Tereza Nvotová ve Špíně ukazuje, že znásilnění často teprve předchází největší bolesti
Být znásilněn není něco, co by člověka definovalo. Proto se celkem pochopitelně oběti znásilnění odvracejí od toho, že by samy sebe vnímaly jako poškozené a přijímají raději termín přeživší. Samotné přežití nejhorších chvil jejich života, následované často dalšími traumatizujícími událostmi, je totiž klíč k tomu, aby tito lidé v mezičase neztratili sebe samé.