Na výjezdu v Edenu: Fanouškům ze sektoru hostí při pohledu na hřiště nebrání plot ani síť

Hned třikrát během několika týdnů se fanoušci Bohemians vypravili do nedalekého Edenu k fotbalovému zápasu proti Slavii. Po dramatickém semifinále poháru sledovali krátce za sebou i dvě jasné ligové porážky. Při nedělním duelu, kde Bohemians prohráli 0:6, s nimi byl v sektoru hostí i reportér Radiožurnálu Sport Jaroslav Plašil. V letošním kalendářním roce se na největší stadion v Česku vydal už potřetí i kvůli novinkám, které zde proběhly. Seriál „Na výjezdu“ pokračuje.

Vstupenku jsem si koupil tentokrát dopředu přes internet, ale vyprodáno nebylo, takže se lístky podle předzápasových zpráv SLO Bohemians daly pořídit ještě i na stadionu. Snad to tak i bylo. V Edenu mám opakovaně dobrou zkušenost s pořadateli u vchodu. Tentokrát jsem měl na zádech poprvé na výjezdu i batoh s počítačem, protože jsem potřeboval ve vlaku cestou pracovat. Opatrně prohlédli, nabídli i úschovu na dobu zápasu, kdyby se mi nechtělo brát batoh dovnitř.

Zatímco při návštěvě toalety jsem zjistil, že se za dobu mé nepřítomnosti v Edenu nic nezměnilo, utěrky stále jen volně položené na radiátoru, aspoň jsem si všiml nálepky Vyškova, výrazná proměna proběhla u stánku s občerstvením. Možná to není úplná novinka, ale při mé poslední návštěvě byl posilovací stánek za stěnou a mříží. Teď stál v sektoru samostatně a vypadal jako stánek s pivem na první pohled. Parádní změna, hned to vypadá příjemněji.

Také už zmizely nápisy "slávistická 11°" což je možná rozumné. Samozřejmě vzhledem k tomu, že jde o sektor, kam jezdí soupeři Slavie. Na stánku je i návod, jak (ne)vracet kelímek, abyste dostali zpátky zálohu 50 korun. Trochu překvapený jsem byl z toho, že mi chtěli vrátit komínek z dvoukorun a dalších drobných. Ale vím, že jsou to také peníze, a že s nimi také někdo nejspíš platil. To jen takový detail. Mnohem smutnější jsou fronty o poločasové přestávce. Za pauzu není šance si koupit klobásu. To je problém řady stadionů, že si s většími počty v sektoru úplně neporadí při občerstvení.

Bez plotu a sítě

V sektoru stále platí od zmíněného duelu proti Plzni, že fanoušci nemají před sebou plot ani síť. To je jen na stranách, tam kde sektor sousedí s dalšími. Hrací plochu hlídají v naprostém klidu lidé z ochranky. Fandí i lidé s handicapem z vozíčku. Spíkr s megafonem využívá stupínku v nějaké šesté řadě odspoda, ale stojí výš, na zábradlí stoličky, aby měl přehled o kotli větší. Fandit Bohemce vyžaduje zřejmě dost životního nadhledu, zvlášť v soubojích s favority. Jeden z návštěvníků říkal:byl jsem tu teď na Slavii dvakrát a mám skóre 0:9.

Fandové si ze sebe dovedou dělat legraci, a povzbuzování je stále intenzivní i při debaklu. Časté je i skandování „tak jsme čtvrtí no a co,“ při děkovačce se už také fanoušci snaží burcovat skleslý tým na příští domácí zápas proti Slovácku, který je důležitý právě v boji o 4. a tedy poslední pohárové místo.

Bohemka má velmi široké spektrum fanoušků, snad v žádném jiném kotli bych nenarazil na tolik důchodců, na paní, které zřejmě chodívaly fandit i v dobách hraní Antonína Panenky. Ve vzduchu je i cítit spojení s přírodou a jednou z klubových barev. Celkově velmi pohodové prostředí. O to překvapenější jsem, když musí po naprosto poklidném průběhu utkání, čekat fanoušci v sektoru ještě půl hodiny po závěrečném hvizdu. Přitom policie pak vyprovodí fanoušky kousek před stadion, ale dál už se stejně mohou míchat, jak chtějí.

autoři: Jaroslav Plašil , rej
Spustit audio

Související