Kaltounkovou mrzí, že v Česku ženský hokej nemá zázemí. Na olympiádě bude reprezentovat i PWHL

Kdy letíte na olympijské hry? Říkala jste, že ještě nemáte zabaleno...
Letíme s Danielou Pejšovou z Bostonu. Musím si přebalit, ne všechno si s sebou můžu na olympiádu vzít. Nechávám si jen málo, protože na olympiádě budu moci mít jen věci z olympijské kolekce.

Zápas se nesl v duchu olympijských her, na konci vás představovali. Byli pyšní na to, že tahle soutěž posílá na olympiádu tolik hokejistek. Jaká je to pro vás zpráva?
Máme podporu ligy, je to fajn. Dávají nám najevo, že nejedeme reprezentovat jenom naše země, ale i PWHL a naše týmy.

Jak v USA rezonuje ženský hokej vzhledem k olympijským hrám?
Hodně, pro sportovce je to nejvíc a tak se to tady i bere. Je to hodně cenná záležitost. 

Co vaše číslo 98?
Začínala jsem hrát s devítkou, pak jsem hrála s osmičkou, a nakonec se z toho stala devadesát osmička. S mým dlouhým příjmením to vypadá lépe. To číslo se mi líbí.

Budete ho mít i na olympijských hrách?
Bez debaty.

Jak vzácné jsou tady zápasy? Protože vy na ně někdy čekáte až deset dní..
Většinou hrajeme každé čtyři dny. Jsme dost vytížené, cestováním, zápasy i tréninky. Občas pauzy nejsou špatné. Tady se buduje komunita kolem hokeje, hodně dětí k nám vzhlíží.

PWHL je absolutně profesionální liga, tak jak k nám přistupují lidé. Máme skvělé zázemí, mrzí mě, že to nemáme v Česku. Bereme to tak, že jsme velkou součástí jejich snů, ale i průkopnice ženského hokeje. Jakákoliv interakce s fanoušky pomáhá popularitě ligy i ženského hokeje.

Oblíbené jsou i cedule a nápisy, podle kterých máte plnit určité úkoly. Co tam bývá napsané?
Většinou to bývá sladkost za puk, za hokejku, fanoušci jsou občas vybíraví. Dokážou si najít spojitost s hráčkou, kterou mají rádi a přinést to, co má ráda. Jakkoliv se můžete spojit s komunitou. V NHL toho ne vždy víte o hráčích hodně. PWHL je speciální tím, že máme blízko k fanouškům a ví o nás hodně. Je to tak fajn.