délku loď a půl. Jak moc jste znal soupeře, kterého jste dotahoval?
On je typem závodníka, který to většinou napálí, ale netuhne tak moc. Když jsem viděl jaký má náskok před finišem, tak jsem si říkal, že budu muset hodně zapnout motory. Zkusil jsem je zapnout, krásně jsem ho dojížděl. Měl jsem na to, ale nebyl to pro mě úplně ideální závod. Neměl jsem úplně lehký záběr a necítím v tom takový švih. Vždy se ale snažím pracovat s tím, co je. Snažil jsem se předvést maximum, ale týpek byl lepší. Takový je sport. S výkonem jsem spokojený a jedeme dál.
Bude to na pětisetmetrové trati větší fikot?
Doufám. Asi ještě dneska něco udělám a půjdu asi ještě zazvedat do posilovny. Cítím se dost těžce, takže potřebuji mít lehčí pocit v záběru.
Plánujete po závodě trénovat?
Rozhodně, protože si nezasloužím, abych netrénoval. Nepředvedl jsem stoprocentní výkon. Devadesát devět procent na zisk titulu mistra Evropy prostě nestačí. Odpočinu si, dám si oběd a večer půjdu na lehčí trénink, abych byl připravený na nedělní závod.
Co si pověsíte za loď, abyste to měl při tréninku těžší?
Potáhnu sebou nějakou flašku, která mě bude hodně brzdit nebo si kolem lodi obmotám gumicuk, který mě bude brzdit. Záleží na tom, jak moc budu chtít brzdu cítit. Něco s trenéry ještě vymyslíme. Pětistovku musím vypálit naplno a jet až do cíle.
