Přeráží karatisté běžně cihly? To je spíš předsudek z dřevních počátků tohoto sportu u nás, říká trenér

Očekávání spojená s jihočeskými karatisty jsou velká. Vždyť je tu velká i členská základna. „Ze studie Jihočeské univerzity vyšlo, že karate je v krajském městě nejčastějším sportem mezi dětmi do patnácti let,“ říká Petr Beníšek, předseda a spoluzakladatel Fight Clubu České Budějovice a zároveň hlavní trenér českého národního karate týmu. „Je zajímavé, že karatistů je tu víc než fotbalistů, florbalistů nebo hokejistů,“ dodává.

Petr Beníšek|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Široká členská základna, kvalitní trenéři i dobré podmínky v mnoha velkých jihočeských klubech bojových sportů stojí podle Petra Beníška také za úspěchy, kterých mladí karatisté dosahují. „Ve sportovním zápasu kumite na posledním mistrovsví Evropy mládeže v gruzínském Tbilisi bylo z necelých třiceti reprezentantů přes dvacet z jižních Čech, z toho dvanáct z českobudějovického Fight Clubu,” konstatuje.

Karate má na území České republiky také poměrně dlouhou historii. „Kolem šedesátých let minulého století byly v Československu první kontakty s karate. Lidé, kteří vyjížděli do zahraničí, se dozvídali o tomto specifickém bojovém sportu. Těch výjezdů ale zase tolik nebylo, a tak počátky byly dřevní. Představa o karate pramenila z prvních ukázek ve filmech, právě odtud zřejmě pochází předsudek, že lámeme cihly, tašky a podobně,“ usmívá se Petr Beníšek.

Čtěte také

Moment, o němž každý baseballista sní, si užil na světové akci. Po homerunu Martina Mužíka Češi vyhráli

A přerazí opravdu karatista cihlu? „Já myslím, že pokud se tomu bude věnovat, pak přerazí cihlu kdokoliv. Záleží na tom, co je účelem cvičení. Pokud někdo potřebuje při stavebních pracích lámat cihly, tak si myslím, že je lepší vzít si na to kladívko,“ odpovídá hlavní trenér českých karatistů.  

„Nicméně je pravda, že jednou ze součástí karate je takzvané tamešivari, což je test přerážení. Je to historická věc a její součástí je otužování úderových ploch, a to nikoli chladem, ale soustavným omlacováním. Používá se k tomu makivara, asijská obdoba boxovacího pytle. To je lehce odpružené prkno, do kterého se bouchá. Ale dneska už asi málokdo chce mít zbytnělé klouby. Není to zdravé, my se tomu nevěnujeme a v přerážení se ani nesoutěží,“ doplňuje.

Karate má dvě základní disciplíny. „Kata, to jsou sestavy hodnocené podobně jako v gymnastice nebo krasobruslení podle estetické formy, dynamiky, rychlosti a přesunů. A pak sportovní zápas, takzvané kumite. Tamešivari bývá někdy jen součástí ukázek, já k tomu velký vztah nemám, protože sportovní stránka tam velká není,“ uzavírá Petr Beníšek.

Za každým větším sportovním úspěchem je i poctivá příprava. Co obnáší a další zajímavosti o karate si poslechněte v rozhovoru s trenérem Petrem Beníškem.