Skupinu lidí natáčeli na běžícím pásu rychlokamerou, která zvládá 900 snímků za vteřinu. A boty i tkaničky navíc měřili akcelerometrem.

Výzkumníci nakonec přišli na to, že za rozvazování tkaniček může jejich klimbání při chůzi. Rychle se měnící pohyb dopředu a dozadu spojený s údery do boty postupně oslabuje uzel. Na videu z rychlokamery je pak vidět, jak se uzel nenápadně uvolňuje, až se nakonec úplně rozváže.