Náladu mi to nezkazí. Radek udělal na trati maximum, říká po týmovém závodě Adamczyková

Česká snowboardcrossová výprava se bude z mistrovství světa vracet s jednou medailí. Eva Adamczyková po zlatu v individuálním závodě nedohnala v závodě smíšených dvojic ztrátu, kterou nabral její reprezentační kolega Radek Houser. Bezprostřední pocity po závodě sdělila česká dvojice reportérovi Radiožurnálu Sport Františkovi Kunovi.

Radku, ve čtvrtfinálovém závodě jste upadl, co se tam stalo?

Po startu jsem se držel se všemi pohromadě, na dlouhé rovince to při tom hustém sněžení jelo hodně pomalu, následovala zatáčka, kde jsme byli hodně natěsno se soupeřem z Velké Británie. Jel jsem na vnitřek, on taky. Došlo tam ke kontaktu, neudržel jsem to na hraně, zavrávoral jsem, upadl a bohužel to pro Evku znamenalo čtyři sekundy zpoždění na startu.

Evo, jak jste to viděla vy?

Čtyři vteřiny je dost. Říkala jsem si, že se tady dost padá, a kdyby někdo upadl přede mnou, že by to bylo super. Stáhla jsem vteřinu, na někoho možná i víc. Viděla jsem je pořád před sebou, ale podmínky jsou takové, že to všem drhne. I když si myslím, že nám prkno jelo dobře. Nebyla jsem zavěšená za ně, tak se mi špatně zrychlovalo a navíc jsem tam udělala i pár chyb. Úplnou ostudu jsme neudělali.

Čtěte také

Radku, jaké byly podmínky?

Je to mokré, měkké, navíc sněží. Občas to jsou normální vločky, jindy zase ztvrdlé kuličky. Na trati je to dost proměnlivé, na startu a v cíli jsou úplně jiné podmínky. Člověk musí počítat s tím, že na překážky najíždí trochu jinak. 

Jak hodnotíte celý šampionát?

Odjížděl jsem sem po dlouhém zranění, k tréninku jsem se dostal až krátce před světovým šampionátem. Očekával jsem trochu víc, chtěl jsem navázat na výsledky z loňské sezony. Bohužel se to nepovedlo a dopadlo to tak, že jsem v obou závodech upadl. Jsem zklamaný a doufám, že už jsem si všechnu smůlu vybral. Snad to ještě napravím v závěru sezony.

Jak rychlé vypadnutí z týmového závodu zkazilo náladu Evě po zlatu z individuálu?

Mně to náladu nezkazilo, mně nic zkazit náladu nemůže. Vím, že se Radek snažil, což je nejdůležitější. Samozřejmě mě to mrzí, měli jsme na víc, ale to se stává. Podmínky jsou všelijaké a já za svůj život upadla už tolikrát. Mám to ale rozprostřené asi do patnácti let.

autoři: František Kuna , rej
Spustit audio

Související