Absenci vlastních psaných dějin vyvažovali Romové v minulosti mluveným slovem. Vyprávěli si příběhy, pohádky paramisa, anebo zpívali o svém životě. Stejně tomu bylo i v období 2. světové války, kdy v pracovních a koncentračních táborech písní vyjadřovali svou tragickou zkušenost. Více Zbyněk Andrš, sociální antropolog působící na Univerzitě Pardubice.