,Bylo super, když nám přišli fandit ostatní sportovci.‘ Ragbistky popisují bronzovou cestu Evropskými hrami

Holky, asi nemáte tolik zkušenosti s médii. Kristýno, kolik rozhovorů jsi zatím dala?

K: Jeden jsem měla tady, takový medailonek, co se točí pravidelně, a druhý jsem dělala na hřišti po zápase.

To je vše?

K: Ano.

Jaká panuje, Anežko, nálada v týmu po vašem úspěšném tažení na Evropských hrách?

A: Všichni z toho mají obrovskou radost, nikdo to nečekal.

V jaké pozici jste na Evropské hry jely?

A: S nějakým cílem to určitě bylo, třeba páté šesté místo a taky s cílem si dobře zahrát. Nikdo nečekal, že dostaneme medaile.

S kolika týmy jste se tam musely probojovat?

A: To netuším.

Obě jste se ale podílely na výsledku v rozhodujícím zápase. Anežka jednou pětkou, Kristýna dokonce dvěma. Jak moc si cítila euforii z toho, že jsi přinesla takový podíl na poslední výhře?

K: Určitě to bylo super a hodně se mi líbila i atmosféra při zápase, když nám přišli fandit jiní čeští sportovci. Měly jsme tam velkou podporu, bylo to úžasné a z toho jsme měly velkou radost.

Pociťujete nějakou změnu od Evropských her?

A: Určitě, asi všechny holky z týmu byly už dávat nějaké rozhovory, tak na to nejsme moc zvyklé.

Váš sport na to není asi celkově moc zvyklý. Setkáváte se s tím, že musíte vysvětlovat, proč je to sedmičkové, a ne klasické ragby?

K: Párkrát jsem už i vysvětlovala, jaký je rozdíl mezi americkým fotbalem a ragby, protože si to hodně lidí pletlo. Myslím ale, že po téhle sezoně bude více lidí vědět, co je to sedmičkové ragby.

Pojďte ještě trochu přiblížit ten koncept Evropských her. Jak moc je to podobné třeba olympiádě?

K: Pro mě to bylo určitě mnohem větší než turnaje, co jsem zažila. Byli tam všichni sportovci z různých sportů, bylo to velké, ohromné... nevím sice, jak probíhá olympiáda za kamerami, ale určitě to bylo velké.

Bydleli jste ve společné vesnici, nebo Češi jen spolu a další země taky spolu?

K: Bydleli jsme v jedné velké vesničce, všichni sportovci. Chodili jsme na obědy a večeře do obrovské haly, kde se všichni mohli setkávat.

Čtěte také

Úspěchy ve vodním slalomu, ragby či BMX. Čeští sportovci zažili rekordně úspěšné Evropské hry

Co třeba fasování reprezentačního oblečení?

A: Byl to zážitek. Nikdy jsme to nezažily a myslím, že jsme si to všechny užily. Bylo to nevšední a hezké.

Našly jste si třeba nějaké nové rituály? Zmiňovala jsi písničku Hafo, to je vaše nová hymna?

A: To zase ne, je to spíš takový fanouškovský song.

Užily jste si s týmem tedy nějaké rituály?

A: Jeden jsme si vytvořily. Zavedly jsme si společné čištění zubů před zápasovým dnem. Ale naposledy jsme si čistily zuby i na stadionu.

Jak často se konají Evropské hry? A je to jen pro mimoolympijské sporty?

K: Myslím, že tam jsou i olympijské sporty. Viděly jsme i nějaké české olympioniky.

Byly jste se podívat na nějaké jiné sporty?

A: Byly jsme se podívat na basket, když hrály holky, ale zafandily jsme i klukům.

Ještě nějaký jiný zážitek, co se týče ostatních sportovních ikon českého sportu?

A: Já asi bohužel nikoho nepotkala.

Jakou prestiž mají v ragby Evropské hry? Když to porovnáš třeba s mistrovstvím Evropy nebo světa?

A: Je to určitě mnohem větší sportovní akce, protože tam jsou i ty ostatní sporty. Všechno je takové organizovanější.

A ta prestiž medaile? Je to větším cílem než třeba u mistrovství Evropy?

A: Určitě, protože se hraje o kvalifikaci na olympiádu, tak to je asi největší cíl.

Jak to bylo zvládnuté organizačně?

K: Myslím, že úplně skvěle, až na malý problém, když foukalo a plachta se zasekla na háčku a musel se jeden zápas přerušit a pak jsme dlouho čekaly na ten náš.

A co se týče třeba vybavení a jídla?

A: Ano, všechno bylo zařízené do posledního detailu.

Anežko, jak to teď bude probíhat, když jste dostaly šanci kvalifikovat se na olympijské hry do Paříže?

A: Já se přiznám, že úplně nevím...
K: Úplně jsme neměly prostor to řešit, měly jsme plnou hlavu toho úspěchu a asi to ani není oficiálně vyřešené.

Netušíte ani, kolik týmů má takovou šanci?

A: Já to pochopila tak, že by to mělo být jen s tím Polskem, tedy druhé a třetí místo.

Letos jste bojovaly i na mistrovství Evropy. U vás se hraje nadvakrát?

K: Jsou vždy určené dva turnaje, vyberou se skupiny, hraje se první turnaj. Potom se odehraje ten druhý, sečtou se výsledky podle toho, jak kdo dopadne a jak se mu turnaj podaří.

Jaké je tam časové rozmezí?

K: Měsíc.

Na prvním turnaji v Algarve jste skončily na 8. místě. Byl to neúspěch?

A: Neřekla bych, že to nebyl úspěch, ale chtěly jsme určitě skončit lépe.

Čtěte také

Olympijské hry v Paříži startují za rok. Sledujte s námi cestu českých sportovců i přípravy v Paříži

Celkově jste pak po druhém turnaji skončily na 7. místě. Patříte tam s českým týmem?

A: Určitě bychom mohly skončit lépe, ale důležité bylo umístit se do sedmého místa, protože tam jde o kvalifikaci na Challenger Series.

To je co za turnaj?

K: Byly jsme v dubnu v Africe a byly to dva turnaje, kde se vítězové mohou dostat do světové série.

Tušíte, kde se budou tyhle další turnaje konat?

K: To ještě není dané.

Jaké jsou plány na příští rok? Co budou největší cíle?

A: Cíle ještě nemáme dané, to nás čeká vyřešit s týmem a trenérem, až skončí prázdniny. Bude to určitě ten Challenger a kvalifikace na olympiádu.

Holky, přibližte rozdíly mezi sedmičkovým a klasickým ragby?

A: Klasické je 15 hráčů na 15 hráčů, což je mnohem větší masakr. To sedmičkové je více atletické, jde tam hlavně o běh, fyzičku a pak se do toho přidává trochu kontaktu.

Takže v tom patnáctkovém je mnohem více kontaktu?

K: Určitě je tam více kontaktu. Už jen proto, že hrajeme na stejném hřišti a v sedmi je tam na utíkání prostor, ale v 15 hráčkách už tam tolik prostoru není, takže je to hlavně o kontaktu.

Vy hrajete v nějakých ochranných pomůckách?

A: Ne, ne, nikde v ragby není žádná povinná výbava. Je to čistě volitelný chránič zubů nebo hlavy.

Používáte to?

A: Jen ty zuby.
K: Já používala helmu, když jsem jako malá hrála s klukama, protože je moc bavilo mě tahat za vlasy. Teď už ale hraju bez ní.

Co jsou to mlýny?

A: K mlýnu dojde, když je nějaké porušení pravidel, třeba předhoz. To znamená, když jde míč při přihrávce nebo příjmu dopředu.

Něco jako ofsajd?

A: To ne, ale skoro. Prostě porušení pravidel, pak se formuje mlýn, na pokyn rozhodčího se svazují tři na tři lidi, vhazuje se míč doprostřed, aby měly oba týmy šanci míč získat. Výhodu má ale vhazující, který neudělal přestupek a z toho se pak vyhazuje na útok a hraje se.

Je sedmičkové ragby fyzicky náročnější, protože se více naběháte?

K: Určitě, je to sice jen dvakrát sedm minut oproti patnáctkám, které trvají dvakrát čtyřicet. Je to určitě náročnější, protože tady se furt běhá a není ani prostor na vydýchání.

Je to znát na atletickém typu hráček? Mohou hrát stejné hráčky patnáctkové a sedmičkové ragby?

K: V útoku určitě, ale spíš bych řekla, že se na sedmičkovém ragby vybírají spíše atletičtější typy než v patnáctkách, kde je důležitý ten kontakt.

Takže takové ty veliké holky, co vídáme v patnáctkách první a druhé řady, tak ty v sedmičkovém ragby nenajdeme?

A: Asi spíš ne.

Je možné se vašemu sportu možné věnovat profesionálně?

K: V jiných zemích asi určitě ano, ale u nás pořád starší holky pracují a mladší studují.

Vy konkrétně?

K: Já studuji.
A: Já taky.

Co studujete?

K: Já jsem byla přijata na vysokou školu tělovýchovy a sportu. Budu kondiční trenér.
A: Já už jsem pár oborů vystřídala, ale momentálně jsem na zdravotnickém záchranáři.

Jak se to dá kombinovat, když některé hráčky pracují a pak musí na trénink?

A: Trenér se snaží vyjít vstříc, takže trénink se posouvá podle toho, jak to pracující hráčky stíhají.

Které země jsou ty, kde se dá ragby dělat profesionálně?

K: Určitě ty, co jsou ve světové sérii – Nový Zéland s tím nebude mít určitě žádný problém, Austrálie a takové velmoci taky.

Anežko, ty aktuálně nehraješ za žádný klub, jen za reprezentaci. Je to tak?

A: Tak napůl. Vedená jsem pořád ve svém domácím klubu v Petrovicích, ale ligy se trochu zdržuji.

Když nehraješ ligu a hraješ jen za reprezentaci, tak nechybí ti ta vyhranost?

A: Určitě je to na mně znát, když se delší dobu nehraje, ale jde to nahrazovat v kontaktním tréninku. Určitě tam nějaké mezery jsou, chtělo by to víc hrát, ale dá se to.

Kdybyste mohly ragby doporučit někomu, kdo si vybírá svůj sport, tak je důvod bát se nějakých zranění?

K: Zranit se můžeme, i když jdeme po schodech. Určitě bych to všem doporučila, protože je tam skvělá parta lidí. Jsem už tam dlouho, je to příjemné se vždycky ukázat. Je to taková druhá rodina.

Kristýno, jak bys porovnala přechod z juniorek do žen?

K: Rozdíl to určitě je, bylo náročné si na vše zvyknout. Holky mě vzaly mezi sebe, bála jsem se trochu věkových rozdílů, ale proběhlo to bez problémů a bylo to strašně fajn. V Petrovicích jsme dělaly medvědářky mladším týmům, tak jsem si zavzpomínala, jak to bylo loni

Anežko, jak dlouhou máte pauzu po sezoně?

A: Máme to do září, pak nás čeká turnaj, ale v srpnu bude nějaké soustředění a příprava.

Čemu se věnujete v přípravě?

A: Trenér zhodnotí sezonu, řekneme si, kde máme mezery, na čem je potřeba zapracovat, a podle toho se tréninkový plán přizpůsobí.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport|foto:Český rozhlas