„Asi jsme byli výjimeční,“ vzpomíná Jágrův spoluhráč Reichel. Kteří trenéři se podepsali na jejich úspěchu? - kopie

„My jsme občas jezdili na ty turnaje, kde bylo i Kladno. Vzhledem k tomu, že Jarda byl vždycky výjimečný, tak už v žákovských kategoriích vždycky projížděl celé hřiště,“ vzpomíná na juniorská léta Jiří Šlégr.

Jaromír Jágr ale svůj talent nerozvíjel jen tréninkem, ale dokázal se zlepšovat už jen tím, že sledoval ostatní hokejisty. Nikdy ale neměl vyloženě vzor, kterému by se chtěl vyrovnat.

Čtěte také

Do áčka přešel v 16 letech. „Všechno dělal na sto procent,“ vzpomíná na Jágra bývalý hráč Kladna

„Chodil jsem na každý ligový zápas s tátou, snažil jsem se sledovat hráče, kteří mi něco můžou dát nebo se od nich něco naučit. A je paradox, že jsem si nejvíc všímal obránce, pana Vinše. Mně se hrozně líbilo, jak se dokázal na to, že byl hrozně drobné postavy, zbavit těch napadajících útočníků změnou směru. Díky němu jsem to začal trénovat a dělám to dodneška. Gretzky si na tom vlastně udělal kariéru,“ vypráví s úsměvem Jaromír Jágr.

Kaberle a strečink

Dalším aktérem, který stál na začátku jeho neskutečné kariéry, byli trenéři, pod kterými v mládí nastupoval. „V té době hokejová kariéra byla o něco kratší, než je teď, a hráči končili v 35, pak hledali zaměstnání – a trénování bylo jedno z nejlepších zaměstnání, jaké si mohli najít. Nám to hrozně pomohlo, protože si pamatuji, že se vrátil pan Kaberle, bylo mu 35 let a trénoval mě v mladším dorostu.“

Čtěte také

Bojuju proti lenosti a pohodlnosti, mám miliony cviků v posteli, směje se Jaromír Jágr

„A další neskutečný bonus, když se na to zpětně dívám, byl, že hrál v Japonsku, kde začínal strečink. On to vlastně přitáhl sem do Čech, toto nikdo v té době neznal. Řekněme, že to byl rok 1982, 1983, možná i o něco dřív. Museli jsme to dělat půl hodiny každý den před tréninkem. Věřím tomu, že i to mi hrozně pomohlo, byl jsem daleko ohebnější než jiní. Tito trenéři, kteří tady na Kladně byli, nám hrozně pomohli.“

Trénink do síly

V té době tak nebyla vůbec nouze o hráče, kteří se dokázali třeba už v šestnácti letech prosadit do A týmu dospělých. Šlégr, Reichel, Holík a celá řada dalších, Jaromíra Jágra nevyjímaje.

„Trénovali jsme daleko víc do síly, takže jsme byli schopní se silou vyrovnat těm starším hráčům i v patnácti šestnácti. Dám příklad. Jirka Šlégr dal 160 kilo v 16 letech, to v české lize nedá nikdo. My jsme museli všichni dát 120. Chodili jsme do posilovny denně na dvě tři hodiny, těžké váhy. Každý byl do toho blázen, takže nic jiného jsi nedělal, než že jsi cvičil. No, vlastně nic jiného dělat ani nešlo.“

Čtěte také

Jaromír Jágr slaví 50! Poslechněte si, jak se z kudrnatého kluka stala hokejová legenda

I díky tomu se Jaromír Jágr velmi brzy prosadil nejen do kladenského seniorského týmu, ale i do reprezentace. V roce 1990 dokonce po úspěšném juniorském šampionátu vzal trenér Pavel Wohl na mistrovství světa dospělých celou útočnou řadu teenagerů Jágr, Reichel, Holík.

„Bylo to neskutečné. Nám bylo 18, bylo to něco, s čím jsme nepočítali, ale na druhou stranu jsme věděli, že jsme dobří hráči. Myslím si, že nám to šlo od šestnáctky, že jsme byli talenti v těch mládežnických kategoriích a toto bylo prostě vyústění. Asi jsme byli výjimeční,“ uvědomuje si Robert Reichel.