Už jen odvyprávět průběh krize chronologicky tak, aby to naslouchající kolega byl schopen uvnímat, je pořádná výzva. Vypravěčská linka musí zůstat přímá a bez matoucích kudrlinek, proto se vůbec nepouštím do vysvětlování jemnějších nuancí. S přibývajícím časem sílí v posluchačích dojem, že česká demokracie i více než čtvrtstoletí po převratu stojí patrně na stále vratkých nohách, což je docela ještě láskyplná charakteristika.