‚Vítězné trenky se nemění, ty se jen suší.‘ Perušičovi se Schweinerem pomáhají zažité rituály

Vítězné trenky se nemění. To je rituál, který dodržují plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner během každého turnaje včetně říjnového mistrovství světa v loňském roce, kde se dostali až do finále.

„Jsem poměrně autista, když přijdu na rozcvičku, protože potřebuji mít pořád tu stejnou. A samozřejmě platí pravidlo, že vítězné trenky se nemění, ty se jen suší. Dokud jsou vítězné,“ usmíval se v rozhovoru pro Radiožurnál Sport Schweiner.

„Samozřejmě pro vítězství musí člověk udělat leccos. Občas to smrdí, ale těch pár dnů člověk přežije a za vítězství je potřeba něco obětovat,“ dodává.

Ideálně by mohl David Schweiner sušit až do neděle, to by znamenalo, že se Češi dostali až do finále.

„Teď momentálně probíhá rozhovor, kdy já sedím vlevo a pan Jáša vpravo. Takto sedíme vždycky s Perunem. Na rozhovorech i na fotkách se taky snažíme být takto, takže jsme až příliš pověrčiví,“ říká Schweiner o zažitých rituálech.

A sem tam si nový rituál vymyslí až přímo na místě.

„Na jednom turnaji v Polsku jsme každý měli před zápasem jednu čůrací vítěznou kabinku. Když tam bylo obsazeno, museli jsme čekat na ni. Když je vítězná, tak se nemění a je to jako s těma trenkama. Vítězná kombinace se nemění v žádném sportu.“

David Schweiner s Ondřejem Perušičem čtvrtfinále zvládli, ale místo toho, aby slavili postup do semifinále mistrovství světa, objednávali nové letenky. Původně se totiž z Mexika plánovali vrátit před boji o medaile, které bývají o víkendu.

„Manželka má letenku na pondělí, takže na mě byl už před turnajem vyvíjen tlak, abychom letěli spolu. Já byl vůči tomu dost skeptický, ale když to takhle vyšlo, tak si ji moc rád přebookuji,“ vysvětloval tehdy Perušič.

Přání Marianě Perušičové vyšlo, česká dvojice počítala s postupem mezi šestnáct nejlepších, semifinále je nadplán. Kam se Češti v turnaji dostanou, to je jedna věc, ale co dalšího ovlivňuje návrat domů, popsal David Schweiner.

„Pak kalkulujeme s tím, jestli je dražší přesun letenek a nebo jestli je dražší prodloužení ubytování. V nějakých zemích se vyplatí si to dát na dřívější termín, jako ve Švýcarsku. V levnějších zemích to dáváme na později.“

Beachvolejbalisté si ale věří a objednávání letenek je tak ryzí kalkul, aby se ušetřilo.

„Není to tak, že bychom si nevěřili, ale snažíme co nejreálněji odhadnout, kam bychom měli dojít a naplánovat to, abychom v případě, že turnaj nebude úspěšný, neplýtvali penězi,“ vypočítává Schweiner.

V případě úspěchu by ale Perušičovi se Schweinerem nevadilo letenky zakoupit znovu, nebo posunout. V samotných začátcích řešil dopravu Perušič, ale postupně tuto starost musel přenechat spoluhráči. Po domluvě s celým týmem Ondřej Perušič o funkci nákupčího letenek přišel.

„Já jsem omylem zakoupil letenky na turnaj do Holandska o týden později, než byl ten turnaj. Zjistili jsme to až ve chvíli, kdy jsem se zlobil na paní za přepážkou, která mě nechtěla odbavit na let, který letí až za týden,“ usmíval se Perušič, který si nakonec letenku přebookoval až na pondělí, den po skončení mistrovství světa v Mexiku.