Kapitán českých tenistek Petr Pála: Mám štěstí, že se mi v týmu schází skvělé hráčky

V pondělním pořadu Na síti si s Andreou Sestini Hlaváčkovou povídá kouč českých tenistek Petr Pála. V čem tkví kouzlo nejúspěšnějšího kapitána fedcupové historie? Co říká na nový systém soutěže? Jaké pocity má kapitán ženského týmu krátce po skončení letošního Billie Jean King Cupu? Jak probíhá nasazování hráček na klíčové zápasy? Užijte si celý rozhovor s legendou českého tenisu. 

Český tým skončil v Poháru Billie Jean Kingové v semifinále. Kdy jste se vrátili z Glasgow?

Všichni se vraceli v neděli a já až v pondělí, protože jsem tam měl přítelkyni, rodiče, takže jsme měli naplánovaný odlet bez ohledu na výsledek.

Cestuje se speciálně, nebo můžeme český tým potkat v klasické lince?

Letěli jsme všichni normálně linkou a scházeli jsme se jako švábi na pivo. Vždycky jsme tak lítali, ale v dnešní době je to těžší, protože letů je méně. Na letištích jako v Londýně to vázne s bagážemi kvůli lidem, protože se to od covidu hrozně změnilo. Realizační tým letěl v pátek, já jsem i vymýšlel letenku přes Londýn City, protože to je menší letiště a kratší cesta, člověk se nezdržuje. Kája Dorazila přímo z Birminghamu, druhý den přijeli doktoři a Kája Plíšková a Markéta Vondroušová dorazila v pondělí večer, protože hrála finále a dorazili s trenérem vlakem. Kačka Siniaková přijela do hotelu 24 hodin před zápasem.

Jaké jsou vaše pocity po utkání? Spadlo to z vás?

Spadl ze mě adrenalin a tím pádem na mě padla únava. Člověk toho méně naspí, má větší nervy než doma. Na jednu stranu jsem spokojený, jak to dopadlo, ale na druhou stranu si říkám, že jsme to mohli vyhrát. Musíme být nohama na zemi. Nehrály holky, které byly v době utkání žebříčkově první tři, ale jinak ten tým na to měl. Švýcarky byly o něco lepší, stejně jako my jsme byli o něco lepší s Američankami.

Jaké to bylo v Glasgow? Hrálo se v aréně s kapacitou přes osm tisíc diváků...

Organizované to bylo dobře, aréna byla moc hezká. Jsou tam dva zápasové kurty. Krásný centrkurt, tribuny a vedle velodrom a Chris Hoy aréna, pojmenovaná po nejúspěšnějším dráhovém cyklistovi olympijské historie. Má tam vystavený dres. Nebyly tam ale sedačky, byly až za dráhou, takže jsme si dělali legraci, že to bylo na kukátko. Tam jsme ale hráli jen jedno utkání. Je samozřejmě škoda, že si tam nenašlo cestu víc lidí, protože to trvá týden. Tenis není fotbal ani hokej, kam se cestuje. Na domácí utkání je víc lidí, ale když se hraje od úterý do neděle, tak až spíš o víkendu bylo víc lidí. Čeští fanoušci byli slyšet. Atmosféra se určitě udělala.

V novém formátu soutěže se hraje každý den. Jak těžké bylo to utkání proti Polsku?

Skupina byla, tak jako se říká u fotbalu, skupina smrti. Tím ale, že se odhlásila Iga Świateková, tak byly Polky trochu odsouzené do role outsiderů. Vzhledem k tomu, že se hrají jen dvě dvouhry a čtyřhra, a tím, že máme výborné hráčky do čtyřhry, tak je to pro nás spíš nevýhoda. Utkání to bylo těžké, Markéta Vondroušová přijela, ale měla dlouhou pauzu kvůli operaci, ale na turnaji předtím hrála dobře. Potřebovala odehrát zápasy, ale i když měla natrénováno, tak zápasy jsou jiné. Přicestovala v pondělí večer, táhla ji noha a nebylo to ono. Katka Siniaková dorazila taky pozdě, ale klobouk dolů, že přiletěla a druhý den hrála rozhodující čtyřhru. Obě dvě to zvládly výborně. Kája Muchová, ta má skvělou tenisovou hru, může porazit kohokoliv na světě, tak toho taky letos moc nenahrála a zvládla ten zápas na jedničku.

Čtěte také

Polkám chyběla hvězdná Iga Świateková. Je u českého týmu výhoda, že nestojí na jedné hvězdě?

Je tam ve frontě daleko víc hráček než u Polek a za to jsem hrozně rád. Vždy jsme měli hráčku světové špičky a vždycky se někdo dotahuje. To, že jsme měli tak široký kádr, tak hlavně v tom starém systému turnaje, kde byly čtyři dvouhry a čtyřhry až nakonec, holky vyhrávaly.

Američanky jste celkem jasně porazili. Překvapilo vás, že jste tak dominovali?

Měl jsem fakt dobrý pocit před utkáním s Američankami. Museli jsme trochu, protože ve středu jsme se dozvěděli, že nedorazí Bára Krejčíková a z jasného deblového páru a výborné singlistky jsme to museli trochu ředit. Když jsme se bavili s Markétou Vondroušovou, tak se nabízelo, že by měla hrát s Polskem a s Američankami budeme improvizovat taky. Katka Siniaková je schopná vydržet dvouhru a případně i čtyřhru. Říkali jsme si, že Coco Gauffová nehrála na Turnaji mistryň úplně oslnivě, tak by potřebovala někoho, kdo jí bude dávat psychicky pod tlak, a vyplatilo se. Když se vyhraje, tak se zapomene na to, jak to bylo o fous. Katka i když vedla, tak stejně mohl první set nedopadnout a mohlo to být úplně jiné. Musím říct, že porazit hráčku, která hrála Turnaj mistryň, tak že hrála fantasticky.

Co vás vedlo k tomu nasadit do singla proti Švýcarkám obě Karolíny, tedy Muchovou i Plíškovou?

Jedna věc jsou okolnosti, protože jsme byli ve čtyřech a druhá věc je, že jsme hráli třetí den v řadě...

Projevil se u Katky Siniakové nějaký energetický pád?

Úplně přesně. Kačka byla ten třetí den hotová. Hrály na Turnaji mistryň finále, ale prohrály zápas, který měly dotáhnout do konce. Nebylo to jednoduché nastartovat tu čtyřhru a dvouhru, pak už cítila, že to bude těžké. My jsme vždycky hráli docela pozdě a s Američankami jsme bohužel museli hrát ještě čtyřhru. Museli jsem dát hlavy dohromady a bylo to jiné, než jsem byl zvyklý. Musel jsem se rozhodnout, koho postavím na dvouhru, když chtěly hrát obě. Holky spolu výborně vycházely a komunikovaly. Čekali jsme, že bude hrát Golubicová a Bencicová a já cítil to, že když nebude hrát žádná dobře, tak Belindu neporazí nikdo. Když budou hrát všechny dobře, tak největší šanci má Kája Plíšková, protože ji porazila na US Open a má na to hru. Markéta s ní hrála na olympiádě a v Cincinnati a stejně to nestačilo. Kačka byla hodně unavená, takže se nabízelo jen pár variant. Kajá Muchová porazila Golubicovou v Talinu, Maky se necítila, že by hrála dva zápasy. Náš nejlepší debl byla Katka Siniaková s Maky, ale strašně dlouho nehrály...

Čtěte také

Prohrály jste proti pozdějším vítězkám Billie Jean Cupu Švýcarkám. Byl to tým, který vedla Belinda Bencicová?

Vedla, ale Jil Teichmannová i Viktorija Golubicová jsou strašně nebezpečné, protože zvednou svoji úroveň. V týmových zápasech hrají ještě lépe, než na turnajích a to jsou přesně ony dvě. Ve finále nehrála Golubicová, ale Teichmanová, a vyhrála nad Storm Sandersovou, takže je to taktické a někdy to vyjde a někdy ne.

Jak moc vás zaskočilo, že nedorazila Bára Krejčíková? Dozvěděli jste se to až ve středu...

Když jsem s ní mluvil v sobotu, tak říkala, že ji pobolívá levé zápěstí a že možná nebude připravená hrát dvouhru, ale že počítáme se čtyřhrou. Furt to nebyl takový zásah, jako když jsem se ve středu dozvěděl, že nepřijede vůbec. To bylo strašně nepříjemné, protože by to pomohlo na čtyřhru se Švýcarkami. Na kdyby se ale nehraje.

Rozhodujícího debla nakonec odehrála Katka Siniaková s Markétou Vondroušovou. Byla velká výhoda, že se Katka umí takhle přizpůsobit?

Automatické to určitě není a je to výhoda. Když hrála s někým jiným a tak dobře, což značí, že může hrát s různými hráčkami. Markéta hrála rozhodující čtyřhru v Praze na Štvanici a udělala rozhodující náskok. Dobře se doplňovaly a vypadalo to, že by mohlo fungovat na jakýkoliv tým. Byl to jasně náš nejlepší deblový pár.

Jak byste po dvou sezonách zhodnotil změnu z Fed Cupu na Pohár Billie Jean Kingové?

Z pohledu fanouška bych si přál, aby přišlo více diváků. Pro každého sportovce je to lepší, i když fandí proti. Když jsme hráli venku a bylo tam několik tisíc lidí, byla atmosféra úžasná. Teď, když je jich tam méně a hraje se v pracovní dny, není to takové. Je to jiné pro mě i pro hráčky, člověk se musí přizpůsobit, učit se a být lepší. Holky trénují na více kurtech najednou. Jsou dva zápasové kurty a tréninkové bývají trochu jiné. Musí se to udělat tak, aby holky měly adekvátní servis. Mívali jsme na kurtu tříhodinové sekce a střídaly se tam státy, byl jsem tam celý den, bylo to jednodušší. Je potřeba zajistit, aby tam holky nebyly samy, měly servis. Teď je složité, že hrají Turnaj mistryň, kde hrají finále v pondělí, je to přes kontinent. Nejlepší by byl termín po US Open a organizátoři by pak neměli problém s účastí hráček. Teď se ATP a Davis Cup dohodly, že to patří do kalendáře a navazuje to na sebe. Co je ale asi nejtěžší, že když vyhrajeme lehčí či těžší utkání, ale druhý den se hraje znova těžké utkání. Dříve jsme se týden připravovali, já měl plán, a pak se řešilo, kdo nastoupí druhý den na dvouhru nebo čtyřhru. Teď se to musí plánovat dopředu a je to škoda, protože je radost a hned zase práce a jde se pozdě do postele.

Čtěte také

Holky měly letos v Glasgow mezi sebou skvělé vztahy. Bylo to tentokrát štěstí, nebo je to váš dar?

To musí být štěstí. Holky hrajou, protože chtějí reprezentovat, ale co rád vidím, protože každá z tenistek je skvělá hráčka, dělá individuální kariéru, ale teď se to musí nakombinovat. Někdo je víc týmový, někdo se zase soustředí víc, ale to je moje práce a realizačního týmu, abychom ten týden vymysleli tak, aby se tam cítily dobře a chtěly tam být. Tenistky vědí, že když tam jsou, tak kvůli čemu tam jsou a že chtějí uspět.

Co čeká český tým příští rok?

Příští rok bude utkání o kvalifikaci do finálové skupiny. Je škoda, že jsme neudělali ten krok do finále, protože bychom se automaticky kvalifikovali do finálové skupiny. Čeká nás utkání s Ukrajinou, měli bychom hrát venku a doufám, že konflikt na Ukrajině bude co nejdříve u konce. Kdyby ne, tak bychom hráli na neutrální půdě. Je to k jednání. Kde budeme hrát, je ale úplně jedno. Chtěl jsem se vyhrát třeba Brazílii nebo Mexiku kvůli termínu s cestováním. Ukrajina ale není vůbec lehký soupeř, protože mají čtyři holky do světové stovky. Nevím, jak na tom bude Elina Svitolinová, která teď před měsícem porodila miminko.

Jaké jsou prognózny do příští sezony, co se týče ženského tenisu?

Řekl bych, že holky, které když budou zdravé, jako Markéta Vondroušová a Karolína Muchová, a vydrží hrát o něco více turnajů, tak bychom je měli vidět na daleko vyšších příčkách. Obě mají hru vysoko. Nevím, jak na tom bude Petra Kvitová, která měla krásný závěr v Cincinnati a Ostravě. Přál bych Káje Plíškové, aby navázala na druhý set, který hrála s Belindou, protože ten hrála výborně a měla ho vyhrát. Na tom by mohla stavět, aby si více věřila. Pořád věřím Katce Siniakové, která se zlepšila vedením na kurtu, není tam tolik výkyvů, dospívá. Je to hráčka, která je hrozně těžká k poražení. Ona porazila Rybakinovou, která je pro mě asi druhá hráčka na světě. Derou se tam ale i ostatní, což je neskutečný úspěch, kde je Linda Fruhvirtová, Linda Nosková, Brenda Fruhvirtová, Sára Bejlek a další. Teď hrála výborně i Tereza Valentová.

A s vámi můžeme pořád počítat na účasti na lavičce českého týmu?

Když se mnou budou holky spokojené a taky na tenisovém svazu budu mít důvěru... Já tu práci dělám rád, ale nelpím na ní. Byl jsem u tolika úspěchů a přál bych to holkám, třeba Markétě Vondroušové, která je výborná týmová hráčka a i dalším, aby se na tu mísu podepsaly. Samozřejmě u toho budu rád, ale není to tak důležité. Ještě jsem zapomněl na Lucku Havlíčkovou, je jich hodně.

Máte už v hlavě olympiádu v Paříži?

Uvědomuji si, že je to blíž, protože nedávno jsem byl v Tokiu. Věřím tomu, že bude plná sestava a že se tam probojují čtyři hráčky do dvouhry a že se sestaví dva deblové páry.

Do Paříže to bude pro české fanoušky blízko podobně jako v roce 2012 do Londýna. Myslíte, že by se mohla zopakovat atmosféra, která tam tehdy byla?

Myslím, že jo. Londýn byl skvělý a pro mě byl skvělý tím, že jste s Luckou Hradeckou uhrály finále, takže krásné vzpomínky. Já se na olympiádu vždy těším, je to teda hodně práce, ale jsem za to rád. Poslední olympiády byly vždy úspěšné, ale neměli bychom s tím automaticky počítat. Věřím ale, že tam budou hráčky, které budou mít šanci probojovat se do závěrečných bojů.

Jak moc máte možnost zasáhnout do nominace?

Neměl bych nijak zvlášť a ani se mi nechce. Mělo by to být podle žebříčku, tedy z každé země první čtyři. Může v tom hrát roli povrch, ale neměl bych do toho zasahovat. Na svazu by se mělo říct, kdo tam má být, ale mělo by se ctít, že tam bude ten, kdo si to vybojoval. Pokud není jasný jeden deblový pár, tak sestavit ten druhý. Do toho jsem měl možnost vždy něco říct. Do smíšené čtyřhry je těžké se dostat, takže to vyjde na ty, které jsou nejvýše na žebříčku. Uvidíme, jak to dopadne za dva roky. ITF dbá taky na to, aby hráčka měla starty v Poháru Billie Jean Kingové v období mezi olympiádami. Párkrát jsem musel psát dopis, protože hráčka chtěla hrát, ale já jsem ji nenominoval, protože jsem nominoval někoho jiného, ale ne proto, že by nechtěla hrát.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport

Související