Má pro mě jiný náboj než před lety, říká Kadeřábek o derby. Nedělní utkání podle něj o titulu nerozhodne

Když se řekne derby, co vám vyvstane na mysli?

Největší zápas, který může v Česku být. Já mám i možnost derby porovnávat teď a před dvanácti, třinácti lety, když jsem tady byl. Je to určitě o něčem jiném, Slavia se nachází na daleko lepších příčkách než tehdy. Má to i pro mě jiný náboj než před těmi lety.

Vy jste v dresu Sparty nastoupil do čtyř derby, třikrát jste slavil vítězství a jednou jste prohrál. To vše ale před rokem 2015, kdy jste odešel do Hoffenheimu. Vzpomenete si, co pro vás derby znamenalo v mladším věku?

Ty zápasy byly extrémně vyhrocené a tvrdé. Myslím si, že se to přeneslo i do toho dospělého fotbalu.

Pražské derby jste ale zažil i minulý rok na podzim, potom, co jste se na Letnou v létě vrátil. To jste ovšem sledoval jen z lavičky, zápas skončil remízou 1:1. Co se v derby změnilo?

Je to těžší porovnávat, když jste na hřišti, a když jste mimo něj. Já jsem spíš měl možnost jenom sledovat emoce mezi střídačkami a ty byly samozřejmě velké, určitě větší než tehdy. Myslím si, že ve fotbale celkově lavičky prožívají více emocí, než tomu bylo dřív, nevím proč tomu tak je. Těžko se mi to ale porovnává na hřišti, když jsem po svém návratu ještě neochutnal z pozice hráče na hřišti.

Myslíte si, že tentokrát ho okusíte?

To je těžké, můžete se zkusit zeptat v trenérské kabině. Já zatím opravdu nevím.

Mluvil jste o tom, jak se derby vyhrocuje do extrémních rozměrů. Je to podle vás ještě únosná míra?

To derby na podzim neslo měřítko co se týče emocí. Samozřejmě vyhrocené to bylo, ale podle toho, co znám z vyprávění od kluků, tak si myslím, že to nebylo tak vyhrocené, jak derby bývají. Jsem ale zvědavý, jak to bude vypadat tentokrát, ale myslím si, že emoce k tomu patří, ale člověk by měl zůstat člověkem.

V posledních pěti derby padlo pět červených karet. Několikrát v posledních letech byl tématem také rozhodčí daného zápasu. To asi také není úplně správně, to co by fotbalisté sami chtěli..

To určitě není. Samotné téma rozhodčích se řeší v českém fotbale až moc. Mělo by se více zaměřovat na kvalitu týmů, kvalitu hráčů a na to, jaký fotbal se předvádí. Když se hraje nějaký zápas, tak vybrat a rozebírat určité momenty, neřešit celý týden například ofsajdy a fauly. To si také myslím, že fotbalu nepřidává, když i média mluví o špatných momentech a nevypichují ty dobré. Ale my si to tak trochu děláme sami.

Častým tématem je také videorozhodčí. Jaký je v tomto ohledu váš názor?

Navážu na to, co jsem říkal, až moc se to řeší, řeší se chyby všech a málo se pak soustředí na fotbal. Dělá se tím pak i špatná reklama českému fotbalu.

Vy máte porovnání s německou Bundesligou, kde videorozhodčí také jsou. Jak byste to srovnal s českou ligou?

Ty chyby tam jsou, myslím si, že možná i větší. Některé zápasy jsou tam dokonce vedené hůř než tady. Jsem přesvědčený, že se to v médiích neřeší tolik, jako se to řeší tady. Chyby tam jsou stejné, ale hlavním tématem je fotbal. Tomu tady tak někdy po zápasech nebývá.

Rivalita mezi fanoušky

Nevraživost není během derby jen mezi střídačkami, často je také na stadionu v ochozech. Vnímáte rivalitu mezi fanoušky?

Určitě to vnímám. Jsou to přeci jen dva kluby s největší fanouškovskou základnou v České republice. Je normální, že když se tyhle dva kluby střetnou, tak je tam i nevraživost mezi fanoušky. Jak jsem ale říkal, mělo by to zůstat v nějakém únosném měřítku a nedostat se to do nějaké války, do které se to občas dostávalo.

V jaké náladě je kabina letenských před nedělním derby?

Víme, jaká je důležitost toho zápasu, chceme k tomu i tak přistoupit. Výsledek, který máme v zádech není ideální, vyřazení z českého poháru s Mladou Boleslaví není ideální zápas před derby. Už se to tak ale stalo a zpátky to nevezmeme. Chceme v derby porážku odčinit a ukázat, že se chceme vrátit zpátky do boje o titul.

Slavia ale také paradoxně vypadla, a to v Jablonci, kde také nezvládla penaltový rozstřel. V tomto ohledu tak jsou karty rozdány rovnoměrně.

V tomto ohledu je to stejně, Slavia jde ale do zápasu s náskokem sedmi bodů, takže v tomhle ohledu to určitě stejné není. My jsme si to během sezony pokazili sami, ztratili jsme zápasy, které jsme vůbec ztrácet nemuseli. Pro nás je to obrovsky důležitý zápas a chceme ho vyhrát a vrátit se do boje o titul.

Je to klíčový zápas pro udržení v boji o titul?

Teď to pro nás klíčové je, ale pro mě tenhle zápas nerozhoduje o tom, kdo vyhraje titul. To rozhodují zápasy s papírově slabšími, tam se body ztrácet nesmí, protože poté přijdou zápasy se Slavií, kde body dohánět musíme.

Ve čtvrtfinále MOL Cupu došel zápas až do pokutových kopů. Vy jste byl na trávníku, nevěřil jste si na penaltu?

Já jsem za celý život kopal asi jednu penaltu, to shodou okolností bylo ve finále poháru proti Plzni. Ale už tehdy jsem šel na řadu až desátý. Není to proto, že bych se penalt bál, vím ale, že je kopat neumím a radši tam pustím hráče, kteří je kopat umí. Kdyby na mě vyšla řada, tak bych samozřejmě šel.

Měli jste se spoluhráči derby v hlavě ještě před čtvrtfinálovým zápasem v domácím poháru?

To vůbec ne, alespoň já ne, ale myslím si, že ani kluci. V poháru jsme chtěli postoupit, do každé sezony jdeme s cílem vyhrát co nejvíce pohárů. Tohle byla další možnost, kterou jsme promarnili.

Sestava týmu

Když se podívám na soupisku Sparty, poměr mezi českými fotbalisty a těmi zahraničními je zhruba půl na půl. V základních sestavách možná občas cizinci trochu převládají. Je to podle vás správně?

To není otázka na mě. Derby samozřejmě víc vnímají kluci, kteří si to prožili v mládežnických kategoriích. Já to můžu porovnat i se zahraničím, když se tam hrálo derby, tak jsem to tolik nevnímal. V tomhle případě je to asi stejné a je to logické.

Musíte občas vysvětlovat zahraničním hráčům, jak moc důležité je derby pro Spartu a její fanoušky?

To se nikomu vysvětlovat nemusí. Stačí se podívat na tabulku a vidíte, že Slavie je první a my jsme druzí. Ten zápas je důležitý sám o sobě, i kdyby to nebylo derby.

Čtěte také

Desítka Pavla Horvátha s Antonínem Panenkou míří do Brna. Buďte tam s námi

V několika rozhovorech jste říkal, že základní je disciplína. Myslíte si, že zahraniční hráči, kteří by mohli Spartu vnímat jen jako přestupní stanici, s tím mohou mít problém?

Pro mě je to základ všeho, a tak by to mělo být u každého fotbalisty. Hráči jsou ale vychovávání v jiném prostředí, v jiné zemi, každý má jinou náturu. Když si všimnu, že kluci tomu nedávají všechno, tak dokážu být přísný a vadí mi to. Občas to bylo vidět i v utkání proti Mladé Boleslavi.

Derby se bude hrát v Edenu. Je to velká výhoda pro fotbalisty Slavie?

Určitě, ale nevím, jestli velká. Každý hráč hraje rád doma, podpora fanoušků je cítit a určitá nevýhoda to pro nás bude. Jsme na to ale nachystaní a doufám, že to výsledek neovlivní.

Derby v minulosti spadly k urputnému boji, spíše než fotbalovému umu. Je to něco, co vás samotného trápí?

Neřekl bych. Většinou to sklouzne do boje, spíše než fotbalu. Ukazuje to ale, jaká je důležitost toho utkání.

Návrat do Prahy

Vy jste se na Letnou vrátil po deseti letech v Hoffenheimu. Jak na to vzpomínáte?

Strávil jsem tam třetinu života, takže máme občas s rodinou dny, kdy se nám posteskne. Patří to ale k životu, já jsem do Sparty vrátit chtěl a užívám si to tady.

Byl ten přesun z Hoffenheimu do Prahy velký rozdíl?

Obrovský rozdíl, skoro až kulturní šok. Praha teď a před deseti lety je velký rozdíl. A v porovnání s Hoffenheimem je Praha velké město a život je tady uspěchanější. Je to jiný styl života, každý má něco do sebe. Jsem ale rád, že jsem teď ve Spartě.

Jaký je podle vás největší oproti Hoffenheimu fotbalový šok?

Největším rozdílem je pro mě kultura fotbalu, to, jak je vnímaný. V Německu jsou stadiony narvané a lidi ho milují. V Česku je fotbal chápán trochu negativněji. V Německu je ale samozřejmě větší kvalita a asi vždycky bude. I tak si ale myslím, že česká liga šla v posledních letech nahoru.

Hoffenheim je aktuálně třetí. Díváte se občas na zápasy?

Když mám možnost, tak se koukám. Po loňské sezoně, která byla fotbalově i zákulisně špatná, jim to přeju. Jsem i v kontaktu s hráči, za těch deset let jsem si tam udělal spoustu kamarádů.

V klubovém podcastu jste popisoval, že jste smlouvu se Spartou nechtěl podepisovat před tím, než si zavoláte s trenérem Brianem Priskem, a dozvíte se, zda o vás má zájem. Je pro vás trenér tak důležitým aspektem?

Pro každého hráče je tím nejdůležitějším aspektem. Má poslední slovo v sestavě a když někam přestupujete tak to děláte, protože chcete hrát. To byl důvod, proč jsem chtěl vědět, jaké má trenér očekávání.

Jakým trenérem je Brian Priske?

Z lidské stránky je to skvělý člověk. Z fotbalové stránky se snaží hrát líbivý fotbal, což je mi blízké. Nebudu lhát, představoval jsem si, že budu moci hrát ve více zápasech, kde bych mohl být platným hráčem na hřišti. Jedna věc je být platný v kabině, ale druhá je být platný na hřišti. Z toho ohledu jsem si to představoval trochu jinak, ale i to život přináší. Nejsem někdo, kdo by nad tím brečel. Snažím se makat na tréninku a trenérovi se ukazovat. Starám se o to, co můžu ovlivnit.

Je cítit, jak důležitý pro vás trenér je. Znáte se s Miroslavem Koubkem?

Známe se.

Zvažujete, zda byste do reprezentace znovu nakročil? Měl jste od reprezentačního týmu nějaké signály?

Měl, ale já už několik let v reprezentaci nejsem. Pro mě je to uzavřená věc.

V čem si myslíte, že můžete v derby Slavii překvapit?

Nevím, jestli jí můžeme překvapit. My se Slavii musíme vyrovnat hlavně v nasazení, které můžeme ukázat. Po fotbalové stránce problém nemáme, občas to ale nezvládneme v hlavě. Na zápas se musíme nachystat na sto procent a věřím, že to zvládneme.