Mariupol je v obležení, ruská strana souhlasí s evakuací civilistů. Válka na Ukrajině, den desátý

5. březen 2022

Ukrajinský přístav Mariupol je pod ruskou blokádou, uvedl podle agentury AFP starosta Vadym Boječenko na sociální síti Telegram. Město je podle něj terčem bezohledných útoků ruských ozbrojených sil. Ruská vojska od 8.00 SEČ zastaví palbu, aby umožnila průchod civilistů humanitárními koridory z měst Mariupol a Volnovacha. Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů. 

Zatím není jasné, zda bude možné je využít pro zásobování potravinami a zdravotnickým materiálem. Na mnoha dalších místech ve zbytku země jsou ale hlášeny další boje a ostřelování měst, městeček i vesnic.

Čtěte také

Informační válka

Za označení „speciální vojenské operece“ na Ukrajině invazí hrozí v Rusku nově až 15 let vězení. Někteří zákonodárci taky usilují o to, aby lidé protestující proti válce dostali povolávací rozkaz na Donbas.

Rusko také výrazně přitvrzuje v blokování dostupnosti informací – mimo jiné zablokovalo přístup k ruskojazyčné službě BBC, Rádiu Svobodná Evropa nebo informačnímu portálu Meduza. V zemi také oficiálně nefunguje sociální síť Facebook ani Twitter.

Zelenského poselství Evropě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se prostřednictvím telemostu spojil s účastníky protiválečných demonstrací v několika městech Evropy. V projevu přenášeném také na pražské Václavské náměstí vyzval Evropany, aby vyšli do ulic a nepřehlíželi válku na Ukrajině. Podle Zelenského bude vítězství Ukrajiny vítězstvím pro celou Evropu.

„Jestliže zvítězíme – a já věřím, že ano –, bude to vítězství pro celý demokratický svět, vítězství světla nad tmou. Jestli zvítězíme budeme rozkvétat jako Evropa. Sláva Ukrajině!“ zakončil svůj několikaminutový proslov, ve kterém mimo jiné věnoval pietní minutu ticha dosavadním obětem konfliktu.

EU je jednotná v pomoci uprchlíkům

Státy Evropské unie se ve čtvrtek shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Novinářům to po jednání unijních ministrů vnitra řekl český ministr Vít Rakušan. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy Evropské unie nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.

Čtěte také

Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová před schůzkou upozornila, že unie se musí připravit na několik milionů lidí.

„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v České republice vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl po bruselské schůzce ministrů Rakušan.

Dávky pro uprchlíky

Češi dál pomáhají Ukrajině – posílají peníze na sbírková konta, darují oblečení a potraviny, ubytovávají uprchlíky. Ti budou mít v Česku nárok na speciální humanitární dávku. O příspěvek by pak mohli požádat i lidé, kteří je ubytují. Vyplývá to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. Ten ještě musí projednat vláda a schválit sněmovna.

Přímo na slovensko-ukrajinské hranici pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny také 50 policistů z Česka. Nejvíc jich působí na přechodu ve Vyšném Nemeckém. Před ruskou invazí z Ukrajiny většinou utíkají ženy s malými dětmi, policisté jim proto pomáhají nejen s registrací, ale často také fyzicky, třeba nosí těžká zavazadla.

Podle předsedy Ústředního krizového štábu Víta Rakušana je v Česku už přes 50 tisíc ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo vnitra jim zatím vydalo přibližně 27 tisíc víz. Do Česka z válkou zmítané Ukrajiny zamířily zejména ženy s dětmi – a řada z nich má zájem pracovat. Jaké mají možnosti ve čtvrté hodině speciálu Radiožurnálu a Plusu přibližuje viceprezident Hospodářské komory České republiky Tomáš Prouza.

autoři: Tomáš Pancíř , and
Spustit audio

Související