V akademii nám roste plno úspěšných závodníků. Dejte nám čas, říká trenér krasobruslařů Verner

Cítíte se vzhledem k práci při mistrovství světa jako krasobruslař, nebo moderátor?
V posledních letech se cítím víc jako trenér. V posledních dnech jsem ale spíš moderátor a expert, který by měl provázet diváky. Plno fanoušků může být nepolíbeno naším sportem, tak se jim ho snažím přiblížit.

Zastavíte se vůbec někdy během programu, který běžně jede od 10 hodin ráno do 23 hodin večer?
Je to normální, že se nezastavím. Sportovci to ale mají daleko těžší. My to máme možná časově náročnější, ale je to především o výkonech sportovců. Musíme strávit plno času u ledu, ale zase díky své pozici mám nejlepší místo v aréně. Mohu zpovídat sportovce a většina z nich jsou moji kamarádi. I převážná většina trenérů jsou kamarádi.

Je to přirozená cesta pro krasobruslaře, když zůstanou u sportu jako lidé, kteří umí probudit emoce u diváků?
Pro mě je to přirozená cesta. Když jsem zjistil, že už se nemohu tak dobře hýbat, tak jsem začal hýbat více pusou. Držím se role a nikomu nelezu do řemesla.

Současným trendem je, že pokud se chce český krasobruslař prosadit mezi elitou, tak musí spolupracovat se zahraničním trenérem. Snažíte se udělat jedno velké zázemí i v Česku?
Bohužel to tak je. Pokud čeští sportovci pomýšlí na nejvyšší příčky, tak musí do zahraničí. Dejte nám ve Strašnicích takových šest až osm let pilné práce a možná to změníme. Krasobruslení by to pomohlo.

Mladé dívky ve věku 12 až 15 let by měly být v okolí rodiny a ne se zabývat tím, že budou cestovat po světě. Nemůžeme mladé sportovce vyrvat od rodiny už tak brzy, protože si jinak zaděláváme na problém. Musí mít dobrý základ, aby se opřeli nejen o trenéra, ale i rodiče.

Třeba Georgii Reshtenko se ale opřel o Tomáše Vernera velmi dobře, že?
On už je ale v pokročilém věku a procestoval celý svět. Nebyl vyrván ze zázemí rodiny. Teď už sám cestuje mezi Belgií a Kalifornií. v Kalifornii ho připravuje náš bývalý výborný krasobruslař Michal Březina. Přináší to plody.

Třetí místo na evropském šampionátu je skvělý výkon pro české krasobruslení. Tak nějak by to mělo vypadat. Měl by tam být mentor, trenér a talentovaný svěřenec.

Překvapil vás zisk bronzové medaile Reshtenka z mistrovství Evropy?
Překvapení to je pro lidi, kteří se detailně zajímají o krasobruslení. Překvapení to nebylo pro ty, kteří dorazili na šampionát a viděli, co Reshtenko předvedl. Možná to překvapilo jeho samotného.

Bude tady po Reshtenkovi další tak kvalitní krasobruslař?
V naší akademii nám roste plno výborných závodníků. Trenér a mentor musí při vedení svěřenců dát ego stranou a chvilku poslouchat daleko zkušenějšího trenéra. Během kariéry poznáte, že ne všechno funguje tak lehce a rychle, jak si člověk myslí. Je dobré mít vedle sebe někoho zkušenějšího.

Kdo si ve vašich očích zaslouží větší pozornost?
Těším se, jak dnes dopadnou sportovní dvojice. Středeční krátký program, souboj Gruzie a Německa může být velmi zajímavý. V tancích na ledě nejsem největším expertem. Máme tam sourozence Taschlerovi a Mrázkovi. Snad zabojují proti zbytku světa.

V ženské kategorie to bude velký zážitek, protože japonská krasobruslařka Kaori Sakamotová už čtyři roky dominuje celému světu. Trochu jí to nabourala Alysa Liuová, která ale v Praze bude chybět. Šampionátu to neublíží a možná mu to dá jiný punc.

Co dělat pro to, aby v Česku byla vrcholná akce častěji?
Je to velmi náročný úkol. Zatím jsme ale rozhodně Mezinárodní krasobruslařskou federaci nezklamali. Doufám, že se v našem hnutí najde někdo, kdo převezme pochodeň a mistrovství Evropy by se sem mohlo vrátit daleko dřív než za deset let.

Mistrovství světa je trochu oříšek, tam je konkurence velká. Nyní se zatím vše povedlo skvěle, tak si důvěru získáme na dlouhá léta.