Pevně věřím, že na to tenis mám, myslí si Lehečka, že by v budoucnu mohl útočit na pozici světové jedničky
Tenista Jiří Lehečka se připravuje na velký zápas proti Novaku Djokovićovi. V Melbourne s ním bude bojovat o postup do čtvrtfinále Australian Open, které navštívil jako junior poprvé před šesti lety. Tehdy tam dorazil jako vítěz nedalekého turnaje v Traralgonu a také na chlapeckém grandslamu měl velké cíle. Stejně jako v kariéře. To se za těch šest let nezměnilo, jak potvrdil v rozhovoru s reportérem Radiožurnálu Sport Jaroslavem Plašilem.
Když se Jiří Lehečka vydal poprvé do Austrálie, tak z toho hned byl titul na celkem prestižním turnaj v nedalekém Traralgonu. Už je to šest let, tak jak na to vzpomínáte?
Letí to, no. Je to šest let, co jsem tady hrál jako junior. Je to neuvěřitelné, přijde mi, jako kdyby to bylo dva roky zpátky, už je to déle. A to je i ta naše cesta s Michalem (trenér Michal Navrátil, pozn. red.), kdy už spolu trénujeme nějaký ten pátek. Už se známe, víme, co od sebe máme očekávat a je to výhoda.
Jsme prostě nastavení, abychom oba dva fungovali tak, jak si ten druhý představuje, a mohli jet v takové dobré a kvalitní symbióze. Protože když jeden člověk z týmu nefunguje tak, jak má, tak to potom nejde. A to u nás není vůbec ten případ a právě proto si myslím, že nám to takhle dobře funguje.
Čtěte také
Herní trenér Michal Navrátil je stále s vámi jako tenkrát. Často se stává, že si tenisté, když přejdou mezi dospělé, najdou i jiného trenéra, ale vy spolupracujete pořád.
Je potřeba zmínit to, že Michal, když se mnou začal, tak už to byl zkušený trenér. Dostal Jirku Veselého do první stovky, Adama Pavláska také, s ním jezdil po grandslamech, když ještě hrával solidně dvouhru. Takže on, když mě začal trénovat, už trošku věděl, o čem ten velký tenis je. To pro mě byla výhoda. A pak nám samozřejmě pomohl Tomáš Berdych, se kterým jsem rok a půl spolupracoval. Ten nám také otevřel hodně nových pohledů na můj tenis, moji hru. Takže dohromady s tím si myslím, že jsme z toho vytěžili naprosté maximum a není důvod něco měnit.
Také vám nějakou dobu pomáhal Tomáš Berdych jako mentor, ale i tak mi přišlo, že se snažíte o to, aby Michal Navrátil nebyl nějakým způsobem upozaděný.
Já jsem se snažil vždycky zmiňovat lidi, kteří doopravdy v tom týmu pracovali tak, jak měli. A kteří dělali tu svoji práci dobře a ten kredit si zasloužili. Ať už to byl Tomáš, který nám určitě strašně moc pomohl, tak ani na Michala jsem nechtěl, aby se zapomínalo. Dohromady si myslím, že tvořili ten rok a půl dobrou dvojku i tím, jak se znali odmala, to byla velká výhoda.
Jsme prostě nastavení, abychom oba dva fungovali tak, jak si ten druhý představuje, a mohli jet v takové dobré a kvalitní symbióze. Protože když jeden člověk z týmu nefunguje tak, jak má, tak to potom nejde. A to u nás není vůbec ten případ a právě proto si myslím, že nám to takhle dobře funguje.
Herní trenér Michal Navrátil je stále s vámi jako tenkrát. Často se stává, že si tenisté, když přejdou mezi dospělé, najdou i jiného trenéra, ale vy spolupracujete pořád.
Je potřeba zmínit to, že Michal, když se mnou začal, tak už to byl zkušený trenér. Dostal Jirku Veselého do první stovky, Adama Pavláska také, s ním jezdil po grandslamech, když ještě hrával solidně dvouhru. Takže on, když mě začal trénovat, už trošku věděl, o čem ten velký tenis je. To pro mě byla výhoda. A pak nám samozřejmě pomohl Tomáš Berdych, se kterým jsem rok a půl spolupracoval. Ten nám také otevřel hodně nových pohledů na můj tenis, moji hru. Takže dohromady s tím si myslím, že jsme z toho vytěžili naprosté maximum a není důvod něco měnit.
Také vám nějakou dobu pomáhal Tomáš Berdych jako mentor, ale i tak mi přišlo, že se snažíte o to, aby Michal Navrátil nebyl nějakým způsobem upozaděný.
Já jsem se snažil vždycky zmiňovat lidi, kteří doopravdy v tom týmu pracovali tak, jak měli. A kteří dělali tu svoji práci dobře a ten kredit si zasloužili. Ať už to byl Tomáš, který nám určitě strašně moc pomohl, tak ani na Michala jsem nechtěl, aby se zapomínalo. Dohromady si myslím, že tvořili ten rok a půl dobrou dvojku i tím, jak se znali odmala, to byla velká výhoda.