Do áčka přešel v 16 letech. „Všechno dělal na sto procent,“ vzpomíná na Jágra bývalý hráč Kladna - kopie

Čtěte také

Co bude s Jágrem, to záleží pouze na něm, říká nový majitel Rytířů Drastil. Rád by pozvedl mládež

„Tatínek nás bral na vedlejší plochu na veřejné bruslení, dokonce si nás tam nějaký trenér vybral a chtěl, abychom dělali krasobruslení. Pak zjistili, že nejsem na sport, tak brácha začal hrát hokej,“ vysvětluje sestra Jaromíra Jágra Jitka Kallová.

O kategorii výš

A jak se později ukázalo, byla cesta Jaromíra k hokeji tou správnou. Jasně viditelný talent prohluboval tréninkovou pílí už od mládí. Nikdy se třeba nestalo, že by se mu na trénink nechtělo a rodiče by ho k cestě na kladenský zimní stadion museli nutit.

„Moji rodiče vybrali docela dobrou taktiku, našli motivaci, že jsem sám chtěl jít na trénink,“ vzpomíná Jágr.

Už v žákovských kategoriích hrával Jaromír Jágr se staršími hokejisty a i mezi nimi patřil mezi nejlepší. „Jarda hrál vždycky minimálně o jednu kategorii se staršími kluky, takže od přípravky až po áčko jsme hráli spolu. Hrát s ním bylo parádní,“ vzpomíná na spolupráci na ledě s Jaromírem Jágrem David Čermák, paradoxně i jeho poslední trenér.

Chleba se sádlem

Jágrova talentu si všimli velmi brzy i trenéři A týmu dospělých, kam talentovaný mladíček přicházel v 16 letech s velkým respektem. „Hrál jsem s hráči, kterým bylo 35 let. Byl to velký rozdíl, ale jsem rád, že jsem se s těmito hráči setkal a hodně naučil,“ vzpomíná Jaromír Jágr, ale ani jeho tehdejší spoluhráči na něj rozhodně nezapomněli, a to nejen kvůli hokejovým dovednostem.

Čtěte také

Jágr nebude mít celý klub na svých bedrech a to mu pomůže, hodnotí změnu majitelů u Kladna Procházka

„Hráli jsem v Litvínově, byla třetina, a Jarda si vyndal chleba namazaný sádlem a začal ho jíst,“ popisuje Jágrův tehdejší spoluhráč Josef Zajíc. Mimochodem na spojení Jágr a jídlo si vzpomene každý.

„Jedl celý den. Tahle historka byla z prvního zápasu, kdy jel s áčkem. Jarda Novák přišel do kabiny a viděl ho tam s plnou pusou,“ směje se David Čermák.

Na plný plyn

Jenže jídlo bylo pro Jaromíra Jágra opravdu potřeba, měl totiž den co den velký výdej energie. „Už jenom tím, že jsem hrál za víc kategorií, trénoval jsem dvakrát víc než ostatní, minimálně jsem byl dvě tři hodiny na ledě,“ říká Jágr. 

„Všechno dělal na plný plyn, od mala když mu to nadiktoval táta, už to měl v sobě, že jenom tvrdou prací dospěl až k heroickému postavení,“ říká Lubomír Rys zvaný Čužák, bývalý hokejista Kladna a dlouholetý blízký spolupracovník Jaromíra Jágra. 

O dalších cestě k heroickému postavení legendární 68 uslyšíte v dalším dílu.