Olympijský rok s Davidem Drahonínským. Poslechněte si jeho příběh

Drahonínský jako mentor a motivátor pro mladé lidi

24. srpen 2024

Celý seriál:

Olympijský rok s Davidem Drahonínským. Poslechněte si jeho příběh

Nemyslí jen na vlastní kariéru, ale snaží se také o prevenci - hlavně mezi dětmi. Para lukostřelec David Drahonínský se mezi ně vydává poměrně často, aby jim povyprávěl o sportu a také handicapu. V průběhu roku takových akcí zvládne celou řadu. Při natáčení Olympijského roku se s redaktorem Pavlem Petrem zastavil například v multifunkční tělocvičně v Kosmonosech.

„Měl jsem štěstí, že moji rodiče byli chytří a nutili mě, abych si dodělal vzdělání. Být bez vzdělání a na vozíku není totiž úplně dobrá kombinace. Neříkám, že musíte mít maturitu, titul magistra nebo inženýra..mám ve svém okolí hodně lidí, kteří se vyučili slušnému řemeslu a mají se v životě možná lépe, než ti kteří vystudovali tři vysoké školy,“ popisoval dětem důležitost vzdělání, vedle sportu, David Drahonínský.

S lukostřelbou začal v roce 2001. O dva roky později už startoval na mistrovství světa. Premiérový start na paralympiádě si připsal na olympijských hrách v Pekingu 2008. „Když jsem se po úrazu vrátil domů, tak jsem začal studovat Obchodní akademii v Jánských Lázních. Udělal jsem si tam maturitu, v rámci školy fungoval sportovní klub, kde jsem si vyzkoušel různé sporty pro invalidy. Vyzkoušel jsem si i lukostřelbu a trenérka, která to tam vedla, tak mi řekla, že když budu tvrdě trénovat, že vyhraju olympiádu. Tak jsem tvrdě trénoval a zatím jsem jí vyhrál dvakrát,“ popisuje Drahonínský svůj příběh.

Na setkání ale nemluvil sám. Dal pochopitelně příležitost dětem, aby se zeptali, co je zajímá. Přicházely tak dotazy na to, kolik invalidní vozík stojí peněz a jakou rychlostí s ním může Drahonínský jet.

Co by to ale bylo za akci, kde by David Drahonínský neukázal krásy lukostřelby a nedal možnost některým šťastlivcům si jí na vlastní kůži vyzkoušet.

Sami děti popřály Davidu Drahonínskému úspěšný start v Paříži. A on? Měl samozřejmě poslední slovo. „Jste mladí lidé a máte celý život před sebou. Když budete stát nohama na zemi a mít nějaký cíl, sen nebo přání a něco pro to uděláte, tak toho možná dosáhnete. To vám říká kluk, který v šestnácti letech přišel o všechno. O kamarády, ale i o všechny věci, které mám rád, nemůžu hrát fotbal, nemůžu dělat taekwondo, ale našel jsem si v životě jinou věc. Přeji vám, aby jste si také našli něco, co vás bude bavit,“ dodal Drahonínský.

autoři: Pavel Petr , rej

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Jaký byl Olympijský rok s Ivetou Miculyčovou? Zažijte s námi její jízdu až do Paříže

„Chtěla bych se živit kolem, budu bydlet na Havaji a nebudu muset pracovat,“ smála se v časosběrném dokumentu Iveta Miculyčová.

Přehrát
Olympijský rok s Jiřím Prskavcem

Co dělá během podzimních měsíců, když vodním slalomářům skončí sezona? Jak důležité je pro něj mít na závodech rodinu? Dozvíte se v Olympijském roce Jiřího Prskavce.

Přehrát
Olympijský rok s Lukášem Krpálkem

Náročné shazování do váhové kategorie, neutuchající motivace, láska k Japonsku, ale i detaily z přípravy na olympijskou soutěž v Paříži. To vše se dozvíte v našem seriálu.

Přehrát