Pořád hledám v čem bych se mohl udržovat s mladšími „vlčáky“, říká basketbalová opora Nymburku Petr Benda
Hostem sportovní talkshow Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou je matador českého basketbalu Petr Benda. Nedávno oslavil 40. narozeniny a v současnosti hájí dres tuzemského lídra ERA Basketball Nymburk. "Bendis" s výškou 203 centimetrů má stále touhu prohánět mladší soupeře. Jak vnímá porážky Nymburku, který vypadl v základní skupině Ligy mistrů a po 16 letech prohrál finále domácího poháru? Jaký má recept na sportovní dlouhověkost? Poslechněte si celý rozhovor!
Kdy jste se vůbec dostal k profesionálnímu basketbalu poprvé?
V devatenácti letech jsem se dostal k velkému basketbalu v Brně, do té doby jsem hrál jen druhou a třetí ligu. I díky tomu, že jsem ligu okusil poprvé v Brně, tak mám k Moravě stále vřelý vztah, kam se v každé volné chvíli rádi jako rodina vracíme.
Petře, jaký máte recept na to, aby jste se udržel tak dlouho konkurenceschopný mezi nejlepšími?
Musel jsem si na to přijít postupem času. Uvědomil jsem si, že miluji ten sport a soutěžení. Mám nastavené určité pravidla, kterých se držím. Týkají se změny stravy i daleko lepší péče o své tělo. Třeba poslední tři roky jsem úplně přestal jíst maso, což mi do soukromého a sportovního života dodalo spoustu energie. Pořád hledám v čem bych se mohl udržovat s mladšími "vlčáky". I proto jsem začal třeba s otužováním.
Hegemon na české basketbalové scéně Nymburk si Vás udržel opravdu dlouho. Je to i díky tomu, že se týmu tolik daří?
Určitě velkou váhu na tom hraje fakt, že se jedná o dlouhodobě nejúspěšnější tým v Česku, ta vize úspěchu je samozřejmě motivační. I když na začátku kariéry jsem si určitě nepředstavoval, že zůstanu tak dlouho v jednom klubu.
Česká basketbalová reprezentace zažívá skvělé období. Jaký jste cítil potenciál nastupující generace, když jste byl u reprezentace Vy?
Ohromný. Naše generace se tam vlastně křížila s Tomášem Satoranským, Janem Veselým nebo Vojtou Hrubanem a bylo vidět, že ti kluci jsou na míle daleko a měli obrovský hlad po úspěchu. Myslím si, že bez Tomáše Satoranského by se tým nedostal tak daleko a že celkově zvedá jeho úroveň.
Související
-
Lucie Šafářová: Hrát finále French Open proti Sereně Williamsové byl pro mě highlight kariéry
„Bez té dřiny od mládí by to nemělo ty správné návaznosti. Ničeho nelituji a spíše jsem měla štěstí na dobré lidi i trenéry,“ vzpomíná na kariéru úspěšná česká tenistka.
-
Běžec na lyžích Ondřej Černý: Kvůli přesunu na MS jsem si olympijskou atmosféru nestihl pořádně užít
„Pro sprinterské disciplíny je moje vyšší postava určitě bonusem. Ale v lyžování se prosazují i menší závodníci," říká 195 centimetrů vysoký běžec na lyžích Ondřej Černý.
-
Parahokejista Šafránek: Ze vzpomínek na burcující halu v Ostravě mám ještě teď husí kůži
„My najednou hráli před narvaným hledištěm a ta burcující aréna, když jsme dali branku, to mi ještě teď nabíhá husí kůže,“ vzpomíná na šampionát v Ostravě Šafránek.
