„Krejčenka místo Krejčí a Červenka.“ Hokej se strašně zrychlil a přetechnizoval, popisují hokejoví komentátoři Radiožurnálu

31. květen 2022

Komentátoři František Kuna a Petr Kadeřábek se vrátili z mistrovství světa v hokeji, odkud český tým dovezl medaili po deseti letech. „Český národní tým porazil na MS ve Finsku jednoho silného soupeře, a to dvakrát. Tentokrát to na tu medaili stačilo. Někdy porazili dva silné soupeře, ale na medaili to nestačilo,“ popisuje Petr Kadeřábek. Ovlivnila výsledek českých hráčů nepřítomnost Ruska? A jak působil na domácí fanoušky finský trenér české reprezentace? 

Jak moc Finové fandili Čechům, když tam měli „svého trenéra“?

FK: Hodně.

PK: Velmi. Takhle jsem Finy fandit Čechům nikdy neviděl, neslyšel. Bylo to příjemné. Finové prakticky každý záběr na Kariho Jalonena, který se objevil na obrovské kostce  která byla tak dvakrát větší než naše studio, takže ten detail byl opravdu výrazný – vždycky vstali, tleskali, skandovali. Oni ho tam mají velmi rádi.

Čtěte také

Stalo se vám někdy, že jste zápas komentovali sami?

FK: Jo, je to hrozný. Jde to strašně špatně.

PK: Hokej takhle nejde. Je tak rychlý a kadence slov je tam opravdu potřebná. Někdy si i trošku pomáháme, protože kombinace první útočné formace nejde odkomentovat tak, aby posluchač přesně slyšel to, co se na ledě děje. Tak třeba Franta použil Krejčenka místo Krejčí a Červenka.

FK: Jsem to zkrátil, no. Ještě jsem přemýšlel, že bude Krejčenkaňák. Jako Krejčí-Červenka-Pastrňák, ale to už mi přišlo moc laciný říkat do éteru. Komentovat sám nejde, nebo jde, ale je to hrozný. Byl jsem ve Švédsku na Spartě na Lize mistrů a přenos na Radiožurnálu Sport jsem načal kadencí, jako bychom byli ve dvou. V páté minutě jsem začal setsakramentsky brzdit. A pak jsem si velmi přál, aby už byla pauza.

Jak se hokej změnil?

PK: Neuvěřitelně se zrychlil, tím pádem se musí zrychlit i komentování. Víc se dopopisovávají situace, protože je nestíháte ukomentovat živě – abyste popsali, kdo to dělá, kde to dělá a jak to dělá. Kdybyste to popsali hned, hra je úplně někde jinde. Ve chvíli, kdy padne gól, dokomentuje se ta situace později, což podle mě vůbec ničemu nevadí.

O puk byl mezi fanoušky vždycky boj. Teď je v něm čip a musí se odevzdat.
František Kuna

FK: A taky se strašně přetechnizoval. Video, teď byly čipy v pukách… Dřív to byl většinou suvenýr pro fanoušky – když vyletí na tribunu, je to souboj, a kdo puk získá, může si ho vzít domů. Teď ho musí odevzdat a dostane jiný, bez čipu. Vrátí se na trestnou lavici, aby mohli spočítat, kdo nejrychleji vypálil. Pak jsou tam různé infografiky, kde se pohybujou takové puntíky, mezi tím lítá puk a někdo počítá, kde kdo byl, jak dlouho… A je toho někdy až moc.

Budeme tak dlouho čekat na další medaile?

PK: Když to řeknu pragmaticky – český národní tým porazil na Mistrovství světa ve Finsku jednoho silného soupeře, a to dvakrát. Prohrál se Švédskem, Kanadou a Finskem. Porazil dvakrát Spojené státy. Tentokrát to na tu medaili stačilo. Někdy porazil dva silné soupeře, ale na medaili to nestačilo.

Na mistrovství světa v Kodani byli také Pastrňák a Krejčí, a předváděli excelentní představení.
Petr Kadeřábek

Takže ta shoda okolností, ten turnaj, vývoj… Týmy nebyly o tolik horší, srovnejme letošní tým například s tím, který byl v roce 2018 v Kodani – tam byli také Pastrňák s Krejčím a předváděli excelentní představení. Ale na medaili to nestačilo, nezvládli čtvrtfinále proti Spojeným státům.

Čtěte také

Po šedesáti letech chyběla ruská reprezentace na světovém šampionátu. Jaké to bylo bez Rusů?

FK: Ona není záruka, že se s Ruskem musí hrát na každém šampionátu. Rusové vlastně byli v Helsinkách v té druhé skupině, takže bychom se s nimi vůbec nemuseli potkat. Mohli by ve čtvrtfinále vypadnout v Tampere ve chvíli, kdy my jsme hráli v Helsinkách s Kanadou. Tohle nás hokejově úplně nezasáhlo.

PK: Bavili jsme se s hráči před šampionátem, na šampionátu už to nemělo opodstatnění. Českým hráčům samozřejmě zápasy s Ruskem chybí. Je to rivalita, která je v nás zakořeněná. A spousta našich taky působila v Rusku, takže se s jejich hráči znají. A porazit Rusy bylo prostě vždy to první. Teď to chybělo, ale během šampionátu na to už nikdo nemyslel.

Z pracovního hlediska – to, že tam nebyl ruským tým, bylo pro nás o poznání jednodušší, protože tiskové středisko se z poloviny vylidnilo. Výprava ruských zástupců médií bývá třeba k padesáti.

Rozmlouvají se komentátoři před zápasem? Co mají před sebou na stole, když komentují? A kdo jim do studia hází banánové šlupky? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , agn
Spustit audio

Související