Z Austrálie až do Bormia. Na olympijských hrách pomáhá i dobrovolnice Roberta z Brisbane
Bez dobrovolníků by se už dnes organizace tak velké sportovní akce, jakou jsou olympijské hry, neobešla. Pro mnoho lidí je dobrovolnictví vítanou šancí, jak se dostat přímo do centra dění. V Bormiu pod sjezdovkou Stelvio si v tiskovém středisku začala povídat s naším reportérem Davidem Procházkou rodačka z Brisbane sedmdesátnice Roberta Lusová.
Když jsem přišel po obřím slalomu mužů do tiskového střediska usměvavá paní se mě začala vyptávat na české závodníky a tak jsem se začal zajímat i já. Když jsem se dozvěděl, že Roberta je z australského Brisbane, tak jsem zjišťoval, jak těžké vlastně pro ni bylo dostat se do Itálie. Prý to nebylo těžké, když se otevřela registrace, tak se prostě přihlásila a po pohovoru byla přijata. Protože má italské kořeny, tak před dvěma roky při návštěvě Itálie se tak rozhodla.
Chudí rodiče Roberty emigrovaly z podhůří Dolomit z Benátska po válce v roce 1951, ona už se narodila v Brisbane. Výhodou Roberty je, že kromě angličtiny umí také italsky, protože byla vychovávána v italské kultuře. Navíc se domluví i francouzsky a německy.
Roberta mi dále říká, že žila nějaký čas ve Švýcarsku, Francii, Itálii a Vietnamu a její původní povolání bylo farmaceutka a zaměřovala se na klinický výzkum.
V alpském prostředí je Roberta Lusová jako doma. Přestože vyrůstala v Brisbane, tak letní tropické klima nemá ráda, daleko víc si v tomto období užívá zimu na severní polokouli.
Po olympijských hrách se chystá na túry, buď v Dolomitech nebo v údolí Valtellina, podle počasí. Za čtyři roky by si ráda zkušenost s dobrovolnictvím zopakovala i ve Francii. A pak i na letních hrách 2032 doma v Brisbane, ale to bude v australském zimním termínu. A na závěr Roberta chtěla pozdravit české posluchače.
